Soustředění na závod VŠ ligy jsem pojal tradičně - tři kecací výběhy se šlapkama v týdnu a v pátek posezením U Parlamentu, kde jsem po třech plzničkách v 20:00 plánoval, že mě nikdo nepředběhne (a tak se taky stalo
)
Na startu několik známých tváří, při rozklusání mě, na můj vkus nějak moc, obtěžuje místní hafan, po protažení bolí levé koleno jako čert a plánovaně se před 11h připojím na chcost cca 60ti členého davu.
Po startu se 3sec stojí a pak pooomaaaaluuu rozbíhám premiérový závod v roce 2012. To je prostě daň za místo na konci startovního pole.
Tempo vycházkové. Po 1km mě to ale už nebaví a předbíhám cca 10 lidí a dobíhám postupně několik dalších trhanců, ale všichni běží nějak pomalu. Bohužel díry jsou čím dál větší a hlavně ten protivítr je hodně nepřijemnej a tak se ani moc nesnažím, čemuž odpovídá tempo 5min/km (proste trenink za startovne, pricemz me hreje dvacetikacka pro Jedlickův ústav)
Na 2,5km to prořídne, bo cca 1/3 startovniho pole točí zpět.
Za chvilku proti mě pádí elita v čele s Wallenfelsem
Dalších 1.500m se snažím střídat s jedním klukem, ale nakonec odpadne, což zjišťuji při otočce v Komořanech, kdy mám neuvěřitelných 24:50 nebo snad i víc
Zpátky s větrem v zádech je to paráda, ale soupeři jsou bohužel daleko. Sice je postupně stahuji, ale nějak nemám motivaci na nějaké větší zrychlení a tak to vychází na samotku a 4:50/km (bída).
V hlavě mě zní Mírovi poučky o správném běhu a snažím se je převést do praxe, běží se mi krásně a plánuji zrychlení na posledním km.
Seběhnu asi dva lidi a když se chtějí háknout přídám a oni to vzdají (cha, chá), takže i šnek může někoho zaříznout.
Když se soustředím na posledního závodníka na dohled, který běží od otočky stejně rychle jako já, ale stále nějakých 50-30m přede mnou, doběhne mě holka a hecuje, že "dáme závod, né?!" Nejprve jí pokynu ať si běží, ale pak mě to nedá a díky ní na posledních 200m takřka sprintujeme. Řvu na časoměřiče, že to bude na fotofiniš, ale nakonec typicky negentlemansky jsem v cíli první asi o 5m.
Endorfinky pracují, je mi hej, žádné blití, pokecám s kamarádem a jsem spokojen.
Rezervy byly a doufám, že velké
\
Nohy nebolí, červená z tváří je dole podezřele rychle a tep jakbysmet.
Příjemný běh, jen to hecování poněkud chybělo.
Pohodový závod, který jsem si jako běhna II. - III. kategorie, hezky užil.
howg
