Dreamer –
Ledova Lopatarna
Nevstoupis dvakrat do stejne reky, reklo by se. To ovsem neplati v pripade cyklistickeho arealu Lopatarna, kam jsem po stredecni Giant Lize zamiril podruhe behem par dnu, protoze v sobotu zde zacinal letosni rocnik SUAC, respektive nove pojmenovane Zapadoceske amaterske ligy. Vzhledem k pocasi, ktere je po ranu skoro mrazive, ale nastesti suche, mi takovy zavod na uvod sezony zcela vyhovuje. Obdobi najizdeni kil a dvoukil skoncilo a je treba prepnout na jinou uroven. Do Plzne dorazim sam, nikoho z kluku jsem nenalakal. Je to skoda, protoze jak mi rikal Kamil A. mohli bychom snadno dat dohromady triclenny team, takhle v SUAC jezdim jen ja a Hawran, ktery ani dnes nechybel.
V Plzni jsem v 10h, zbyva hodina do startu. Prezentace, tradicni super zajisteni, kdy se ve stanu zahrivam tvarohovymi kolacky a kavou, ktery jiny zavod u nas tohle ma? Mel jsem v planu rozjet se aspon hodinu, ale ve finale je z toho presne pulhodina, ono se nikomu do sedla v te zime nechce. Mame cipy, to je snad poprve co na Lopate budou. Bodovane bude kazde kolo krome prvniho, kol se jede padesat a boduje prvnich 15 v kategorii, tedy skoro kazdy, protoze na startu je kolem 60 lidi. Startujeme vsichni pohromade, sundam zimni bundu, jinak jedu s vestou a navleky nahore i dole. Zahlasujeme, jestli nam nevadi jeden jezdec s diskem (mozna si to spletl s casovku v Basti) a zavod muze odstartovat.
Podle ocekavani je to hned od startu trochu nervozni, mix vsech kategorii, uvod sezony, boj o body v kazdem kole. Proto se v zacatku nikam netlacim, popravde na spurty ani nemam, jak je jiz tradici, tohle neni muj profil. Horsi je, ze muj plan chodit do uniku take dostava trhliny. Sice se vzdy po spurtu zpomali (i diky zvysenemu prahu na cilove care, ktery musime kazde kolo skakat kvuli cipovemu mereni), ale tim jak se lidi prevaluji ze strany na stranu a obcas jezdi nekoordinovane, je obtizne se protlacit ze zadnich pozic dopredu, aniz bych byl nucen riskovat. Dari se mi to az nekdy po prvnich 20 minutach, kdy se mi povede vyhrat pred balikem jeden spurt, hura! Pak se mi to povede jeste asi dvakrat, ale velmi rychle jsem vzdy dojet, dneska to prede balikem vubec neni lehke a vlastne je skoro nemozne odjet.
To se pote podari male skupince jezdcu, kde jsou lidi z Axonu, Weberu. Zaroven se ale trochu smotaji a pak slysim od J. Voracka, ze nekdo z hlavniho baliku trefil lampu vedle trati, jo dneska je treba mit i stesti. Pri stredecni Giant Lize jsme meli prumer 45, dnes 40 a pritom se ve stredu jelo klidneji. Jednou se mi povede odjet dve kola v uniku s K. Ackermannem, ale opet jsme dojeti. Ja bych do uniku chodil i casteji, protoze jsem se dostal do modu kdy vim ze utocit je nesmysl, ale bavi me to. Jenze jak jsem psal, je velmi tezke se protlacit dopredu a odjet. Tim padem je clovek nektera kola zavreny a T. Bauer hlasi, ze by si dal bagetu, jak se nejede. Ale takovych momentu je nastesti jen par. Pomalu se blizi konec zavodu, z reklamovanych padesati kol jich nakonec je o pet vic, takze mame krasnych 55km jako na dospele Giant Lize. Prezit jeste nervozni posledni kola, zaspurtovat a cil je tu.
V cili vsichni miri hned k LCD tv, kde se kupodivu hned objevuji vysledky, ale jak se ukazuje, nejsou uplne presne. Ja tam treba v zadnem kole nemam vic nez 10 bodu, pritom jsem par kol vyhral z uniku, nebo byl na cele v male skupince. I ostatni hlasi, ze to nesedi a tak kluky z Axonu asi jeste ceka dost prace uvest vse do poradku. Ja nasadim opet zimni bundy, naplnim kapsu kolacky a jdu se vyjet. Po 15 min mi ale i tak zacne byt opet zima, takze to vzdavam a jedu domu. Celou cestu do Prahy je mi porad zima, presto se jeste dokopu dat tradicni vyjeti na Modranske, i kdyz to bylo velke premlouvani. Zvlastni, protoze venku bylo cca 7 stupnu, ale pocitove mnohem mene.
Zavodni sezona se rozjela, je to tu a stejne jako ve stredu, i dneska me to bavilo, navzdory te zime a ze to nebyl muj salek kavy co se tyce profilu a delky trati. Je ale vzdy fajn videt i ostatni zname i nezname tvare, on se kazdy rok nekdo do pelotonu vrati a tim tak zpestri zavody. To ze me to tedy bavilo i dneska, je prislib pro dalsi obdobi, kdy prijde opravdove jaro a opravdove zavody, uz se na to tesim!