Nemuzu dospat, mensi startacek je na svete, dnes to bude hodne dlouhe, hlavne nic nepodcenit, predpoved zatim moc jarni teploty neslibuje. Ústí na zimáku si nedovedu predstavit, ty modre zasterky promenene v plachetnici proti vetru, ne to ne, svycarsky klenote ceka te uvodni zkouska sezony. Sraz s nezlomnym Jeanem v 7:15, ale jiz pred 7 hodinou objizdim Jizo na samotku a zkousim jestli vse funguje, tak jak ma. Zda se, ze Bobek odvedl jako vzdy skvelou praci a ted to bude jen na mych posekanych nohach ze ctvrtka z Bydzova. Namasirovane konskou masti, prohrate z patecni sauny a vyvířené z výřivky snad dobudou Střekov. Co Střekov, tam se rozhodovat nebude, hlavne aby v Dubci pri navratu neprisla nejaka fatalni krize
. Ted v promrzlem ranu moc nezazivam ty opojne pocity pri presednuti ze zimaku na letnaka, ale vse ma teprve dnes prijit. Jean i po tridnim srazu prijizdi vcas, i kdyz se na nej spoluzaci pry zle divali, kdyz odchazel jako prvni, ale snad prijali jeho omluvu, ze ma v sobotu nejaky melouch na severu Cech a musi byt fresh
(diky Jeane za to slovo
) Rozvaznym tempem mirime hopsa hejsa do Brandejsa, vse ozaruje po dlouhe dobe slunce, ale zima pekelna. Pod zamkem jiz Kapr v novem, v tom nejkrasneji vybarvenem, zimnim dresu, emoce crci na vsechny strany. Z nepochopitelnych duvodu zazmatkuji a vynulovam kompjutr s pocitem, ze nefunguje, jelikoz do Brandejsa je to necelych 30km a ja tam mam jiz 38. Az po chvili mi dochazi, ze tech 8 kilaku jsem natocil pri zkusebni ranni jizde. No tech dalsich 8 hodin budu furt pricitat ty vynulovane kilometry
, pacient jsem. Ludek Kvapil a dva borci, za chvili od Celej prijizdi Vitas s Radkem Suvadou a razime smer Veltrusy. Cestou nabirame Petra Dixe na zimaku a uzivame si severniho vetru, je opravdu krute ledovy. Do toho se plne soustredit na vyhybani se diram, ktere v nekterych mistech promenily silnice v tankodromy
Casem se zjevuje pred nami batuzkar Orlik na zimaku a ve Veltrusech nabirame VSida a na zimaku Misutku. Jsme komplet a predpisove ve dvojickach odstrihavame metr po metru z dnesniho vyletu. Spice boli, ale v zavetri se da pak pekne zregenerovat. Zasnezene vrcholky Stredohori, do toho kourici Lovosice, klaster v Doksanech, pak hlavni okolo Labe a Ústí je na dosah. Tady mam trochu krizi, zacinam se nehorazne tesit na teple kapucino a konecne, ze se otocime, aby byl vitr nas kamarad. Na pumpe v Usti tradicni hrani u automatu na kafe a obdivovani mistnich poharu hokejoveho klubu, prujezd okolo nadrazi a pres most na druhou, klidnejsi stranu. Vitas upozornuje na jediny kopec, ktery nas ceka, zacinajici peknou stojkou. Jiz predem si ordinuji klid, nesmim se nechat strhnout, vzdyt je teprve brezen! Ale skutecnost je jina, stojku jsme vylamali a na cele se usazuje Ludek s Vitasem, ktery drti svoji povestnou pilu. Kapr hned za nimi, nejede si mi spatne a nejak se mi nechce uplne svesovat nohy, zkusime to! Do sluchatek dostavam pochvalu od trenera stariku, ze mam stale 120 tepu a dovoluje mi jit i na 425 Wattu
. Zacinam ale zjistovat, ze ledovy vzduch jiz nestiham filtrovat a hltam ho jak smyslu zbaveny
Vzdyt o co jde, nech je odjet, jo naskocila dira, ale pak si vzpomenu, ze jsme taky mohl dnes bezet Kbely a tam bych si pekne zmrazil vnitrnosti, tak zase do toho jdu. Huuu svycarske hodinky pode mnou leti famozne vstric vrcholu a uzivam si naplno prvni kopec sezony! Jsem zpet, ted jiz nesmim pustit
Ale po chvili se Kapr propadne dozadu, pak se zase v mirnem hupu docvakne, aby pak po dalsi chvili prohlasil neco, co jsem od nej jeste nikdy neslysel
Nepublikovatelne slovni spojeni, ktere oslavuje slast mezi muzem a zenou a mizi za nas navzdy! Ty wogo, co tady delam, Kapr tu neni, Vitas se stale bohorovne prevaluje pres horni uvrate klik a horizont stale v nedohlednu. Jo taky na to **dám!! A je klid, odjeli a muzu si v klidku vychutnat zbytek kopce, Kapr me predjizdi a jen se smejeme od ucha k uchu, jooo sezono vitej! Rychly sjezd do Litomeric a jiz tradicni remeslo na Melnik, proti nam se jeste zjevuje jiz od more opaleny Joník. Drak Misutka vali proti vetru na Roudnici, ve Steti pumpa se strecinkovym dychankem a odpojeni VSida a pred Starou Boleslavi doprava na Kostelec jiz jen s Jeanem to domrskat na Jizo. No jeste jsme dali par kochacich zastavek s vyhledem na zapadajici slunce a vypucovali jsme dokonale zadni kapsy a bidony. Safra dobre to bylo, moc dobre, chce se to ukoncit jiz nesmrtelnou Malinovou hlaskou, tech 245km hreje, zejmena na stehnech!