Užívám si nedělního rána, počasí by mělo klapnout, nabírám Icemana a v příjemném rozhovoru cesta velmi rychle uteče a parkujeme na novém parkovišti přímo u řeky, kde už vykládají svoje stroje Malina s Kajmanem. Kajman nasazuje pracovní rukavice a dělá generálku na svém Moserovi, ale nakonec po chvíli vyrážíme na projetí okruhu. Krásná jezdivá trať, s mnoha zatáčkami, serpentinami, výhledy na povltaví, rychlými sjezdy i náročnými výjezdy. Okolo startu už vládne čilý ruch, šedé eminence od Vokolků jsou tu, Libor Janoušek a další známé tváře si nenechali ujít tento hromaďák. Mike přijel s celou rodinkou a jeho potomci vyzobli první místa v dětském závodě. Pak už se řadíme na start, je nás kolem 40-50 a RuDA BArtoš mává praporkem a ženem se do prvního kopce směr Zduchovice. Šlapky tvoří závod
, s Diablem, Kajmanem a Malinou v popředí, před horizontem už si bere slovo Libor, který natahuje balík do lajny, ale uviseli jsme, kopec se jel bez nástupů v rovnoměrném tempu, tak to má být na začátku
.
Před Hbity ostrá pravá, kde nás málem sestřeluje Favorit se svým prdlým drátem, obtočit se kolem kostelíka a valíme to k dalšímu stoupání, které je tentokrát serpentinové, Kajman jede famózně furt blízko špice, já zase chytám lelky a po chvíli i díru a když na horizontu za to vezmou a trochu foukne, tak je vymalováno, balík se mi vzdaluje i s Kajmanem! Zůstávám se Zdeňkem Nádvorníkem, Pavlem Prchalem a dvěma juniory, ve sjezdu máme stále stejnou díru asi 200 metrů, chtělo by to sjet a pak v kopci na Zduchovice určitě někdo odpadne a svézt se s ním. Ale zase je tu Pavel, soupeř Kajmana, toho na něj dotahovat, to není zrovna taktické.
A tak když nečekaně nastoupí na rovince před Kamýkem Zdeněk, hodím háček a odpoutáváme se od Pavla a dvou juniorů, a jsme odměněni, pěknou kašičkou se zpátky přicucneme do čelního balíku, ale moc času na oraz není, trať se znovu topoří na Zduchovice. Jsem tu připraven nechat všechno a tak se cpu do popředí, ať se mám kam propadat. Zdeněk už to vzdal, já ještě žiju, ale když si na čele začínají nastupovat, zdá se, že i můj osud je zpečetěn, a nejsem sám, Kajman taky couvá, doufejme, že zpátečku zařadí více lidí. Ale bohužel, kompaktní skupina nám uniká, dva oranjes odpadli jak suché švestky
.
Zkoušíme se ještě zmáčknout a věřit, že někdo se ještě před horizontem proseje k nám, ale marnost nad marnost. Jet dále časovku dvojic, to nemáme šanci na úspěch, za námi se už formuje Pavel se Zdeňkem s nabušenými juniory, svěšujeme nohy a necháváme se sjet.
Od této chvíle je jasné, že si to užijeme až do cíle, junioři se po chvíli srovnají a pěkně točíme, hodně aktivní je našláplý Kajman, furt ho krotím, šetři se na spurt
Já se Zdeňkem jedu plný počet okruhů a tak máme jako na dlani spurt juniorů, pak mohutně fandím Kajmanovi a poslední okruh si už užíváme se Zdeňkem vedle sebe a kecáme o Giru a proběhlých závodech.
Z cíle se skutálíme dolů k autu, kde mě vítá Icemanův nealko Staropramen, tleskáme bednařům a zakončujeme roztomilou neděli.
