Jiřík –
osma
V neděli jsme se tradičně zúčastnili příjemné Zbraslavské Osmy.
V dětské části položil dobrý Šlapkovský základ Diablissitto svým druhým místem.
Ale závodník, do kterého jsme vkládali největší naděje, tedy Jindřich, totálně zklamal. Až jsem si začal říkat, jestli na tom kole nakonec není po mně. Špatně odstartoval a v kopci se úplně zasekl, takže se propadl zcela na konec. Musel jsem absolvovat cvičný spurt po startovní louce, abych ho dojel a přesvědčil, že kopec musí vyjet, ale ztráta již byla beznadějná. Jindra se sice rozjel, ale stačilo to jen na dva soupeře. Přes tento neúspěch nemíníme ale nad nadějným závodníkem lámat hůl, ve své kategorii může své schopnosti ukázat ještě v příštích letech.
Nicméně bylo jasné, že je to zase na mně. A to bylo špatné. Zřejmě jsem na počasí velmi senzidebilní, protože ranní vichr, hnus a fronta mně totálně vysály, a nebyl jsem schopen vykonávat dokonce ani příjemné činnosti, jako třeba luxování, prudu v podobě jízdy na kole jsem si nebyl schopen vůbec představit. Naštěstí se počasí zlepšilo, i slunce vylezlo, a mně se trochu krev rozproudila. Ale při rozjíždění jsem se necítil zrovna nejlépe. Na startu jsem byl v poslední řadě, a po startu se utvořil docela chumel, takže jsem ztratil dost sil objezdem v trávě, a do "terénu" jsem vjížděl tak na dvanáctém místě. Sice jsem se rychle posouval, jenže čelo již bylo v nedohlednu. Ale již ve druhém kole jsem se dostal na třetí místo, a byť jsem několik kol měl dva soupeře nedaleko za zády, rovnoměrnou jízdou jsem pozici udržel.
