Akce Rallye Sudety 2012

Akce Rallye Sudety patří do kategorie iVelo bike marathon série. Datum: 2012-09-08.

Nejdelší varianta má délku 115 km.

Propozice :: Diskuze :: Celkové výsledky

Historie: 2008 :: 2009 :: 2010 :: 2010

• Chose – sudetské finále
  
  Tak se rok s rokem sešel a já jsem stál opět na startu v Teplicích nad metují s pul hodinovým předstihem na čele druhé vlny. Při letmém pohledu do 800 hlavého pole, vidím za sebou blankytně modrý dres, toho borce co prý dokáže uviset i Kolíkáče.kosu ale neklepu, je celkem teplo(pod mrakem a mží). A je to tu, startovní výstřel, s jasnou taktikou, bišík napálit rozumným tempem, tak abych se dostal mezi 70-100fku, což se mi podařilo. Zahlédl jsem před sebou Libora Holuba, povědomého z Blizáku, a lehce jsem se ho držel. Toto jsem chtěl vydržet až na Hony, co nejvíce se schovavat a pak, děj se vůle Boží. Jenže po cca 20 km jsem rozšmelcoval mojí novou FOSSku duši a nadělal do ní tři díry, jak pole nebylo ještě tolik roztrhané, než jsem to opravil, předjelo mě cca 200 lidí. Celá taktika šla do … no nic musim bojovat, předjíždí mě Honzis, pak Honza Kalaš a potom začíná velká stíhačka, jedu co to dá, na Honský Špičák se ale tvoří štrůdl, který nejde předjet, to se mi daří až na vrstevnici, kde to konečně předjíždím. Piklštajk se mi daří sjet a jen mijím asi 5 jdoucích bikerů a hurá na bufet do Ameriky, tam něco pojím a naberu plno a jedeme na Pánovu Věž, a jak píše T. Čada, zprvu nevinné spoupání se posléze utáhne a v sedle se nahoru udrží jen ti nejlepší. Což se mi se štěstím podařilo. A jedu vstříc prvnímu z TOP sjezdů, ale před tím nejhorším místem zase zaváhám a musím snést, prostě to tam nepustím. U Václava čeká Jana s foťákem a hlásí že jsem zatím první (z grupo bratislavských kamarádů, karpatských vlků). Pak se to dvakrát zhoupne, jednou po kořenech a valí se na Slavný, taky opět tancovačka, nepohrdám nealko pivem a koblihou. Pak dlouhá asfaltka a zámky další TOP sjezd, které dávám docela fofrem, až se tomu sám divím a zased tu získávám několik (desítek) míst.ono jak se tady zesedne tak to strasne zdrží. Pak jsem jel až do machova totálne nadoraz, až mě v kopcích brali křeče do zad ale nahoře to ze mě vždy spadlo a mazal jsem dál. V machově si nechávám namazat řetěz a pořádne se láduju. Čeká nás nějtěžší kopec ze všech, dlouhej a strmej, ale povzbuzující diváci dodávají elán. Sjezd do polska se štěstím a na mezi únosnosti sjíždím, pak koláček od neplánovaného stánku s občerstvením, ja to tady miluju, jak to ty lidi prožívaj a nezjištěn přinesou občerstvení, i pivko podají. Pak Vysoká |Srbská, tady vzpomínám jak jsem to lámal na jaře na žiletce a dosahuji 76 km/h, pak mám zase mlhu až do Hlavňova, kde se najím jednohubek a šup na Hvězdu. Jana me fotí ještě před, kopec jsem vyjel zase nadras a do posledního TOP sjezdu z TOP sjezdů najížděl s odhodláním to tam pustit. Oproti minulému týdnu tu byla ale jasna změna a to dvě viditelně vyjeté stopy, zvolil jsem tu na levo přees velký plochý kámen, v záznamu to Jobánek sjel celkem v pohodě, ale jak jsem byl nad tím šutrem a podemnou ta další strž, vzdal jsem to a rači sešel, ale oproti loňsku je to pokrok, už jsem do toho najel. Pak ještě pár brdků a předposlední kopce, kde si Tepličtí traséři připravili lahúdku v podobe výjezdu po louce v takovém spádu že 22x 32 bylo celkem málo a musel jsem nevytrápit abych to zvládnul a pak asfaltka na ostaš a upravená cesta dolů a mezi tím velký hup. Před poslední občerstvovačkou toho už mám dost, v nohách 105 a před sebou 3,7 km kopec na Bišík, který vymelu z posledního, ale předjídím ještě asi 5 borců a dve borky. Hurá Bišík, tad už jen sjezd na pohodu, ale dojel jsem jednoho a nechtěl jsem mu nechat ani místečko a ve sjezdu podél ohrady krav v 50 km rychlosti jsem to neustal a poroučel jsem se zemi, naštěstí to odnesla jen odřená ruka tachometr a dres. Hned se ale zvedám a v posledním hučném terénu, označeném kosou, dojíždím Honzu Kalaše a na cílové rovince těsne protínám pásku na 153 místě v čase 6:39. Jana už mě vyhlíží, jsem zničen ale spkojen a rád že jsem to tak skvěle zajel pod 7 hodin, ikdyž na tu první 100fku ještě hodně zbývá a bude zase celý příští rok na co trénovat. I když je osobně neznám, tak blahopreji Honzisovi k TOP 100 Mírovi k podsedmihodinovce a vlastne všem ostatním k tomu že toto vúbec mají ovahu jet. 115km v tak náročném terénu, sami za sebe po zubaté pile. Vzpomenout musím na slovenské kamarády z karpat Nora, Maja a Danyho (vaclava sjel a hvezdu téměř také) všichni okolo 7 hodin.kluci ste borci. Velká poklona a obdiv patří i pořadatelum za naprosto dokonalý servis o závodníky, sudety beru nejenom jako TOP v bikerskem požitku ale i v oganizatorskem, tady se prostě člověk baví od začátku do konce. Sobotu pak zakončujeme po tombole, kde jsme nic nevyhráli, dopijením limbašského burčáku. At žije cyklistika.
  
  
• Honzis – Sudety v top 100
  
  Tak konečně! Musel jsem si počkat 4roky, než jsem konečně trošku zajel tenhle trošku ulítlej bikemaraton v první stovce. Dá se říct, že trať známe s Mirkem jak svý boty. Já víc, chodím častejc Sice jsme "jako obvykle" oba s formou v pr*, ale zase už to máme namakaný a víme, že je potřeba přežít do Polska a pak vykosit odpadlíky Takže pátek - nikde neleje, jen v Teplicích to vypadá podivně, je chladno a hláška chlápka u výdeje gáblu - dneska ráno v Ádru byly 2 stupně, náladě moc nepřidá Spíme v Kamenci, tentokrát v pokoji z dob dávného socialismu, ale to neva, aspoň to odpovídá cenové hladině mého Garyho, jenž by se za cedulku - prodám za 2000Kč - dohoda možná, pojízdný na vlastní nebezpečí, rozhodně stydět nemusel Takže sobotní ráno - budíček v 6, Míra se taky připravuje jak finále ČP (ono to teda je), já bych klidně chrápal. Kafe a začíná mrholit - no hláška mží ti do vlasů nás bude provázet ještě dlouho a předem říkám, že někde za Slavným jsem už byl teda zpruzenej maximálně Na startu se řadím kamsi do třetiny tisícihlavého davu. Nikam se neženu, nějak nejni morál, teprve když v půli kopce pokecám s Mírou a před sebou mámfurt baby, tak teda trošku přišlápnu. Jenže malá prekérka je kazeta, neb jetý řetěz se ukázal jako málo jetý a 21 + 24z pastorky střílí. A to je při jízdě do kopce celkem na palici. Sjezdík po novém koberci k Adršpachu při 71km/h vzdávám a mačkám srabácky brdzu Koleje na pohodu, jedu v háku za Michalem Prokopem co nám včéra ukazoval jak dát Hvězdu s prstem v nose Já tragéd mám jen za úkol přežít technické úseky a dle Hanesovy hlášky "až mi to vyasfaltujete, tak to vyhraju" vždycky přišlápnu tam, kde to umím Ale úseků mimo terén moc nejni Zatím gut, do Vernéřovic pouštím asi 20bikerů a hlášky "zleva" pusť mě už fakt neřeším, však já vás sjedu (možná). Honský pas, 32/32, kořeny přkodrcám, ruce se ozývají, sjezd k Americe dám, jo! Na Pánovu věž zase na prostřední placku a krom šutráků na horizontu to vyjíždím. King Václava vzdávám, i tak při vystoupení málem vystoupím hlavou napřed \ Dolejšek klouže víc než jsem zvyklej. Další krpál, furt předjíždím do kopce. To tlačení mi vůbec nejde. Kdo má taky tahat 14kg Slavný, Míra nikde, i tak volím strategii jako lóni. Nechám pilu (je to po asfaltu, že jo), zahodím bidon, vezmu novej s logem Sudet a za mírného deště si makám po asfaltu. Stihnu něco pojíst, pověsím se za 29" bika v ceně asi 80litrů a jedu hák. V lese fandí Jindra Král, Zámky taky pěšky. V rámci pauzy rovnou odlehčuji močáku a dolejšek se smrtí v pčích nějak sjedu. Na TV záznamu to vypadá u profíků jako nic. No já si vrazil sedclo do břicha a jel asi 10km/h Zas nahoru, už to nejni žádná hitparáda, ale furt se mi šlape celkem slušně. Kus snesu, Malé zámky dám a je tu Božanov, kde se nacpu lepivky, abych pak exceloval v kopci. 32/32 tady fakt bolelo, kousek jsme potlačili, ale to skoro všici. Deptaj mě technici co jedou ve volnejch šortkách, do kopce to šmrdlaj a pak dolů letej jak neřízený střely. Já si to musím oddřít všecko nahoru. Dolů začínají limitovat pazoury, véčka moc nebrzděj a ono se to nasčítává. Machov, 64km, juknu na hodiny a tam je půl dvanáctá. Ó, velkolepé, o 20min líp než loni! Rychle cola, sušené meruňky, koblih do držky, vzít bidon a mazat, ať mě Záluží nedojede Bor, finále grande, 32/32, předjedu pár fullistů, jeden z nich mě ale bere ve sjezdu tak vehementně, až mě pošle do stráně. Naštěstí doleva kde to ustanu s vycvaknutím nohy. Uf, nejni moc příjemný když ti někde najede řidítkama do řidítek ve sjezdu po šutrech. Ruce bolí jak čert, snažím se dupat na jednodušších pasážích. S pár odrazy nohou dávám i sjezd do Polska. Jsem prostě dobrej Je tu Srbská, vezmu banán a pořád dupu, je šance na top 100, na Slavném prej 121 nebo co říkali. Bohužel jsem asi drobet podcenil jídlo a do Hlavňova už dojel celkem vyšitej. Nepohrdl jsem kávě, jednohubkám, cole, ... jenže čas letěl a já se pak už nerozjel k velkému finiši, který jsem plánoval Hvězda, prvně dám 22/28 abych to vyjel, stejně 10m tlačím. Bere mě Pavel Richtr - na 29, celopevňáku, singlu! Šoupne tam Hvězdu a já už ho do cíle nevidím Snesu "díru do nikam", pak nasednu, vytočím i tu ostrou levou, sjedu mezi kameny, yes. Ve výjezdu jsem odevzdanej, na louce piju colu a připravuju se na průjezd pod silnicí. Ten výlez je porod, nemůžu tu mrchu vytáhnout. Louka je děsná, smyk protestuje, takže musím sesednout, přeřadit a pak to vyjet rychlostí 4-6km/h. Ale i to se počítá. Na asfaltu se cítím lépe. Ve sjezdu z Ostaše mě bere vedoucí holka, jede asi o 20km/h rychleji Naštestí do kopce i přes mou marnost zůstává vzadu, aby mě zas dojela ve sjezdu do Dědova. To už jsem ruce fakt necejtil a jen se modlil, abych nějak aspoň brzdil. Asfalt, už mám vymleto, ale ještě se trošku hecnu v kopci. Je poslední, ale já předjedu jen posledního dědu a tu holku, abych se vytrápil na Bišík. Na asfaltu jsem jak hadrovej panák, jedu 14km/h, dolů samospádem, poslední kořeny - au au! Jistím to, za mnou díra, hlavně dojet. Frčím kolem Kamence, v hlavě se honí všechny ty zážitky ze 4 ročníků, z test ride a dneska jsem na sebe aspoň trochu pyšnej, dyť dám i tu točku na mostek, projedu fandícím davem na pěší zóně v čase 6:20:20hod jako 97mý! Mám první vlnu na příští rok, to snad budu muset ještě přijet Konečně před Mírou, konečně ztrácím míň jak 2:05 na vítěze. Trošku lituji té delší pauzy v Hlavňově, ale nechal jsem na trati fakt hodně. Dát mi někdo propisku, tak se ani nepodepíšu, jak mám vyklepaný pazoury