Okolo
Libušina
1.
Chronologický popis:
Začalo to
dobře. Jeli jsme s Petrem ze Sobína autem. Ve velké dobré mi volala Zorra, proc
jsem si bral kolo, když nemám ani dres ani číslo. Takže rychlostní zkouška
zpátky do Sobína. A znovu Velká Dobrá, minout Kladno a do Libušína. Cestou jsem
se úspěšně díky Igorovi zaregistrovali. Do časovky vyjedeme 2 minuty po
třičtvrtě na dvanáct. Motivační muzika. Důkladný warm up. Sluchátka do uší
s další motivační muzikou. Zaklapnou pedály.. 30 vteřin do startu, 15,
10,5,4,3,2,1 a jedu. Do kopce … … Nahoře doprava … vlnky … znovu doprava …
rovinka … sjezd …
lesem
nahoru (obr.)
..... Kratký sjezd a je to. O 50sekund lepsší čas než loni. To jde. Na sekundu
stejně jako Lu. Dokonce o 10 sekund lepší než Jiřík. To je skvělé. 6 sekund na
Láďu Koubíka. Tak to by bylo.
Na pláštu
nacházím kus chybějící gumy .. vidím vlákna ---- 290 TPI inu kvalita … radši
přezouvám.
Tak teď
ještě v odpolední etapě pozici udržet a někoho z časovky stáhnout. Píšu si čísla
těch na dostřel zpředu i zadu na představec. Obvykle jedu delší závod
s hromadným startem lépe než časovku, tak věřím, že by se mohlo zadařit. Start,
do prvního kopce najíždím první. V závěru stoupání odskakuje 5-10 jezdců. Já se
držím celkem dobře ve druhé skupně. Je tu i Jiřík
(obr.). Propadá k nám i Michal Stark.
Rovina je hukot ale jde to. Sjezd je rychlý a je tu stoupání. Michal Stark jde
do kopce nejrychleji. Jedu za ním. Nahoře už nejme první ale celkem s přehledem.
Rovinak přes náměstí. A znovu kaštany. Ale co to. Tuhosz je tu.
L. Malem jsem zastavil. Plán je
v troskách a malej tac to zachranuje (obr).
Nechce se mi jet dal. No kopec vyjedu. Po rovince pak relaxuju, ale moc to
nejde… Cekam na další skupinku. V pulce rovinky je tu. Přivedl
ji Honza Adamek. Je s nim ještě jeden borec a dev devcata. Kolbaba kupodivu
nikde.
Porad citim
ze jsem si dost dal. Ale devcata i Honza s tim dalsim borcem to toci pekne.
Tak cesta prijemne ubiha az do
sameho cile (obr). Nechce se mi nechávat dřinu až na poslední krpál ke školce, tak
před posledním sjezdem začnu trochu tlačit na pilu a v posledním stoupání získám
malý náskok. Ve sjezdu mne s přehledem dojíždí jedno z děvčat. Na rovině to
pěkně rozbalí, ale v kopci se ještě kousnu a
v posledních metrech ji
předskočím (obr.).
Druhý den
by měl být šancí na reparát. Velkou Dobrou projíždíme bez zaváhání. Seznam na
představci je bohužel již kratší, ale co … jede se dál. Po startu jsou tu zase
Kaštany. Držím se ve správné skupině
(obr.). Bez problémů projedu i cílové stoupání
kolem školky. Ve stoupání vznikne malá mezerka. Za mnou ještě dva jezdci. Na
roivince před křižovatkou ve Smečně mne dojíždí a zdá se jeden z jedců je
vynikající v jízdě po rovině. Bohužel regulovčík na křižovatce mává tak
vehementně doleva, že tam všichni zahnem. Vrcáím se na trať první. Těm dvěmaq to
chvilklu trvá a nakonec se vrací jen ten rovinář. Skupinka stále na dohled. Už
to vypadá, že ji i dojedem. Před odbočkou doprava ji málem máme. Kdo ví jak by
to bylo dál, kdyby se špatně neodbočilo. Na dalším hupu to vzdávám. Projížďka
krajinkou. Už je tady zase centrum Libušína a Kaštany. Ohlédnu a za sebou vidím
rozesmátého Petra hulákajícího něco o vodě. Za tím žlutý dres Mistryně UAC Lu a
mé dvě spolujeydkyně ze včerejška doprovázené borcem z Královic. Petr to do
kopce docela pálí a nahoře jsem kousek před děvčaty. Rovinku i dvě následná
stoupání projíždíme v klidu. Na hupech za Smečnem se snažíme skupinku roztrhat.
Číslo 602 mám totiž na představci spolu s údajem 3 minuty. To je ztráta na
„žlutý“ trikot. Všechna ostatní čísla jsou v tuto chvíli už pryč. A skutečně se
podaří udělat díru. Jenže Lu a její spolujezdkyně to zase rychle sjedou.
Takže
údolíčkem jedeme zase spolu (obr). Naposledy Kaštany. Naposledy kopec do Smečna. Petr
předvádí jak jezdí Floyd po whisky a pivu, takže ho za Smečnem trochu musíme
honit. Cvičně zkusíme nastoupit žlutému tričku. K tomu se nachomítne Eda Pinkava
a trochu nám vyplísní za ne zrovna gentlemenaský přístup k dámám… no asi
nepoznal že jsem „závodníci“ – zvnějšku se to asi opravdu nepoznalo a do našich
zapálených duší neviděl …. jenže, údolím jedeme zase spolu
(obr.). Zrovna jedu na
špici když se kolem prořítí jako oranžový blesk Petr. Usměju se a jen tak točím
klikama. Někdo se ptá zda ho doženeme, já říkám v žádném případě. Do cíle jsou
dva brdky, takže by to mělo vyjít. Slyším jak někdo říká s obdivem „Vino -
kurov“ a já opravuji „Vino-šlapka“. Na posledním brdku vidím kolem sebe mihnout
žlutomodrý královický blesk. To je ovšem jiná káva. Ze sedla a za ním, na brdku
mu visím za kolem… Ohlížím se za námi nikdo. Petra jsme trochu sjeli ale už
také zvolňujeme. Poslední stoupání. Sedím za zadním kolem Morati z Královic.
Dávám těžší převod. Vino-Petr je v cíli, jdu ze sedla a rychle získávám pár
metrů náskok a udržuji ho až na čáru.
Petr odvedl
vynikajíci výkon plný aktivity a odvahy.
2.
Závěrečné hodnocení:
No comment
J
