Po týdnu opět další lákadlo na týmový koncert v Polabí. Účast se zdá dostatečná, počasí ideální a vidina závěrečného posezení z toho činí neodolatelnou nabídku na sobotní dopoledne. Taktika se moc nevymýšlí, prý se uvidí. Na startu je asi nejmíň lidí ze 4 letošních klasik v Polabí, ale to nám určitě zábavu nezkazí.
Je odstartováno. Na čelo se nikdo nehrne, tak trochu rozjíždím balík a hlavně sebe... Pak si zajdu za Kolíkáčem domluvit, že by stálo za to trochu vyšponovat tempo na prvním brdku, což je bohužel taky nejtěžší "kopec" na trase. Kolíkáč nenamítá a před Starým Bydžovem mě odveze k čelu. Tam za to hned beru a čekám početnou účast za vlastním zadkem, jenže se otočím a všechny to nechalo v klidu...
Nevadí, počkám tedy a jede se dál. Nic moc se neděje, což je škoda, čekal jsem trochu aktivnější pojetí, když máme dnes početní převahu. Přichází brdek ze Žlunic, kde za to bere Honza Kulhánek a je třeba se zmáčknout, hlavně přes horizont, kde se nesvěšuje, ale přikládá. Tady bohužel ztrácíme Prófu. Začíná se ale aspoň něco dít a přichází další nástupy. Využívám zpomalení a taky odjíždím. Nikdo po mě nejde, tak aby to nevypadalo jen propagačně, chvíli si přišlápnu, využiju dalšího brdku a jedu pryč. Chvíli se větrám, než mě konečně dojedou a jdu se zase uklidit. Přijíždí Kolíkáč s tím, že sám neodjedu a zkusil by to ve dvou. Chvíli se dohadujeme, jestli je lepší zkusit jet ve dvou, nebo po jednom. Jeden sám odjede, ale nevyhraje, dva zase hůř nechají jet a dotáhnout to, taky sranda nebude... Bohužel se nedohodneme, příště to chce vyřešit před startem, nebo aspoň nominovat člověka co má prostě pravdu a zodpovědnost...
Pak přichází další brdek, kde se sice jede, ale nic se nestane, zkouším pozornost ještě při přejezdu přes dálnici a zas to trochu rozproudí atmosféru a následný kilometry na bočáku docela bolí. V jednu chvíli odjíždí Vláďa Kloz s Camrdou, což je pro zbytek evidentně win-win situace, takže balík sborově staví. Bohužel klukům se do žádného dobrodružství nechce, tak staví taky.
Já bych to roznastupoval, stejně už jsem začal, takže co. Čekám na otočku po větru. Hned jak se to otočí je táhlej kopec, kde jedu tempo a nahoře jsem sám s Vláďou, tak chvíli váháme, ale nakonec bychom i jeli, jenže nás zbytek docela rychle doletí. Zkouším odjet znovu, za chvíli mě doplní Kolíkáč, ale to je jak rudý hadr na býka a nemá to moc dlouhého trvání. Pak ještě jednou, ale nechávám odjet Kolíkáče samotného a až ho dojedou chci jet zase já. To už má zas délku aspoň pár minut a šetří to klukům vzadu síly.
Pak se přihlásí HonzaB, že pojede, trochu vyčkává, ale pak je to možná nejdelší dnešní pokus. No pěkný! Cíl už se blíží a v našem týmu cítím trochu rezignaci. Sám moc nevím, co si počít. Navíc krom nás a Unlimited jsou tu i dva lidi, co neznám a mám trochu podezření, že se budeme kočkovat tak dlouho, až to pak ve spurtu vyhraje někdo z nich, protože si jich nikdo nevšímá a jen se vezou... Zkouší to Kolíkáč, ale s Honzou K. za zadkem to není dobrá pozice, tak to radši zavírám. Sice se Kolík dušoval, že už bude spurtovat se zapnutým dresem, ale znáte to...
Pak poslední dva brdečky, kde bych to chtěl zkusit přes horizont. Tuším, že zase s Vláďou, ale nikdo už nás nenechává, v posledním brdku naopak to chtějí zkusit všichni, tak se jede totál šrot. Přes horizont se vyvážím za Honzou K. Postupně to zkusíme snad všichni, ale zase se brzdí. Sice jsem už dost posekanej, tak to beru už jen čistě jako přidržení tlaku na Unlimited, ale jdu do dalšího nástupu. Cítím, že už to je hodně slabý a asi to cítí i ostatní, protože tentokrát se nikdo nezvedne. Naskočí tam docela díra a já se snažím to držet furt přes 50 km/h. Daří se a odbočku do cílový rovinky najíždím první s náskokem. Ještě se zvednout a cíl už je blízko, poslední otočení se, abych se na pásce nedivil, ale mám i čas zvednout ruce a cíl projet v pohodě s úsměvem.
Nakonec z té rezignace vzniklo v posledních pár kilometrech slušný peklo. Já měl teda kliku, že to vyšlo na mě, tím spíš, že jsem dneska spíš počítal, že tam někde chcípnu jako domestik nebo návnada pro soupeře a výhru vezme třeba aktivní Kolíkáč z nějakého sólo úniku... Každopádně síla týmu se opět ukázala jako klíčová, takže díky všem za účast a jejich watty.