Ač po jednokolovym klasickym krátkym Zeleňáku se ani mě ani Lukášovi druhej den moc nechtělo kroužit 90km na 6ti kolech závodu ve Svijanech. Body do českolipskýho poháru by se ale hodily. Studuju propozice a zjišťuju, že je vypsaná i kategorie „přátelé svijanského piva“ na 1 okruh (15km). Ptám se Lukáše, jestli by nejel aspoň to. Nejdřív se mu moc nechtělo, bylo mu to blbý jet jen jeden okruh. No, ano i mě to nepřišlo úplně ok, ale co. Říkal jsem Lukášovi, že si z toho můžeme udělat časovku dvojic – s nějak výraznou konkurencí jsme v týhle kat. nepočítali. Měli jsme domluvený, že on nastřelí kopec, já se vyvezu a pak budu tahat rovinky…
Po pár minutách ukecávání na to Lukáš kývnul. Už v sobotu navečer jsme se tedy sbalili a jeli přespat k Lukášovi a ségře do Liberce odkud je to do Svijan pár minut.
Po příjezdu do Svijan vidíme pár známejch závoďáků,který nás nejspíš vysmějou, že jedeme jen jedno kolo, na to už jsme ale připravený.
A taky že jo, hned na prezentaci se nás ptají jestli jedeme fakt 1 kolo…
No nic, tohle máme za sebou, tak se jdeme připravit a krátce rozjet. Před 10h přijíždíme na start, kde zjišťujeme, že přicijenom se pár lidí na 1 kolo našlo. Je tu někdo z rohozce, Honza Chlupáč a Petr Toráň z Kuchyně lípa, Zdeněk Kubíček atd. Hned po startu se rozjíždí poměrně ostrý tempo, což mě lehce zaskočilo, čekal jsem to v komornější účasti vlažnější. Ale vlastně není na co čekat, je to závod na 15km
. Po pár stovkách metrů se rozdejchávám a srovnávám a nejede se uplně špatně po včerejšku. Po cca 3,5km přichází první a taky vlastně poslední výraznější kopec na trase. Pod kopcem najíždím na čelo a zrychluju. Netrvá to moc dlouho, vlítne předemě Daffy se slovy: „pojď do háku“. Rozjíždí slušnej šrot. Bože to je magor ten kluk. Dostává mě těžce na limit, ale ještě se kousnu. Na horizontu se otáčíme a zjišťuje, že jsme fakt odjetý ve dvou, no tvl, to kecáš…
Mám toho dost, tak na Lukáše houknu, ať mi trošku zvolní, jinak se zkácim do příkopu. Zatím všechno podle plánu.
Až na to, že mě Lukáš tak vytrestal, že nejsem schopnej vylíst z háku. Říkám mu, ať mi dá ještě pár metrů, než se vzpamatuju…
Po chvilce jdu na špici, ale furt toho mám dost. Lukáš za mnou krátce oklepnul a už zas valí na špici. Jede neuvěřitelný bomby, na větru, pořád mírně do kopce. Otáčíme se a je tam díra tak 100m na dvojici za náma. Plány se rozpadaj
Místo, abych tahal rovinky to dopadá tak, že za Lukášem sotva visim a když jdu na špici, tak se snažim to co nejmíň brzdit než se trošku vydejchá… Z dvojice za náma už je tam jenom jednotlivec a zdá se, že jeho ztráta na nás narůstá. To už jsme za půlkou okruhu, kde jsem konečně schopnej vlíst dopředu a dát tam plnohodnotnou špici. Následuje sjezd do Svijanskýho Újezdu, kde jedu stále první než mě Lukáš zas přelítne na konci vesnice v krátkym brdku. Do finiše je to tak kilák, žádný taktizování ani spurt se nekoná. Chci to Lukášovi nechat za to, jak jel. Odtahal si to věsměs skoro celý sám. On že ne, že pohár objíždím víc než on, tak ať si seberu o 10 bodů víc..
Beru tedy zlato, Daffy hned vedle mě stříbro. Díky bejku!!
Po příjezdu domů a nahrání závodu na stravu zjišťujeme, že v kopci máme pohárky za TOP 10, já spoustu PR, což není vůbec marný jet ve dvou rychleji než o klasickym závodě v baliku z minulejch ročníků. Ale ano, furt to bylo jen 15km, takže se to dalo nastřelit. Ale i tak to potěší…
