Luke –
Krkonošských 7+1
Začalo to vcelku nevinně nedělní časovkou v Klatovech. V pondělí jsme to s HonzouB moc nešetřili a v úterý chci tradiční Koloděje. Se středečním výletem v hlavě už jsem to bral jako etapák a snažil se to nějak se ctí uviset. To se povedlo, ale pěkně to bolelo.
S tím vším v nohách se ráno v Turnově soukáme do krátkých. Ranní slunce se opírá do našich obličejů, jejichž úsměvy nenechávají nikoho na pochybách, jaký to dnes bude den.
Začínáme podél Malé Jizery, přes Dolánky, Na Frýdštejn a Kopaninu. Nastoupáme přes 350 m, Nohy tuhý a to nás čeká dalších 6 takových stoupání. A jako bonus možná Kozákov. Naštěstí Kolíkáč s HonzouB to zatím moc nehrozí a v zásadě mě nechají určovat tempo. Následuje pěkný sjezd z Maršovic a druhé dnešní stoupání na Černostudniční hřeben. To už se mi jede líp a tak držím pracně dobitou pozici tempaře, ale chvíle nesoustředění stejně hned znamená ztrátu pozice. Sjíždíme Smržovkou a údolím pokračujeme až do Tanvaldu. 3. dnešní stoupání vede přes Český Šumburk, přes Rejdice až do Příchovic.Zvláště konec kolem sjezdovek je opravdu povedený, parádní vrchařina. Dlouhý sjezd až do Rokytnice je potom opravdu za odměnu, srdce bijí radosti a slzy dojetí tečou. Máme tu fakt krásně. Krásné je i další stoupání na Rezek, ale tady srdce bijí z jiných důvodů.
Pivo/limo (já musim defenzivně) a hlavně palačinky s borůvkami. Od té chvíle lítám. Sjezd do Vítkovic je zábava stejně jako stojka na Benecko. Zato sjezd zpět do údolí si trasér za rámeček nedá. Další tvrdé stoupání z Jilemnice na Jestřabí si užívám a najednou je mi líto, že se blíží konec. Sjezd opět luxusní, jen dole nás přibrzdí auto a člověk se mimo závody krotí i když je to trochu škoda. Předposlední kopec vede z Poniklé do Roprachtic. Parádní asfalt si říká o nástup, zmizet za zatáčkou a držet tempo až nahoru. Jede se mi dobře. Panorama tour do Semil je zas za odměnu, stejně jako návštěva tamnější cukrárny. Těšíme se na Kozákov! Volíme mírnější variantu přes Záhoří. Kolíkáč je v dobré míře, drží pěkné tempo. Zkusím nástup a podržet to, v prudkých částech ho slyším oddechovat, ale náskok z nástupu se nemění. No hezký jsme si to udělali až do konce. HonzaB v závěsu a tak už můžeme jen vytáčet nohy ve sjezdu k autu. Skoro 150 km a přes 3200m nahoru, 7+1 pěkných kopců, no kdo z vás to má... Kvalitní 4.etapa, super trénink a především nadhernej den na kole.