Ráno nabrat Žábu na magistrále a vyrazit směr Česká Lípa. Vyrážíme spíš dřív takže nakonec zabíráme jedno z posledních volných míst přímo na koupališti. Cestou nervózně okukujeme teploměr, který ukazuje místy jen 8 stupňů. Na místě jsme celkem brzo, tak si projíždíme cílový kopec než nabereme Luka. Lehce ještě protočit nohy, pokecat s Hulisem a Daffym a je tu start.
S Lukem to jistíme za zaváděcím autem na místo ostrého startu v Zahrádkách, aspoň máme odmakáno rovnou
. Díky tomu rovnou startujeme z první lajny. Do prvního dělícího brdku najíždím zase blbě zezadu, takže tam letí první sázka za 400+, ale nahoře jsem pořád s čelem, základ splněn.
Přichází sjezd, rozmlácenej až hrůza, takže to jistím zezadu. Nakonec nás dolítně ještě skupina zezadu. Cestou marně vyhlížím tu zatracenou stojku. Nakonec ji poznávám kousek před nájezdem. Nějak se mi daří se proplétat mezi lidma a nakonec jsem nahoře pořád s čelem, bohužel za sebou necháváme Hulise a Luka. Nahoře to ale pořád bolí, vymetám tam krajnici jak se marně snažím ulovit aspoň nějakej kousek háku.
Pomalu se to rovná, čas si trochu oddechnout. Druhý kolo sjezdu. Stojka - mám pocit, že tam najíždím líp. Bohužel těsně pod vrcholem se to nějak trochu zadrhne a já vypadávám z tempa. Nohy obratem tuhnou. Snažím se to roztočit ale prostě v tu chvíli už čelo neuvisím. Za mnou navíc taky 2m díra, takže to odpojuju. Postupně se přede mně dostává pár borců co to ještě zkouší doskočit, ale prostě to nejde a čelo zrovna jede.
Pakuju se na konec grupy, nakonec před sjezdem do Kravařů čelo dojíždíme. Sázím tam poslední gel. Nějak tam trochu kufruju tak musím přišlápnout, aby mi to před nájezdem do předposledního brdku neodjelo. 500m na horizont, říkám Žábovi, že tady asi nechci zůstat, bolí to.
300m - fakt to bolí. 100m - asi jsem paragán, umím ignorovat bolest. Čelo trochu cuká, ale Žába jede zase jako howado a lepí to.
Poklidný sjezd, za zatáčkou na hlavní máme trochu díru tak se snažím Žábovi vrátit celodenní úsilí a dotahuju nás na konec balíku. Žába pláče, že už má dost. Slibuju, že ho vytáhnu nahoru do cíle.
Sliby - chyby. Za zatáčkou už to nedávám, ten jeden gel co jsem doma nenašel chyběl. Vystupuju si, Žába točí nohama jakoby nic a já dojíždím sám.
Nahoře čekáme na Luka. Nakonec se ptáme Hulise, kde ho nechal. Říká, že defektil. Tak mu jedeme naproti, protože už je to celke dlouho. Nabíráme ho na rovince pod kopec, letí mu to tam náramně. Doprovázíme ho nahoru.
Sjezd, nabrat dresy, krátký pokec s Mnichem a šup domů.
Navzdory tomu sjezdu je to jeden z nejhezčích závodů sezóny. Díky všem za báječnou neděli, trochu jsem si spravil po tom minulém víkendu chuť!