RiC –
Dovolnekář na závodě MP :)
S poněkud rozporuplnými pocity jsem se vydal do Uničova. Proč rozporuplnými? Celý červenec byl totálním tréninkovým fiaskem. Za celý měsíc jsem najel kolem 700 km. To se asi nedá nazvat tréninkovou pílí. Na vině je jednak dovolená a jednak malování bytu. Stále jsem to se slovy ?až po Rampušákovi" odkládal. No a když bylo po Rampušákovi už mě jiná výmluva nenapadla. Takže týden jsem maloval a k tomu dva týdny dovolené. Druhý týden dovolené jsem sice najel asi 300 km, ale jako trénink by se to nazvat nedalo.
No, teď k tomu závodu.
Měřil 70 km, tj. 3x 20km okruh plus 10km nájezd. Jednalo se o rovinatý okruh s jedním kopcem. Trochu mi to připomínalo letošní první závod MP v Olšanech u Olomouce. Rovina a šup kopec, a zase rovina. Rozhodovalo se v kopci a díky větru vlastně na celém okruhu. Slovy klasika: ?Kdo chvíli stál, jel terez´ín". Bylo mi souzeno se o tom přesvědčit.
Hned po startu se jelo velmi svižné tempo, které vygradovalo v jediném kopci. Bylo to letos poprvé, co mi TF dosáhla maxima. Už, už jsem svěšoval nohy, když tu jsem zahlídl konec kopce. Z posledních sil jsem ještě šel ze sedla a balík jsem uvisel. Při nájezdu a první dvě kola se balík držel pohromadě a já se držel balíku. Teprve na konci druhého kola, v cílovém kopci, za to čelo vzalo a zmizelo mi z dohledu. Tedy, z dohledu ne, z dosahu. Ve sjezdu jsem se je snažil sjet, ale bylo to nad mé síly. Vytvořili jsme tříčlennou skupinu a snažili se ve větru balík dojet společně. Nepodařilo. Možná proto, že jsme nakonec skončili jen dva, když jeden ze spolujezdců nastoupil a dojížděl balík sám. Sice se mu to podařilo, ale muselo ho to stát dost sil. V konečném pořadí skončil jen několik míst před námi. Kdyby zůstal s námi, mohli jsem balík sjet (ve třech by se nám to možná podařilo spíš) a jemu by zůstalo více sil. Já bych si také určitě polepšil :)
No, nicméně zůstali jsem s Draxirem (NIC z cyklodiskuze) sami dva. Poctivě jsem ve větru spolupracovali a společně jsme zdolali poslední, třetí kolo. Závěrečný spurt se mi podařilo vyhrát. Mám ale obavy, že ne díky mé formě, ale Draxirově žaludečním potížím v předchozích dnech.
Celý závod se mi dařilo hlídat si přiměřenou kadenci. Předchozích závodech jsem ke své škodě dost často jel silově a v kopcích jsem pak nemohl otočit nohama. Včas jsem řadil a ani v tom jediném kopci jsem se nenechal vyprovokovat silové jízdě. Kadence se v kopci pohybovala místy kolem 80ot/min. Na mě slušný výkon.
Vše bylo korunováno výhrou v tombole. Gel a ioňták se vždy hodí.
68 km
AVS 35,6 km/h
