Poslední výstřel podvečerní úterní Jičínské cykloligy 2024. Hromaďák na vrch Tábor. Ještě jsem to nikdy nejel, ale těším se moc. Konečně se porovnat se soupeři v boji muž proti muži. Věřit, že mě to vyhecuje více jako časovka a budík s přiblblými čísly. Rozjezd z Libáně v týmové trojce s Kaprem a Čespou. Sešlápnout pořádně plyn, ať se motory zahřejí. Nádherné letní odpoledne, rozepnout kombošku a vnímat jen hladký asfalt a proudící teplý vzduch. Na prezenci už to pěkně bzučí. Oranžovou sestavu doplňuje Luke, tak s ním probrat taktiku, prostě furt v háku a až přijde kopec tak to tam poslat. Jak jednoduché! Korďas stojí na zídce přilehlého plotu a udílí předstartovní informace, hasičské auto rozhoukalo majáky a zaváděcí motorka se dala do pohybu.
Hrne se to přese mě, ale mám to v hlavě a na odbočce do kopce najíždím v top5. Pak ale přijde peklo. Mladí se derou vpřed hlava nehlava a jeden duklák mi narve zezadu berany do mých. Jsme chvilku do sebe zaklesnuti a já hlasitě kleju. Naštěstí jsme to oba ustáli, ale tohle již prosím nechci zažívat. Full gas, ale stejně mladí odjíždí, teď se chytat známých starších zadků. Luke a za ním Pepa alias Trubač, ale tohle nedávám. Za chvíli je tu Camrda a taky pomalu mizí, stejně tak Čespa. A tak Míra Živný je mým magnetem, sklon se přitvrzuje a solidně to bolí. Povrch je taky nic moc a dovrší to kostky.
Tam už vysloveně parkuji, ale někteří jsou na tom ještě hůře. Luke stoji v krajnici a kontroluje si zadní kolo, ale prý to byl jen defekt nohou. To Trubač sjíždí už dolů, ale má prázdnou zadní galdu. Korďas přijel zezadu a hustě mě obkládá! No moc pěkný! Konečně zahlédnu rozhlednu a poslední metry jsou tu. Objet kostel a sdělovat si dojmy. Z červené dodávky vyskočil Bernard. To jsou chvíle! Zlatavý mok zchlazuje naše rozpálené motory jako na ta nejlepší chladicí kapalina na světě. Pěnila, ale moc chutnala!
Vyhlášení, Kapr leze na pódium a sklízí zasloužené ovace. Jak za dnešní výkon, tak i za celý seriál. Já si loupu bramboru, ta už ke mně tak nějak patří
. Chtělo by se dopít sud a plánují se Doksy a časovka družstev z Jičína. Jak povznášející. Ale tma se blíží, valím s Lukem k autu do Libáně. Kostky mi ve sjezdu vystavují stopku, defekt předku. Bomba bombí vzduch do nové duše a pak jedeme bomby v zapadajícím slunci. Krásný den končí, stejně jako letošní jičínská, bylo to moc pěkný, díky všem cyklo nadšencům, co se o to postarali!