V neděli si vytočit nohy po sobotním nářezu na Benecko, ucítí vůni dálek a vůni prvního maratonu. A ze vzpomínek vytáhnout značně zaprášený Orlík. Jedině asi pondělí připadá v úvahu, počasí vypadá skvěle, nějací wobjížděči se taky najdou, tak hurá do treter!
Oťas pod dráty, HonzaB vyladěn na hlavě již maratonským sestřihem, Luke v prosoleném dresu a vzhůru do středního Povltaví. Do Kameňáku oježděná trasa, ale pak již ráj po neskutečných asfaltech. Navíc vítr do zad a zelená nádhera vůkol. Jen kdyby Luke nezlobil, chce každý horizont pro sebe, ale naštěstí je tu pomalu se zahřívající Jenda, tak s ním je to snesitelné. Tady vznikala moje láska k silniční cyklistice, tyhle vesničky jsem měl napsané na představci a jezdil tudy na Orlík na školní srazy na starém Favoritu. Ještě bych je možná vyjmenoval, jak jdou za sebou, Mokrsko, Čelina, Hubenov, Drevniky, Něčín, Obory ... jo to byly doby, žádný budíky na řídítkách, kliky na klínky a klipsny. Kamýk nad Vltavou - Velká, tady na chvíli spočineme a vyblejskneme skály. A zase nahoru, zámek Orlík dnes nepadne, ale přehradu ztrestáme. Monumentální to dílo. A vyškrábat se na ní po kostkách, to je taky dílo
Do Krásné Hory na sváču, ale nabídka je dost tristní, Jenda chce bagetu a to je nedostatkové zboží, aspoň že Luke má svoje tradiční Magnum. Ale vzácné to chvíle, rozvalit se s kumpány na lavičku a ládovat se, ať to dojedeme. Luke furt při chuti, ale bohužel už i Jenda chytnul slinu a v každém brdku mačká jedy ze svého těla. Já přestávám reagovat, sjezdy a roviny vypadávám z háku a kopce jen mávám za mizející dvojičkou. Neveklov s kopcem zmrzliny, prý je tam strašně cukru a tuku, to mě prý musí dát do kupy. Nevím, mně už nic nepomůže, snad jen Vláďa, který nám přijel naproti a chce si pokecat. Gwern zavřen, ale v Čestlicích jsme odměněni jedním zrzounem a vášnivou debatou, jak ty Sudety vyhrát! Už teď se těším! A díky za čekaní a bezva úlet do krajiny, kterou mám tak rád...
::