Co napsat? Novoroční Cukrák. Po kolikáté již? Letos zasažen můj dutinový systém a nechce se vůbec nikam. Ležet na divanu, čumět na 100 x okoukané pohádky, stůl se prohýbá pod náporem jídla a pití, které mi vlastně ani nechutná. V koupelně s hrůzou řvu před zrcadlem, že nám přibyla další vana. Musím. Kočárkárna, prach a špína a tam můj zimák... stírnout prach, máznout řetěz, nafouknout gumy a těšit se na mrazivé ráno v novém roce...
Budím se před budíkem a předsevzetí ranního cvičení a studené sprchy jakž takž splním. Z termosky se již kouří a z lodžie je nádherný výhled na vycházející slunce. Cítím vůni dálek, ale lesklé silnice to není vůbec můj šálek kafé. Jedu, jak kdybych na kole jel poprvé, zlehka točit v každé zatáčce. Luke se zjevuje jako přízrak ze slunečné záře nad Průho. Jo, to půjde! Valíme na Chodovec, kde to již hlaholí. Oranžová komunita, jak trefně poznamenal na VH HonzaB, znovu nezklamala. A HonzaB nezklame ani teď, se svojí tradiční 5-ti minutovou sekerkou. Cestou k ikonickému parčíku na Smíchově hypnotizuji naleštěné koleje, aby mi nezpůsobily nějakou bolístku. Vidět Hradčany a zařvat něco o nejkrásnějším městě na zemi. A v parčíku se utvrdit, že nejenom my děláme ten nejkrásnější sport na světě
Poplácat se do nového roku se známými tvářemi a vyrazit vstříc prvnímu kopci v roce 2025 možná ve 100 lidech. Lukovi je zima a dere se vpřed a kolem Chuchle se jede na špici oranžová lajna, kterou táhne náš černý Žába. Fouká proti, bolí mě to, ale visím. A u paty kopce si zašpásovat v červených číslech v mini úniku, který trval asi 5 sekund. Pak už se jen bezmocně propadat a jet tak, abych nepřekročil rosný bod a dutinový systém nedostal další nakládačku.
Oťas nezklamal a v kouzelném baťůžku veze pár bublinkových cukříků. Díky moc! Ťuknout si na zdraví a dát tradiční trasu přes Davli. Jo bylo to fajné, zase vás vidět ve skupině, tohle se prostě neomrzí! Jen prosíme příště ty blatníky se zástěrkami až na zem, někdo fakt vypadal jak po cyklokrose.
Ty svátky jsou děsivý, jak má člověk všechno doslova u huby ... lednice, ovladač, sedačka ... a někde hodně daleko aspoň ten trenažér. Tak snad to Cukrák zase nastartoval, tu nádhernou touhu být zase lepší, porazit své soupeře, svézt se ve vysněné grupě. Ať zase začne chutnat ta hnědá břečka z automatu někde daleko od domova. Ještě bych to chtěl s vámi zažít, ťuknout si pěstičkami, hákovat orange zadky a poplácat se po zádech v cíli v tom nej dresu na světě. Ale kudla s přibývajícím věkem je to nějak čím dál tím těžší...
Tak všem přeju v roce 2025 tu touhu, ať vám chutná kafé a ucítíte to plácaní po zádech. A hlavně ať jsme zdraví a v duši stále mladí!
::
Segment Smíchov-Cukrák ::
Diskuze ::
Foto :: Segment Cukrák ::
Flyby ::
ČT24