Na Skvosty se těším celý týden, jarní předpověď a plánovaná sestava je hodně lákavá. Korunu tomu nasazuje páteční cinknutí zprávy: „Nazdar Draku, jak to vypadá zítra u vás v ulici s parkováním?“ Jirus! Ty wado Jirus!
Jarní varianta oblečení, spodní dlouhé triko a dlouhý tenký dres a dolů 3/4 kalhoty. I tak je to opojné, jak je člověk hned lehčí. Jirus zaparkoval a valíme s předstihem společně na kruhák. Pak už jen chytit Žábův větrný stín a nechat se odvléct ke kostelu. Tam velké setkání a řinkot pěstiček. Zapnout budíky a jde se na to. Jirus přijel na pokec, ale jede se tvrdá lajna. Hold bláznivé Šlapky

Strašín doplňuje stavy, na 8 oranžových ohozů. To je pohled! Ošoupanou trasou spadnout do Chocerad a zkusit najít odpověď na otázku, kterou jsem v týdnu hodil do éteru, jestli dám Vláďu? Hákuji naše elitní duo Vláďa+Žába na legendární Vodslivy a zatím to jde! Opojné pocity vydrží za Vestec do prudší části, kde se lámu. Tak teď už to došmydlat aspoň za oči, ať mě zezadu nesjede krvelačný Jenda na zimáku. No nahoře to už chtělo dalekohled, ale bronz jsem udržel. A kopec si užili všichni, a tak v rozverné náladě míříme zadem na Divišov. Sukes je skvěle vyladěn, nenechává si ani centimetr odlepa a reaguje na každý únik
Padáme kolem Rybiček k další vrchařské záležitosti. Zdebuzeves. Luke ji tu jednou jezdil nahoru a dolů celý den. Nám bude stačit jen jednou, a já jdu hned do háčku za Žábu. Vláďa taky přijel zkoušet svoji matematickou úlohu o kadenci a wattech. A tak vydržet zase s nimi co nejdéle. Pěkně jim to odsýpá a já jdu po chvíli do kytek. Ale náskok mám a HonzaB je o pár toček níže. Krásný to kopec, v protisměru zdravíme slavistické duo. Nechci svěšovat a nechci HonzuB za zadkem. Takže to zase rychle uteklo a plakátovací strom obšťastňujeme fotem týdne. Grep skuhrá, je po nemoci a chce vlak z Kácova. Jirus chce foto pivovaru a kopec na Polipsy si konečně pokecáme. To je vzpomínek!
Vylepšili nám tady asfalty, a tak Krasoňovice jsou ještě krásnější. Pohodu nám znepříjemňuje protivítr, ale těšíme se na transfúzní stanici do Zbraslavic, kde to otočíme. Čestín a jeho med, co jsem si ráno dával. Kraj, kde člověk unikne dokonale víru velkoměsta a ročníku v občance. Zbraslavice s cedulí a s Kaprem. V konzumu sušenky a energeťák a rozvalit se na náměstí. Nálada rozpučela a dáváme poslední foto u Pivniska. Pak už se bude vycvakávat až na kruháku v Uhříněvsi. Vítr se do nás opřel a ručička tachometru atakuje povolenou rychlost v obcích. Tohle chceš. Bezbolestné stavy a let ve skupině kumpánů.
Díky borci za společnost, nemělo to chybu, a především díky Jirusovi, že nás takhle mile překvapil a poctil svojí návštěvou!