Letošní jarní Ještěd byl pro mě tvrdá zimní robota, od rána se mi jede neskutečně blbě, furt krátký kolo, furt se dolepovat do skupiny a furt to bolí
Na kruháku ultra wobjížděči HonzaB a Tomáš B. a hned se frčí. Tomáš je při chuti, Jenda se ještě neprobudil a já sotva lovím hák. Dáváme si Mstětice, kde překvapuje nový nadjezd nad železnicí a pak cyklostezkou do Toušeně. Přebrodit se přes rošty na lávce přes Labe a zamávat Káranské fabrice na vodu. Stíháme to jen tak tak, skupina již netrpělivě strečuje před Kaprovými vraty. Hurónské přivítání, zapnout šipku na displeji a mydlíme to na Mečeříž.
Je to furt do kopce a proti větru, přemýšlím, proč to dělám. Ale neznámé silničky po většinou pěkných asfaltech rozhání chmury. Kolem krásně nasvíceného Bezdězu do Bělé. Vláďa dostává pokyn od Sekyra group a odjíždí si někam do pryč. Já ztěžka hákuji ocas a každý magnet trpím. Ralsko nás vítá bránou pro zvěř, je to docela past pro cyklisty, ta kombinace kluzkých trubek a kufrů. Odměnou je ale parádní příroda, chtělo by se říci neposkvrněná, kdyby tady před nedávnem neprobíhaly tankové bitvy.
Teď se rozjíždí bitva o vysílač na kuželovité hoře, rukavice dolů a hákovat Nemiho. Vláďa nám asi odjel nadobro, takže o vítězi je dávno rozhodnuto. Nemi na jedničce mě dnes vůbec nechutná, tak se seju k HonzoviB a Grepovi. Rozepl jsem vrchní dresy a vařím si tak jen nohy v čapákové šťávě. Ale v hlavě to je, tyhle dva bych chtěl nechat za sebou. Dolní parkoviště, jsme stále pospolu, kolem skály a přichází nejtvrdší procenta sklonu. Grep se loučí, HonzaB mi ofukuje záda. Horní parkoviště, lidí přibývá, a to mě hecuje, proplétat se mezi nimi a cítit, že ještě trochu sil zbylo. Před tunýlkem pod lanovkou je rozhodnuto, HonzaB na těžkém zimáku mě konečně přestal ofukovat. Vymrzlý Vláďa a Nemi nás dokumentují a čekáme na ty největší hrdiny. Především Martin od Kapra, který sem vytáhl 111 kilo živé váhy, si zasluhuje velký respekt.
Společné foto, zateplit se a slítnout na pumpu v Dubu. Jsem v rozverné náladě a věřím, že se to konečně rozjede. Zabiju to ale gulášovkou a Rohozcem a začíná peklo. Na špici Vláďa, stále klesáme do Bolky, romantickým údolím, ale já vidím na každý zdi čerty. Vláďa asi po půlhodině odstřídá a já se pakuju hned s ním dozadu a už tam odtud nevylezu. Navíc se zatáhlo, tma a padající listí všude okolo, úplný listopad. Depka, a to máme na garden party ještě nekonečných 44 kilometrů. Trpím a nemluvím. Začínám kolo nesnášet a sonduji, do jakého auta vlezu. Nemiho vůz se jeví jako ráj na zemi. Před tím ještě tradiční exklusivní paráda pod pergolou. Omluva HonzoviB a Tomášovi B., že jsem s nimi nedokončil snovou JJJ
Snad bude lépe
Poklona Martinovi od Kapra, s jakou grácií to dal!
::
Mapa a profil ::
Garmin ::
Diskuze ::
Foto ::
Flyby