Šlapka roku je zlo, naprosté zlo a ač v neděli chci potkat Žábu Berserkera, musím v sobotu na start Václavské. Tým slybuje hojnou účast a počasí má být luxusní. Vláďa hlásí, že v Polabí nadělá dost parády i klasické rozjetí které bych v sobotu stejně jel. Neprotestuji, ráno se přiblížím na Chodov a s perfektním načasováním skáču k Lukovi do auta. Zkouším si navodit starťák a vypovídat se z probdělé noci. Líbí se mi závodní taktika - žádná není - a těším se na krásné sobotní počasí.
V Lužci jsme s rezervnou prnví, moc neokouníme a jdeme na rozjetí před hlavním rozjetím dne. Luke nic neodflákl a má v plánu závodit a vyhrát, ale já včera na kolo ani nepomyslel a bednu chci zítra. Registrace, pokec s týmem, dojet na malou, upustit tlak v pláštích a na start v klidu do zadních řad. Konkurence se dneska docela sešla, tak snad nikdo nemá v plánu vyhrát únikem ze startovní čáry.
Rozjezd je příjemný, v nakopáváku se vzájemně testujeme. Nehrotím to, ale nijak zvlášť neztrácím. Nohy by byly, ale hlava připomíná nedělní závod. Fouká bočák, jedou se celkem svižné špice a není snadné najít dobré závětří. A pak to docela štípe. Na trase není moc stoupání, ale mám pocit, že na každém se mě Hulis snaží popravit. Já na oplátku neflákám špice na rovinách.
Občas se nastoupí a tempo stoupne, ze soupeřů odnáší poryvy větru kapky potu. Já mám v hlavě nedělní závod, jedu pasivně jen nutné minimum, skoro spím. Chci dojet ve skupině do cíle a nespálit si u toho nohy. V dnešním větru je nemožné balíku ujet, důkaz místo slibů je sjíždění Nemiho nástupu. Pomalejší Ghost zvedne zadek a mě stačí 3x otočit nohama a pak Nemiho sjedu a předjedu na cvrčka v červeném háku. No, v tomhle nedává smysl zkoušet ujet.
Fungovaly by nástupy, ale to bych u toho nesměl spát. Dneska závodí jen Luke. Sází jeden nástup za druhým a užívá si nohy z nebes. Soupeři na jeho hru skáčou a pálí pár sirek. Dobrá práce.
Z Žehuně jede Petr Proschl docela kruté tempo v hákovém kopci, čtu si ho a je jasné, že horizont vypustí. Ideální příležitost mu okořenit sobotu. Založím a chci lajnu nasekat ve sjezdu a následující dlouhé rovině. Dobrý plán, kdybych se nelekl první zatáčky a nesvěsil nohy. Vše je zahozeno a tím končí můj první a poslední pokus závodit.
V závěru lezu na špic a protože nechci spurtovat tak táhnu tempo, ze kterého se ostatním nebude chtít nastupovat. Luke je doufám na nějaké dobré pozici, a pozlatí sobotu. Zatáčku projíždím na pěkné 3 pozici za Ghostama. Proti větru se jede 50, kolo mi skáče po rozbité silnici a marně hledám rychlou stopu.
Přijde mi, že Honza Malíř rozjíždí spurt pro kolegu, ale ten na to nemá a objíždí ho Martin Krsička. Když už tu jsem, tak se snažím jet ale přelézt ho nestihnu. Luke 3. Nemi 4. Ještě že jsme neměli týmové plány