Dokončit wobjížděcí trilogii. S bráchou jsme ji několik let drželi a bez toho sezóna nemohla být úplná. V sobotu Rytířov, v úterý Mosty a ve čtvrtek Skvosty. Pořádně počechrat tu českou krásnou krajinu. Letos trošku s většími rozestupy, ale nakonec to s HonzouB dáme. A na středeční Skvosty nebudeme vůbec sami.
Na kruháku Žába, který si to už prásknul z kanclu. HonzaB mektá, že má kašílek a rýmečku. U kostela překvápko v podobě Barbánka! Kapr a Luke byli nahlášení, tak můžeme valit na Ondřejov. Závody klepou na dveře, už není čas objíždět, je potřeba pořádně roztáhnout plíce. Mám to v hlavě a chci se pořádně zmastit na Vodslivy, Zdebuzeves a Polipsy. Připojuje se Sergei a letíme k Sázavě. Začíná ikonický kopec, možná jeden z nejdelších v Posázaví. Kolikrát jsem ho již jel?
Luke s Žábou na kecačku, já jim dýchám v háku. V půlce Žába přitopí a odjíždí. Mě s Lukem si však docvakl Barbánek. Tak to se ještě budou dít věci! Před Vodslivy Žába počká a rozjede nám to před posledním výhupem na horizont. Bohužel mě to moc nevyhouplo, nohy stávkují a kluci spurtují. No pěkný! A Barbánek si podle Stravy užívá času v TOP20 mezi amatérskou elitou!
Frčíme dál, tohle má atmosféru podpořenou krásnými novými asfalty. Zdebuzeves je tu cobydup a zase se mi chce! Háknout rozjeté duo Žába a Barbánek a snít o tom, jak to dám s nimi až nahoru. Bohužel odpadám a sleduji zpovzdálí, jak Barbánek ztrestá ceduli Zdebuzeves. Tam se jdou kluci fotit u kostela, ale já chci celý segment až nahoru, ať mám porovnaní z minulých let. Ještě mě dojíždí Luke a povzbudí do závěrečných metrů. Vydýchat se u plakátovacího stromu, který už asi není plakátovací a letíme zase k Sázavě.
Kácov a Polipsy. S Barbánkem a Lukem a když nastoupí Barboš, tak Luke jen suše prohlásí, odjíždí ti kategorie. No joo, kuwa drát, padesát! Tak se ještě přisát za to howádko z Přehvozdí, které jak vidí čísla na budíku s jednotkou w, tak jede jak splašenej. Ani ten vítr mu nevadí a zase se zvedá a ničí moje sebevědomí a zaslouženě bere další ceduli! Moc mu to přeju, kam se dostal, ta jízda z Doks, kdy si furt držel koleno, byla značně deprimující.
Hlad nás žene přes Krasoňovice do Zbraslavic, tohle jsme jeli již v neděli i s medovou fotkou v Čestíně. Je tu ale tak krásně, že tohle se prostě neomrzí! Teď už jen s bráchou si užít závěr trilogie, který nám zpestří zasloužený bufet a policajti v Pivnisku

Přistupuje ještě Gurt a vnáší mezi nás to svoje mládí a energii. To jsou chvíle, pro které to má všechno cenu, valíme v oranžové lajně, furt pade a tlemíme se tomu jako puberťáci.
V Kostelci Kapr s Barbánkem na černou svini a mě začíná být nepěkně, pan vrchní přišel a začíná kasírovat. Cpu do sebe zadní kapsy a sypu do sebe bidon, tohle už musím dojet se ctí. Díky kluci za odtah.
Bylo to neskutečné, věkové rozmezí 18-63 let, ale všichni jsme si vyhověli. Kapr zkušeně bojoval se svým pivniskem, které nás stejně všechny čeká, a dával nám příklad a naději, že to ještě pár let snad půjde, poklona a díky legendo! Fakt jsem si to užil, jako dlouho ne, díky celé oranjes letce!
Teď sice v neděli na Sázaváku odpadnu už v Oplanech, no ale co?