Strejda –
Mallorka 2007
Byla to parada. Letosni pocasi nam pralo vic, proprselo jen jeden den, a to jsem zrovna mel odpocinek. Foukalo taky min. Jen dva dni jsem se musel vyhybat pobrezi, aby nebyl problem se udzet na silnici. Teploty taky byly prijemnejsi, 15 az 21. Ale i treninkove davky byly vetsi, celkove se podarilo naslapat asi 1150 km. Dalsi velka zmena - Natasa taky mela s sebou silnicni kolo, a taky toho dost najezdila (asi 600). Takze oproti lonsku byla taky utahana a ani moc nestala o nejaky dodatecni program (musea, horske tury, apod.). Nicmene jednou jsme v horach byli (Massanella, nejvyssi dostupny kopec Mallorky, asi 1350 m). Ale trenink.... Nu to bylo.... To vite, zakladni vytrvalost se ma najizdet bud o samote, nebo s nekym vykonostne hodne blizkym. Parkrat jsem se chytil baliku, ale pak uz je to prd trenink, bud flakas, nebo naopak jedes moc intezivne. Naopak, stavalo se, ze se nekdo (vetsinou veteran) chytil za mne, pak jsem se snazil prizpusobit, ale zase ne tak abych vypadl z predepsaneho tepoveho pasma. Dorazil taky na Mallorku nas stary znamy Honza Sagl, a to i s partakem - Karlem Vrchlickym (mimochodem, oba dva slibuji ucast na PRSu :)). Vyjizdeli jsem vzdy spolu, a Honza se dokaze drzet v haku proste jako kliste. Dokonce mi rekl, ze kdyz tak hodinu zezadu kouka na slapkovsky dres - tak prej je moc hezky. Nejeli ale se mnou nikdy vic, nez prvni hod'ku. Letos jsem si dovolil taky par kopcu. To teda bylo obrovske zpestreni. Jo, a taky jsem tam behal :). Vzdy jenom pulhod'ku, ale podminky jsou natolik dobre, ze jsem se neodolal. Priznam se, ze ke konci pobytu jsem se citil totalne vyst'aveny, tepv po trech dnech odpocinku se mi zacal vracet zivot. Uz se tesim na dalsi kilometry.