První oficiální závod za Šlapky
Od Krále jsem se cítil nějaký unavený a pořád jsem se nemohl dostat do tempa. Proto jsem od závodu nic moc neočekával. Na druhou stranu jsem na ICQ dostal podporu a hodně zdaru od Šlapek a tak jsem nechtěl prodat svoji kůži lacino.
Při prezentaci jsem za svůj klub poprvé uvedl Vinohradské Šlapky. Pozdravil jsem se s kluky z Floratexu Chomutov, se kterými jsem v červenci absolvoval závod Most - Brandov. Projeli jsme si závodní okruh (jelikož byla trasa na okruzích u Svinčic rozkopaná, tak se závod přesunul na Hipodrom Most). Okruh byl docela technický, sjezd od startu zakončený ostrou pravotočivou zatáčkou následovanou rovinkou do mírného kopce. Na okruhu bylo též dost zatáček a i jedno pěkné stoupání (zhruba kilometr a půl před cílem), které jsem jel lehce na 34/27. Po ukončení okruhu mi computer ukázal 5.6 km a 86 výškových metrů.
Pak už jsem vyčkával na start a domlouvali jsme se, jak pojedeme. Už na začátku jsem věděl, že závod, který se jede na 10 okruhů, neabsolvuji celý. Bylo nám sděleno, že jakmile nás předjede čelo závodu, tak jedeme o okruh méně. Doufal jsem, že to bude jen jeden okruh.
Od startu se jelo jako obvykle velmi rychle, před zatáčkou pod kopcem se všichni ještě jednou srovnali a následoval úprk těch nejlepších. Dal jsem si za cíl jet za někým, abych jel v balíku, což se s velkým úsilím podařilo. Tep skákal okolo 180 a po celou dobu závodu se to výrazně nezměnilo. Postupně jsme dojížděli odpadlíky, kteří na začátku nasadili ostré tempo, až jsme vytvořili skupinu, která postupně nabrala několik dalších členů. Abych to shrnul jednou větou, za kopci jsem byl na v popředí skupiny, po dlouhém sjezdu jsem byl na chvostu a celou rovinku jsem se snažil ostatní dojet.
Někde v polovině závodu se před nás přehnali borci, co nás stáhli o kolo a část skupiny, ve které jsem jel, se snažila zachytit jejich tempo. Najednou jsem nevěděl, kdo byl o kolo napřed a kdo jel s námi. Po několika stovkách metrů se vše srovnalo do původní podoby.
Dvě kola před cílem jsem se stále cítil docela dobře. V prudkém kopci jsem všem ujel, ale nakonec jsem zvolnil, aby mě skupina dojela. V duchu jsem si řekl, že to je to správné místo, kde v posledním okruhu zaberu.
Následoval poslední sjezd a opětovné dojetí čela skupiny. Nohy začínaly tuhnout. Dostal jsem se do čela skupiny a vyčkával na poslední kopec. Kopec jsem vyjel jako první a začal jet naplno. Zezadu se za mě přiřítili dva jezdci a jeden mě následně předjel. V cílové rovince jsem ještě měl dost síly a nakonec jsem dospurtoval na prvním místě.
Závěrem bych rád poděkoval Šlapkám za psychickou podporu. Celou trasu jsem nakonec objel na velkou placku (v mém případě 50 zubů). Musím konstatovat, že ve skupině se člověk daleko méně nadře.
Dále smekám před borci nad šedesát let, kteří jeli v mé skupině. Ještě větší úctu mám před nejstarším závodníkem, který nastoupil na start ve věku 86 let.
Trochu statistiky na závěr: najeto 50.5 km, HR AVG: 176 (max 194), nastoupáno: 774 m