Výlet za jazykovými skvosty se povedl na jedničku. Nádherné počasí, členitá trasa s krásnými výhledy a skvělá společnost. Ten mejdan co jsme zažili na Ještědu prostě pokračoval i ve čtvrtek, znovu vedla hláška "a na to se napijem", ale dnes to bylo ještě okořeněno málem letním počasím, což nemělo chybu. ICeman jel s námi jen pod Vodslivy, pracovní povinnosti ho donutily vrátit se zpět na Prahu, my však dále mířili na Divišov. Pro mě to byla vzpomínková trasa na rok 2006, kdy jsme obdobu jeli s Vyhuhem, Icem a Vlkem. A za Divišovem to začalo, cyklistický ráj, zapomenuté silničky bez aut a stále nahoru a dolů serpentinami zařízlými do svahů okolo říčky Blanice. A tou jarní radostí se v kopích jede na plný plyn, Kapr má naštěstí v sobě už asi čtvrtou dvoustovku během 3 dnů
a tak moc nezlobí a umožňuje nám zažívat euforické pocity být na horizontu někdy před ním
. Blížíme s k místu, kde jsme v roce 2006 odpočívali na
kládách a dávali první svačinu, dnes se nezastavuje a padáme dlouhým sjezdem do Kácova. Přejíždíme Sázavu a zase nahoru, nahoru se drápeme na Polipsy. V našich řadách začíná trochu panika, když na odbočce Uhlířské Janovice 9km ještě velím, ne, jedeme doprava stále na východ, vždyť nám schází ještě Krasoňovice a Zbraslavice
Tady omluva za rozbitou silnici, byl to slušný tankodrom, Léňa překvapuje svojí znalostí místních silniček, prý tu jezdí taky za rodinou. Blíží se
Zbraslavice2006, ten kopec se nezmenšil, nejlehčí převody si jen tiše vrní. A na náměstí Léňa řeže o nějaké sklo úplně nový plášť, no do háje a navíc je bez pumpy, můj duopíst je tak akorát na dojetí a tak obětavý mechanik Kapr vše zajišťuje v nebližším cykloservisu. Díky Karle, a na to se napijem!
Vzpomínám na Šemíka s Honzou jak jsme se tady jednou loučili a naše cesty se dělily. Do Prahy ješte 70km, ale už by to mělo být rovinatější a hlavně s větrem v zádech. A přichází další ze skvostů a to
Pivnisko2010, pro srovnání
Pivnisko2006. Dále tu máme Sudějov, tady mě nabral Bigmig s Honzou při jedné jízdě z Vysočiny, ve sjezdu do Janovic najednou vedle nás dresy Endurainingu a on to Miloš Krejčí a Tomáš Dudek. A že prý nám pomůžou tahat špice, hůůů tak to je jak valník se senem a na to se napijem! Roztáčíme kvapík, skvělé mašiny a vítr v zádech, rychlost atakující 45-50km/hod. to je prostě bombastické. Konečně jedeme pod trenérksým dozorem
, ale vše jednou končí před hlavní kutnohorskou se loučíme a potkáváme v prostiměru pana řídícího Františka z Říčan, jo taky nespí panáček jeden. A pak už se vezeme na vlně euforie až do Prahy, Kapr ještě plánuje co si všechno objede, aby dal 200km, to nám s Léňou bohatě stačí 155km. Kluci díky, moc, moc mi to dnes chutnalo
profil ::
mapa ::
statistika ::
foto