Míra –
Nevím proč se trápím, ale baví mě to
Tak po středečním namlsání ze slunečného Bedřichova jsme s Kubajzem v 6:00 vyrazily z Prahy na mlhou zalité Benecko. Sníh vypadal dobře, ale po nočním sněžení jsme měly trochu obavy z oranice – někde dokonce byla. Přijit na start mezi posledními v 270balíku není dobrá strategie. Po startu klasický courák, lyže, hůlka, tlama atd….. my co nám to jede skopce pořad v pluhu. Trať se zdála lehká což byl omyl. První kopec mi ukázal mou únavu a od středy nic neděláni, ale ve sjezdu se to roztrhalo a spravilo mi to náladu a tempo. Pak už jsem se chyt a snažil jsem se dojíždět, docela to šlo. Ve stoupání na Mísečky předpokládám, že mě přežehlí Kubajz, v kopcích jede jak drak, ale nic, asi někde uvízl na startu mezi turistkami. Tempo v poho, tep prům.159 víc to nešlo, nohy. Poslední sváča a dva kilásky stoupáni do cíle. K mému překvapení jsem tam dal ještě 6-7 lidí. Cíl, spokojen sám se sebou vzhledem k tomu že jsem se necítil moc dobře, ale čas nic moc, snaha byla. Nevím jak to ti ostatní dělají, když v cíli potkám dědu ročník 1942 v teplákách, který mi dal 6min. Čekám v závěsu Kubajze a nic. Pak v dálce vidím zoufalou postavičku jak se dotrápila do cíle. No jo, po dvou pádech a ztraceném bidonu by to nejelo každému. Pro mne docela vydařené dopoledne. Tak asi až 19.2.2012 v Kašperkach.