Bobek –
Dobrovické okruhy
Vyšel mi čas, tak jsem si vyjel na mistrák. Časovku jsem z rodinných důvodů odložil, ale v týdnu jsem dbal na řádnou (út 100 na Sázavě, st 170 do Jičína, čt totálně vylízanej do morku kosti). Zbývalo jen zregenerovat a provést sobotní ranní nastartování organismu před nedělí.
Nedělní ranní mísa je plná předzávodního stresu, ale nakonec to zvládám :o). Vyrážím kolmo sám, jelikož Kapřík už bude mít po šichtě až já dorazím na místo akce. Co sem ale nečekal je, že tam nebude žádná šlapka z mé kategorie. Pouze Malinka s Malinkovou :o) tak radši nechci moc rušit nedělní láskyplný dýchánek a uchyluji se k ,,masérkému busu" stáje BMC kde se mi dostává maximální péče :o); čekačka na start přibližně 1,5 je zdlouhavá, ale v dobré společnosti to dobře ubíhá. 20min před startem začíná lejt, heh...
Naštěstí to ,,přešlo" a je čas na úvodní zahřátí před dalším slejvákem. První kopec pavé v pohodě, na úvod se jede rozumě, začíná lejt, ale to mi nevadí, zatáčky se projíždí víc než rozumě - to oceňuji. Panuje mrtvolné ticho - občas to někdo zkusí, ale pocitově mi to přijde jako bych jel za mašinkou týmu SKY, tak zkouším jestli by nám někdo něco veselého neřekl. Pouze od Authorů se dozvídáme, že je to naposled co jsme tady :o) Trochu mám obavy z ,,Mceláku", ale jsem překvapen jak elegantně jsem to zvládl, Luďkovi tu maloučko spadnul řetěz, tak jsem ho drobet popostrčil, aby nemusel slejzat z kozy než jí domluví. Říkám si že to snad ani nejsem já, před druhým kolem se to docela začíná rozjíždět, tak si pod kopcem v klídku dávám kašpárka, abych neopotřebovával velké pastorky, už to ale pěkně bolelo, vzadu bylo dostatek materiálu, tak jsem nemusel tak dřít a na horizontu jsem se nechal převézt, jede se ale dál pěkným kvapíkem (někdo mi říkal, že druhé kolo jsme proletěli průměrem 45) a neustále si tak nějak dávám. Další slejváček pěkně chladí spodní bicáky což mi vyhovuje, neustále doplňuji energii, v podobě osvědčených houstiček z Praděda, a bonbónků proti myšákům křečíkům, vše dostatečně dle Kaprových rad prolejvám - již v půlce druhého kola vyschnul první bidon, někde tady myslím, že sjíždíme Radka Šuvadu z A. Opět pod Mcelákem kde nevím z čeho si budu nastupovat, ale s kašpárkem držíme pozici dupem jak králici a je to tam vážení přátelé, ANO! V balíku se nejede od začátku druhého, jen dlouhá nudle, terezíny, drezíny... a tak před třetím kolem v Dobrovicích začínám mít obavy, ale říkám si že to s kašpárkem naposled dáme, až k pavé to tak nějak jde, na pavé ale bicáky vadnou jak - nechtějte to ani slyšet, bojím se zvednout, aby mě pavé neodhodily do škarpy, poněvadž to opravdu skáče jak na klokanovi, na rovince za 90° pravou začala ale hádka: levá noha s pravou že chtěj kašpárka, já zas velkou, tak si ji tam dej ty jeden, tak sem ji tam teda šoup a kašpárek hned volá, neblbni poď do mě, velkou neroztočíš, no hádali jsme se tam po zbytek kopce, až z toho byla 200m sekera jak hrom, ble....
Kouknu za sebe že bych si to do cíle s někým v klidu dojel a tam nikdo. Jen motorka a štrůdl aut. Řikám si jak si tam ze mě dělaj na tý motorce s kamerou prdelky, jestli to sjedu či ne, stále mě nepředjížděj, tak to tak nějak balím. Tatík kouká na přímej přenos... - to bude ostuda, nu což... endorfíny došly, kyselina z uší dostříkala, nezbývalo než utřít slzu, udělat lodní uzel na střevech, zaháknout drápy, zakousnout rohy, vypnout mozek, pošimrat kozu na prdeli, rozdupat králiky na 1000prc výkon:
pravá, levá, eso v protisměru,
na todle vám z vejšky seamámje.
A hned po kiláku na stopce s odbočkou do leva :o))) No prostě krása!
Nabuzen se řadím co nejvíc do předu, ale jelikož mi došlo palivo, zajíždím dozadu k BMC vypůjčit si nějaký prostředek na osvěžení, díky Tomas, Jelikož jsem se ale v druhém nedostatečně občerstvoval, a na úvod třetího maloučko přidusil králičí družstvo, začali pro změnu škemrat myšáci. Že by sis se mnou rádi promluvili, jasně jsem jim řekl že dnes nemám čas na hovadiny a makal dál. Zahnal jsem je veselým rozhovorem s Živňousem z Kooperativy což mě navíc povzbudilo před poslední detoxikací ve Mcelích, které jsme s kašpárkem tím malým rošťákem proletěli ani nevím jak.
Pak už jen nadávky, strkačky, taky nějaký padačky, a hurá šedesátkou do Dobrovic kde se špatně zahakuji a dostávám se 500m před cílem díky maximálnímu terezínu kamsi daleko za konec balíku. Jak říká můj chlapeček když mu upadne valník za traktůrkem: Táto, hák... blbe :o)
V podstatě to byl závod o BMC versus Author. Léňo ty tahoune jeden moc si mi tam chyběl...
Pro mě tedy podařený závod. Akorát 300kč za to že jsem se nepřihlásil předem jako člen UAC mi přijde proti 150 dost.