Třesu se jako ratlík, trenér staříků nám naplánoval si býti co nejblíže s Kaprem, tak jsme si i s auty nacouvali k sobě a z otevřených kufrů na sebe pouštíme zbytky teplého vzduchu. Jdeme se rozjet i s Technikem, po chvíli všechno promočené a promrzlé, ale blízkost startovního výstřelu nám dává zapomenout na takové maličkosti. Dáváme jeden okruh nanečisto, málem se kvůli jednomu rozjížděcímu mistrovi před námi smotáme, po chvíli si nás dojíždí Vitas, ve dvojičkách kecáme a těšíme se. Trochu zmatku ohledně toho jestli startovat pohromadě, ale pak nakonec většina hlasuje pro rozdělení. Cítím se nějak až moc sebejistě, ani ten pořádný starťák není a hned po startu se mi to vymstí, mám problém zacvaknout! A první dnešní sjíždění je na světě, naštěstí se nejede, takže u hřbitova již na dosah svému leaderovi

.
V hlavě mi letí hlavně neudělat nějakou chybu, nenechat si díru, neplýtvat zbytečně silami a stále hlídat špic, jakmile začne odjíždět Jirka Sekera, hned mu skákat do háku. Kapr zatím jede vysoce takticky a na špici se nehrne. Je to dobrá taktická bitva, ani se moc nejede mi připadá, navíc počasí přikazuje jezdit sjezdy opatrně ... Před Hřebčí odskakuje Jirka svým tradičním nenápadným způsobem, to je moje chvíle, hrnu se na špic a jedu šrot, únik zažehnán, ale od této chvíle už se mi nejede nějak světově, hlavně hlava přestala fungovat a motám se tam jako nudle v bandě. To třeba Michal Štěbeták jede jako stroj, stále kolem 5. pozice a nikdo a nic s ním nehne

.
V dalším kole to zkouší Robert Kleiner, docela nám i zmizel z dohledu, ale za kostkami jsme zase po kupě. No už jsme se ztenčili, je nás kolem 10 lidí a Kapr začíná přikládat pod kotel a mě to začíná bolet

. Dojeli jsme mlaďochy, trochu zmatků než se srovnáme jak máme, přijel i Schneck a Krojc s řidičem Diablem a vše dokumentují. Párkrát ještě zapracuji v popředí, když vidím, jak tam Kapr táhne dlouhé špice, kostky již srabácky na malou a průšvih je na světě, nahoře díra, ale díky Chosemu a Davidovi Markovi jsme zpět, díky, ale za Hostouní znovu díra, ale nějakým zázrakem jsme v Bělokách znovu zpět, díky!
Teď už se moc blbnout nebude, je jasné, že rozhodne spurt, tady se již odjíždět nebude. Před Hřebčí ještě povzbudit Kapra a pak se promotat kolem Konzumu a překulit se přes cíl... nějak není morál ani motivace bojovat někde vepředu, ale hlavně ani síly, bohužel není kde brát, předstartovní plány vzaly za své, Ještěd chyběl, navíc ta virózka, ale to je jen takové chlácholení

V cíli vyslechnout na vlastní uši to 20cm drama o titul UAC, pogratulovat Jirkovi a dát si čestné kolečko na vytočení nohou ... sezóno 2012, měj se! Bylo mi s tebou moc dobře