Lemond –
KV-Unhošť podruhé
Jeden z nejhezčích závodů opět nezklamal. Dost často jsem na svůj minulý KV-U 2010 v dobrém vzpomínal a několikrát se mi o něm i zdálo. Během zimy jsem proto připravil nové kolo právě speciálně na tuto trať. Žádné infantilní kompakty, žádný hollowtech. Pořádné kliky BB30 53/39 red. Zde jsem se inspiroval Lacem, jinak bych se neodvážil kombinovat Shimano a jen kliky Sram. Na Strejdovo doporučení kratší - 172.5 mm. Skutečně se mně s nimy jede líp. Co se týče Sramu: nepadá řetěz a beží mnohem čistěji, líp to vypadá, není to tak drahé, rezervní 53z převodník stojí zlomek ceny než u dura-ace, je to skoro o čtvrt kila lehčí (po započtení redukcí z BB30 na Shimano osu) a hlavně v tom po dešti nežbluňká! Koupí S-works Saxo jsem si i splnil životní sen, a to mít rám, který jsem viděl na Tdf. I oproti Tarmacu Pro s dura kompakty je to hodně velký rozdíl. Sakra už zase nepíšu o závodu...
Takže před desátou hodinou již začíná slunce pěkně topit, do toho provoz na Karlovarce takový, že přejít silnici od golfového hřiště na start je akce na několik minut. Každé desáté vozidlo kamion. Vlastně je tady vše při starém. Na startu zjišťuju uvolněný magnet v předním kole kvůli strženému závitu. Hezky to začíná. Nějak to naladím, aby ukazoval tachometr. Spouštím na Roxu záznam. Strašně dlouho mi to vždy trvá a start jsem kvůli tomu mírně zaspal. Tudíž balík se vzdálil tak, že je nesjetelný. Po 1,1km ukazuje tachometr nulu. Magnet odstředivou silou odcestoval na konec drátu. Odteď mi jde jen kadence a nadmořská výška. Hrudní pás nepoužívám. Po pár km si sjíždím borce na horském kole s tím, že bude snadnou kořistí. Není. Je to naprosto neuvěřitelné. Na S-worksu s vysokými ráfky vlaju za horským kolem a ve sjezdu mi i ujíždí. Kontroluju, jestli mi neváznou brzdy. Neváznou. Za chvíli jsme tři a střídáme se. Zdá se, že to funguje. Jen hlásím, že nemohu držet tempo, protože nevím ani kolik jedu. Fouká nepříjemný boční vítr. Aero kola jsou teď zdá se na nic, protože se moc rychle nedá v bočním větru z kopce. Do toho kamiony a jedno auto za druhým. Aspoň, že smrad z výfuků jde hned stranou. Ve vesničkách auta dost zpomalují a zdržují. Vrcholem je, když v Krušovicích přede mnou zastaví náklaďák, jako že bude pouštět auta z vedlejší. Takhle se moc závodit nedá. Se skupinou vydržím asi tak nad Krušovice, ale očividně jim to už přestává táhnout. Tak si musím sjet další. Za chvíli dojíždím borce na Treku, který to asi přepálil. A jedu dál. Ve stoupání u Bucku, nebo jek se to tam jmenuje, předjíždím někoho na starém kole, snad Favoritu. A na dohled mám dva další cyklisty. S nimi se svezu až někam k Plůtku. Jedou dobře, ale jejich převody vydávají symfonii pazvuků, což mi vždy strašně vadí. Už od N. Strašecí, kdy se jede víc na jih mám konečně aero výhodu - je to víc proti větru. Od Dokes už šlapu sám a na plno. Voda v bidonech už skoro není, tak jen doufám, že to do Unhoště vydrží. Před cílem se plazí zase nějaký šrot, který se nedá předjet a ztrácím zbytečně několik vteřin. Zahlídnu čas 3 hodiny 2 minuty. Mít ten tacháč funkční, určitě bych se přemohl a dal to pod 3h.
Jídlo v ceně startovného je super, jen by bylo dobré, kdyby závodníci měli ve frontě na párek a pivo přednost. Čeká se na vyhlášení, ale hudba začíná být strašná. Tak to po Mišutkovi balím za chvíli i já po provizorním zprovoznění tachometru. Nechce se mi jet zpátky přes Dobrou a stáčím to na Družec a pojedu přes Žilinu. Jenom jsem zapomněl, že směrem na KŽ "opravovali" silnici štěrkem a musím jet jinudy pokud nechci zničit pláště. Dostal jsem nápad, že bych mohl dát ještě Klikáče na vyjetí a hlavně bez provozu. Pohled na prázdné bidony a připalující sluníčko mi ale dovolí jet jenom na Lány, kde je pro změnu zase nějaká uzavírka a objížďka bůhví kudy. Projedu na Slovanku a po Karlovarce dnes podruhé a konečně domů. Jede se pěkně, vítr fouká víc do zad. Dohromady dnes 98 (asi) + 25km. Jsem lehce spálený na rukou, přestože jsem se namazal třicítkovým krémem. Ale na ty Klikáče by síla ještě byla. Moc jsem se v závodě zdá se šetřil.
Jinak mám z dneška docela dobrý pocit. Nebýt toho nešťastného magnetu a provozu. Trochu jsem taky doufal, že si mi konečně zaběnou ložiska v zadním náboji, ale stále to nestojí za nic a nějaký ten watt to sežere. Pak mi nemají ujíždět borci na mtb. I když tenhle byl fakt někdo.
Závěrem musím poděkovat Mišutkovu tátovi za odvoz do Varů. Pořadatelům a policii za příkladně zvládnutou organizaci a zabezpečení křižovatek. Výrobci nejen za Tarmac a Šlapkám nejen za dres. V něm se nemusím bát jet v hustém provozu. Oranžový je totiž vidět jako žádný jiný.