Naposled letos připíchnout číslo a uslyšet v sedle kola to omamné slůvko START! Dole krátký, nohy už pomalu zarůstají zimní srstí, nahoře letní dres a návleky, kolikrát ještě letos?
S Kaprem se tlačíme dopředu, tušíme, že avizovaný ostrý start ani neproběhne a hned se povalí do prvního kopce. A je to tak, kdo zaváhal, již nemá šanci pozorovat zaváděcí vozidlo. Úzká lesní silnička je nám malá, vyjeté koleje a uprostřed zlověstné chrastění štěrku, ale v hlavě mám jen závod, nějak neřeším defekt, materiál, že to dostává pěknou nakládačku, uviset pokrevního bratra Kapra, to je moje zaklínadlo. A zatím se daří, první kopec se nejede až takový šrot a následný sjezd též zvládáme bez problémů, i když trochu dopředu by to chtělo se natlačit. S Mirkem to glosujeme, ten mě upozorňuje, že další kopec z Nové vsi již bude dělit, ostrá pravá a jde se na to.
První hup jsem vylítl s nimi, pak menší narovnání sklonu, kde je to „sama jama“, pár jsem jich vymetl, oči upřené do asfaltu a najednou, když je zvednu, vidím, že Kapr má náskok dobrých 20 metrů! Tak to jsem prováhal, teď to již pěkně bolí, okolo mě ještě prolítne Pepa Vejvoda, ale nemám šanci ho háknout, rozhodující síto prosévá opravdu důkladně. Ale snad to nebude tak špatné, okolo mě Svobodin, skvěle jedoucí Štěba, Salo, Standa Vohník, Miloš Tóth, Petr Hovorka, Jirka Říha a další, no prostě grupa úplně stvořená si to pořádně užít!
Ale červík hlodá, Kapr, Pepa Vejvoda, Míra Kakač, Honzis před námi, škoda, najet v předních pozicích, možná, možná ... safra člověk asi nikdy nebude spokojený!
Teď to mydlíme do Obecnice, díra nedíra, není prostoru se napít, najíst, oči vytřeštěné navrch hlavy, hlavně netrefit nějaký smrtící kráter. Jízda ve skupině vlastně moc výhodou není, ty díry se nedají ukazovat, jedeme rozházeně po celé šíři silnice. Průjezd přes Obecnici, konečně lepší asfalt a trochu času nakrmit dutinu břišní a další kopec před námi, sjeli jsme si Prochara, naopak Svobodin se s námi loučí, zezadu ještě přilítli bikeři, to čelo nešlo hákovat
, ale další jsou již povolnější a lezou nám na špic, moc se nestřídá, což je škoda... Štěba mě pucuje, že jsem zase zalezlý vzadu, tak párkrát si tam taky vlezu a potahám. Z Lázu na Nepomuk odpadají další kusy, já se soustřeďuji na Standu Vohníka, vypadá to, že soupeřů v naší kategorii 40-50 asi před námi moc není, kdoví jestli tam někdo vůbec je! U bufetu někdo přibržďuje, já mažu dál, když jsem nestavil na Beskydu na Kasárnách, tak přeci to tady musím vydržet
.
A přichází další pekelná část, asfalt pochybné kvality se postupně mění na štěrkovou cestu a sjezd od Trokavce to je již mazec největší, okolo cesty stojí postavičky spravující defekty, mez nimi i fotící Honzis, no úplná apokalypsa, mračna prachu se zvedají okolo nás, kamínky jen odstřelují a Standa mi odjíždí! Konečně na asfaltu, zdá se, že jsem měl pěkné štěstí a kolo drží na 120 psech. Tak hurá za Standou, ten se dal do kupy s Petrem Hovorkou a Milošem Tothem a to nevěstí nic dobrého. Navíc je tu zase rozmydlený sjezd, navíc ve stínu lesa a tak díry nejsou moc vidět. Ale i to jsme překonali a ve stoupání ze Skořic se k nim konečně přibližuji. Cítím se dobře, chtělo by to ten závěr nepodělat, teď se již na špici nikdo moc nehrne, každý šetří síly na závěrečné kostky a spurt. I když Standa je hodně aktivní, asi má motivaci na domácím závodě
. Cedule Strašice, ostrá pravá a kostky jsou tu, jsou asi horší než ty prášilské a navíc jsou do kopce! Čekej, čekej, buď trpělivý a skákej do háků, ale když za to vezme Petr Hovorka takovým způsobem, že nejsem schopen reakce, tak se musím soustředit přímo jen na Standu, ale i ten mi centimetr po centimetru pomalinku odjíždí. Safra, to není dobré, ještě se chlácholím, že na asfaltu si ho doskočím, navíc skvěle zafandí Kapr, ale bohužel asfaltový úsek již není tak dlouhý a Standa si ten náskok uhájí. Velká, velká škoda, protože nakonec jsme jeli opravdu o zlato v naší kategorii, nedá se nic dělat, gratulace letí do Sparta cycling academy
Hned za cílem mě ještě ďobne vosa do spánku, ale to nemůže zkazit to orange pódiové opojení, vždyť Kapr bere zlato i na svých historických contíkách a Ivča stříbro. Navíc asi poslední pokec se známými před zimní pauzou, no nechce se letos moc končit, kdo ví, co bude za rok?
::
Propozice ::
Mapa a profil ::
Celkové výsledky ::
Diskuze ::
Foto Honzis ::
Foto a video
