Strejda –
Undergroung Klikače podruhe
Nechtelo se mi jet Klikace naplno, tak jsem porad resil, koho bych mohl potahnout. V uvahu pripadal Introvic, jenze ten nakonec nejel. Na druhou stranu sesla se dobra slapkovska sestava a tak jsme se s Ivcou, D!ablem a Pantatou dohodli, ze to pojmeme jako vzornou manifestacni jizdu. Na startu je cca 30 hlav, teplota 12 stupnu, silnice mokre, fouka severozápad. Slysim tradicni dialog mezi Fousacem a Kolbabou: „Tak jak to dneska pojedeme, budeme zavodit, nebo spolupracovat?“ „zrejme zavodit“. Tak to bude souboj… Vyrazi se v klidu, az do prvniho brdku přes dalnici se jede pomalu. Pak se pritapi, a celni skupina se nam vzdaluje. Vůbec se nesnazim nejak uviset, je nas hodne i v te druhé skupine. Slapky se serazuji na cele, stridame, spolupracujeme, snazime se do toho zapojit i ostatní zavodniky. Takova jizda vsem vyhovuje, takze prubeh je naprosto klidny az fadni. Akorat v prvnim vaznejsim stoupani (tzv. Mysi dira) ztracime Fousace. Ve stoupani od Mestecka se taky nikdo nikam nezene, jedeme s rezervou, a tak predvadim svoje oblibene cislo této sezony: kadencni nastup do kopce. Ale to jen tak, pro pobaveni, nahore skupina je zase pohromade,muzeme zase rozjet vlacek, jenze… První defekt, Ivca. Zastavujeme se, opravujeme, ten zasekly ostry kaminek potvora nechce z plaste ven. Predjizdi nas Fousac. Chvili na to Kolbaba v doprovodu tymoveho kolegy. A zahajujime stihaci jizdu. Ve stoupani na Leontýn Kolbabovskou skupinku mame na dosah. Ivca se stezuje, ze to kolo ji nejak nejede. Nu aby ne, když zadni kolo ma nasazeno krive a zadni brzda porad trosku brzdi. Tak se zastavujeme zas, narovnavame kolo a Kolbaba nam prcha. Na Sykoricaku se s D!ablem dohodneme, ze budeme Kolbabu brat jako pohyblivou vrcharskou premii. Ale ono je vsechno jinak: presne před koncem stoupani Kolbaba sjel Fousace a tady jsme zrovna dorazili my. Nu to bude paradni souboj! Klobaba: „Ne, abyste mne odvezli Fousace!“ Fousac: „Ne, abyste mne odvezli Kolbabu!“ Nene, tohle neudelame, na tohle se hodne tesim. Při najezdu na hlavni silnici do Lan Pantata vyjizdi na celo, trosku zrychluje a jako první odpadava Kolbaba. Ale… Ivce pro zmenu pada retez. A nejen ze pada, ale se taky zasekne mezi převodníkem a ramovou trubkou. Kolbaba projizdi kolem: „Panbuh shodil Ivce retez!“ Po chvilce retez je na miste, rozjizdime stihaci jizdu, jenze po necelem kilometru mam prazdne zadni kolo ja. A zjistuji, ze galusku mam uplne protrzenou, nahradni nemam a tak musim tu v lese pockat na odvoz. Tou dobou se na cele deji věci… Znam to jen z vypraveni a ze vseho nejvic mne mrzi, ze jsem nebyl ocitym svedkem te parady. D!ablo odjizdi s Kolbabou a Fousacem a z duvodu tymove strategii ma za úkol maximálně skodit. A jde mu to znamenite. Nejen ze nestrida, ale porad se snazi nacpat mezi tu slavnou dvojici i vytvořit diru. Pavlik je proste jednicka. Aspon pro dnesek mu nebudu rikat D!ablo, ale D1ablo. Nejakym zázrakem se jim ale dari D1abla zbavit a Fousac se pousti do v podstate predem prohraného souboje s Kolbabou. Ponevadz Kolbaba slovy jedne sportovni pisnicky Vladimira Vysockogo:
Он стратег, он даже тактик,
Словом спец.
Сила воли, плюс характер,
Молодец!
Четок, собран, напряжен
И не лезет на рожон
Coz by se dalo prelozit priblizne takto:
Je stratég, dokonce je taktik,
Zkratka mistr
Síla vůle, plus charakter,
Nu, borec!
Zkoncentrovaný, důsledný
A necpe se do průseru.
Dobře si pamatuji, jak Kolbaba dokazal porazet soupere papirove o tridu lepsi, nez on. Porazit Kolbabu v primem souboji se podle mne proste nejde. Ale to je zase duvod, proc tolik obdivuji Fousace. Nikdy se nevzdava a zadny boji pro nej není marny. Nicneme po dlouhé takticke bitvě nakonec doslo k férovému cílovému spurtu, a Kolbaba z toho vysel vitezne. Blahopreji! A porad lituji, ze jsem to nevidel na vlastní oci.