Po letech se to tak nějak sešlo, že jsem přejel 1km na start Pečecké 100. Letos bohužel bez Vodsliv, ale i těch 93,5km na zeblití stačilo
Na čáře Líba, Dave, Sweepák, Bartoš, ... a taky nabušení kucí ze šlapek co drtěj Koloděje a v únoru dvoukila. Tvl jako nebezpečná konstalace. Nicméně po úvodní špici s Lukym a mém přeskočení přejezdu na Tatce jsem se uklidil vzad a čekal, ako sa pojede. Tož jelo se nejelo, tak jsem to jako správnej magor hned ve Skramníkách v hupu vyzkoušel, nahoře založil a balík drobet rozložil do lajny. Přejedeme I/12, točí se slušné tempo na bočáku. V Třebovli mi to nejde, ale hup do Kouřimi je můj a hned 53/14 a davaj hoši! Žádný s*aní, únik, Bonzo hákuje a já furt drtím, na kostkách kámoši z háku vystupujou, já se napiju a valím dál, bo najíždíme Bulánku. Zašaltuju 21z dozadu, balík mě dojede, ale nikdo nejde přes, tak před serpentínou ještě něco vydoluju, dám 53/23 a pěkně jim natáhnu držky. Vedle dejchá Dave, je tu Líba, bohužel na vrcholu i nějaké osoby, které bych tu nečekal
Nic, přitopíme a rovnou rozjedem tempo, že jo
Jeden šlapkař odbočuje na krátkou, po krátkém odfrknutí stoupáme z Brníku - Líba na hrubou a už se to cedí. Nevinné stoupání a najednou jsme v šesti
\ Po závodě mi říkal Líba - mě to bolelo, ale říkal jsem si, že ty za mnou to musí bolet ještě víc. A to je pravda! Nahoře to drobet ovadlo, ale hnedka jsme to zase rozjeli po kutnohorský, aby nás snad nějaká smečka nechtěla dojet - to jako né! Jevanské se jede rozumě, spíš pomalu, i tak mě deptá štěrk a díry. Rozhodně nepatřím k lokomotivám, to až na Ondřejov je třeba prověřit mužstvo
53/21, držím se hore, pohoda, pak 23z, ve vsi se zvedá Dave a hnedka zkouší forsáž. Sweepák hlásí něco jako "v klídku hoši", na což Dave nahoře ještě párkrát zazlobí až mě pálí lýtka. Do toho Líba, pak já poblitej na špici a zbylá trojka sotva vlaje. Jo takhle se mi to líbí! V pohodě sjedeme kostky, do Hradových Střímelic Líba letí, já za ním a jsme v úniku
Protočím aby se neřeklo, dole nás hned maj. Kolem vody střídáme, Dave má nějak nebezpečné tempo po rovině, nesmí mi ujet! Kolem kláštera oťukávačka, pak začíná peklo
Najíždím z první figury, do toho se zvedá Dave, za ním Líba, Bartoš zkouší, nemá na to, ostatní couvaj. Teď nebo nikdy, předposlední zatáčka, klukům dochází šťáva, mně taky, ale zeblitej to na 53/23 dolítnu, chvíli hekám a u cedule Nechyba jdu rovnou na špic rozjet tempo ukruto
Supér, jsme tu tří, točíme blicí špice do magnetu asi 35km/h a ... a pak už další tři nevidíme!!! Teď jen přežít, chybí 30km proti větru a Kruty. Ty se kupodivou jedou "zewlácky", takže do vsi najíždím první, aby se neřeklo
Pak chvílema trpím a chvílema si říkám OK baby
Kouřim, poslední hupy i naše tempo občas vázne, ale dávat si ve třech proti větru furt 36km/h taky není zadáčo, že jo
Tatce, teď bych měl něco zkusit, ale jsem po*era a jedu jen tempo po větru do Peček. Na nadjezdu chytáme zezadu auto, takže spurt na ceduli je podivný, prostě Dave zezadu roztočí svoje vysoký ráfky a jasně vyletí na prvního fleka, já kus za Líbou, 93,4km za 2:34hod, jo pěkný kucí, pěkný. Jezdit v takovéhle společnosti se často nestává a já su za to rád. Vyjetí, pak řízek a prohlédnout stravu, jak jsme ty kopce lítali