Ráno nějak chybí motivace, nakonec to ve spěchu balím, na Jižní spojce kolona, čistí prostřední pás a jde to do jednoho pruhu, sekera 20 minut, to prezentaci do 10:15 nedám
Lysá, mydlím to na Milovice, blíží se železniční přejezd a začíná blikat červená, to dám, v Milovicích za mnou majáček a STOP. Do háje! Pane řidiči vaše doklady a doklady od vozidla … 1000,- mizí z peněženky, ještě si mě časově vychutnají, safra mám to chuť otočit a jet domů
V 10:35 jsem jako na koni na parkingu, Bobek s Alfem mi překvapivě cpou do auta startovní číslo s čipem, kluci díky! Nádherně připravené náměstí, slunce svítí, klid bude to dnes dobrý, užiješ si to
Ostrý start po chvíli odpálen dělovou ránou z nějakého bojového vozidla, Beny prostě nic neponechal náhodě. Jediný brdek na okruhu, tlačím se dopředu a první horizont je můj, nemám co ztratit, jestli to skončí hromadným spurtem, tak jsem stejně bez šancí, tak se pokusit chvílemi ukázat dres a třeba i skočit do nějakého úniku. Ale kostky se valí fest, moc sil navíc nezbývá, svítivky Sweep a BMC to mají pod kontrolou. Do toho muziku tvrdí mírně zavalitý sparťan, až z výsledků se dozvídám, že to byl samotný Zdeněk Rubáš. Líba pracuje na špici, ale z Lawi je tu osamocen, stejně tak Klímič od Vokolků. Tak jsme to obkroužili, pár nástupů se pochytalo a přichází nájezd od posledního okruhu, ani nějak nemám potřebu si něco dávat, ale pro sichr jeden sliz natlačím do sebe a ampuli magnesia. V cíli postává defektící Malina a fandící Alf, tak pro ně něco musím ukázat, přichází pár minutek slávy, kdy se protlačím na špic a drtím ten jediný brdek na okruhu. Alf povzbudí a Malina řve blahem, to dodá sil, otáčím se, díra naskočila, přeji si, ať mě někdo doskočí, třeba by se mohlo zadařit. Ale vyhodnotili mě jako neškodného, pěkně ho vyvětráme. Ale mě se to líbí, síly jsou, tak náskok navýším možná i na 100 metrů, parádní pocit jet za zaváděcí motorkou, ale již předem daný osud se začíná naplňovat, sjeli mě takovým způsobem, že málem nezalovím, šrot, gumuji se v lajně, nástup střídá nástup, kostky se vůbec nevnímají. Líba +2 odjetí, teď asi nastane peklo, a taky že jo, Viky, Vitas, Klímič, Proky, Petr Dix a další se ženeme jako rozběsněná smečka po uprchlících a Straky jsou již po kupě. Pár lidí odpadlo, tak asi v 15 lidech se řítíme do Milovic. Spurt spíše z kopce, ale mě již není souzeno, mírné cukání v lýtkách, tak již jen v poklidu se sklouznout do cíle. Pěkný to bylo, Pavé mělo fakt náboj! A velké poděkování a poklona pořadatelům!