Po delší době zase v závodních "blocích" Mistrovský závod v Lučanech. Po odmlce a malém potrénování v Alpách se mi jede hezky. Nějak až moc. V prvním kopci nechávám soupeřku i kupu jezdců z našeho balíku, kterým většinou koukám na záda, pokud je vůbec vidím, a dnes jdu před ně. Slyším hluboké oddechování a já stále jedu v pohodě. Taktika byla sice jet se soupeřkou a počkat, jak se závod vyvine, ale jede se mi dobře. Celý okruh jedu co se dá, soupeřka nikde. Škoda, že nejsem domluvená s Dášou Vitáčkovou, aby mi změřila odstup. Na prvním kopci ve druhém kole je jasno. Balík cca 8 cyklistů mi soupeřku přivezl na záda, škoda. Tak jedeme od začátku a taktika se vrací zpět. Jenže se mi nedaří schovat, celý balík za mnou a je jasné, že potřebují ze mě dostat co nejvíce sil. Tak jsem téměř zastavila, Konečně se můžu schovat. Balík se rozjíždí. Jede se dost kaše a protože jsem poslední v balíku, odtrhává mě človíček přede mnou, který jako by nestačiil (později se mu zázračně energie vrátila). no nic, přidám a díru si docvaknu. Tempo se jede dál až k hotelu Horní Maxov. Už toho mám plné kecky. Mám díru, kterou si sjíždím ve sjezdu. avizovaný horší sjezd soupeřky se malinko potvrzuje. Na Karlov Zuzka šlape jako drak a já stále 200 m za ní. Do třetího kola vjíždím s malou mezerou. Jedeme ve třech. Jeden borec vůbec nestřídá a ten co střídá jede jak na výlet. Jdu na špici a pan mě zase předjede a zase jedeme na výlet (Při mé blbosti mi to dochází až cestou domů.). Safra díra narůstá. Do cíle přijíždím s cca 1,5 min ztrátou. Je to méně než v jiných závodech. Asi jsem měla jet lépe hlavou.
No nic, prostě musím ty kopce lépe natrénovat.