Akce Zimní běh na Blaník 2015

Akce Zimní běh na Blaník patří do kategorie Triatlon, duatlon, běh. Datum: 2015-01-17.

:: Propozice :: Celkové výsledky

Výsledky: (délka 21 km)
Honzis 01:33:00// 0:00 na km
Kocour 01:53:0// 5:25 na km

• Honzis – Krutá vyhnívačka na Blaníku
  
  Blaník - bájné místo, nikdy jsem tu nebyl, tradiční běh mi by zapovězen - většinou jsem byl zdravotně mimo, případně se nedostávalo nálady. To se konečně změnilo letos. Napřed neskutečný mazec u prezentace, kdy jsem byl rád, že jsem se hlásil na místě a za 3min se šel ukrýt před zimou a mrholením pod střechu. Start 500borců byl drobet hektický, já zavřenej, jako obvykle, ale nějak jsem to nehrotil a sbíral cestou. Už po vyběhnutí z parku bylo jasný, že to žádná hitparáda nebude. Natočíno běžecky nic, což se samozřejmě projevilo záhy Předfuněl jsem Singra, který běžel 10ku a furt vlál za hlavní grupou půlmaratonu. Ondra Teplý a další mí soupeři v trapu, pěkně v háku a já sám voják v poli Neběží to, ve stoupání, které přechází v terénní úsek mám zásek asi minutu a něco na Smrčku a spol. V terénu to je místy vostrý, v kopci seberu Hisporťáky a jsem v top 10. Procházka po schodech a šutrech, po 46:37min letím od rozhledny dolů. Chvílemi s rozumem, chvílemi to pustím, aby mě zase všici nedoběhli. Jak tak letíme přes kořeny a šutry v silničních botech proti davu běžců nemám z toho kdovíjaký pocit a zážitek. Nechci se zrakvit, na druhou stranu je třeba prestižit a nenechat to triatletům zadarmo Stejně mě dole docvaknou a v terénním stoupání s nima sotva funím. Po 58:40min vbíháme na asfalt a tady má mise jaksi končí ... Do cíle daleko, nohy nejdou, napřed si myslím, že to půjde, ale jde to jen hůř, trápení, zoufale pozoruji vzdalující se postavičky a bojuju ve trojci s nekonečným závěrem. Nebaví mě to, nohy těžknou, mí spoluběžci jsou na tom stejně zoufale jako já a nakonec dostávám 3minuty rychtu od Ondry Teplého Značení km - 7, pak nějak 4, 2, zas 3, zase smyčka v parku, bahýnko, hnus, sotva pajdám, no konec se silně zajídal Konečně, 1:33hod, jsem na nádvoří, vezmu čokoládu, čaj a jdu se převlíct a na guláš. 14tý flek, ale pár lidí šlo bez čísla. Doma se projevuje krásná bolest stehen a ještě v pondělí vím, že ten seběh byl místy přes čáru. Fakt stačilo, bez naběhaných km je tohle drobet vražda
  
  
• Kocour – Vzhůru do kopce
  
  Těšil jsem se na závod v prima krajině, něco co v betonovém Jížu nemám. Po 2 letech závodní 1/2, ale počasí moc výhledům nepřálo.
  Průtahy s prezentací, kvůli nadstandardnímu zájmu, posunutý start, mě - kovaného hobíka nevyvede z míry. Pokecal jsem s Honzisem, vyslechl si od Gejzy, že to chce dát pod 1:45. Místňáci varovali před terénem apak prásk pádíme směr Blaník.
  Jsem vpředu, ale běžím si svoje a čekám za koho se schovýám, kdo bude krapítek rychlejší než moje pohodlnost, po 300m mě plácá Gejza "pojď, pojĎ" inu dobrá, ale je na mě moc rychlý, tak ho nechávám. Než vběhneme do terénu tak nás čeká vlnění Středočeským krajem,, silnice III. třídy, na kterých si neodpočinu, protože zuby nehty hákuju jednu běžkyni, která běží snad rychleji než Kolíkáč před týdnem. Nestřídám, stydím se, ale fakt mám dost. sem rád, že stíhám počítat blátivé fleky na běžeckém zadku (přibývají!) Dáváme asi 20 kusů a ona vůbec neodpočívá. "Drž se růžové čepice, kousni se" opakuji si neustále a těžko, ale daří se. Asi 500m před náběhem do terénu se asi po desáté otočí a říká, že jestli mě vyveze až nahoru, tak má u mě pivo, slibuju třeba tři a v duchu i nahlas se obávám, že se pravděpodobněji pobleju nebo po*eru :(
  Každopádně terén nakonec vítězí, jde mi to a předbíhám již sólo další sportsmany a sportsmanky, kteří nemůžou nebo naopak do kopce již neběží, ale jsou. míjíme se s Honzisem, který drží neuvěřitelnej flek - běží famózně, ale na silnici mu to prý už tak nešlo a do cíle ztrácel. Na Blaníku jsem za 58:59, řeknu Vám, že ten kopec má něco do sebe a stehna protáhne pořádně. Přiznám se bez mučení, že jsem také pár desítek metrů musel jít, % bya příliš přísná.
  A cestou dolu překvapení, blížím se pomalu, ale jistě ke Gejzovi, co ten tady dělá?! Nejspíš musel využít moje papírové kapesníky, jinak si to vysvětlit nedokážu. Když jsem za ním vidím, že dnes nemá svůj den a v terenu musel hodně ztratit nebo se záměrně šetřil, prostě ta lehkost tam není (stejně jako u mě).
  Napadá mě, že využiji jeho sluchové indispozice - sluchátek a potichu se zkusím za ním vyvezt až do cíle a pak se uvidí, ale to by nebylo fér a tak mu oplatím plácnutí ze startu a kynu, ať běží.
  No v těch dalších 7km jsem spřádal plány na finiš, pak zase odolával pokušení si vystoupit, protože jsem fakt už nemohl a Gejza co chvilku tvrdil muziku, každopádně to dopadlo tak, že jsem ho o cca 30-40sec neobložil. Škoda, ale bylo to spravedlivé. Před zámeckým parkem ve Vlašimi jsem slušně poděkoval, protože bez pomoci bych cestou zpět tolik lidí nepředeběhl. Sprint se nekonal a naopak v posledních 1,5km mě dali 3 běžci a Gejza šel do trháku asi 200m.
  
  Subjektivní hodnocení:
  - závod jednoznačně doporučuji
  - doufal jsem pod 2h a takhle jsem velmi spokojený
  - Gejza doběhnut, hákován a v cíli na dohled tj 8/10