Dreamer –
Sumava z opacneho konce
Dalsi vikend pred nami, rozum veli dat si zavodni pauzu, jenze SUAC se jede dal. Ale tentokrat hodne daleko! Sice je to porad na Sumave, ale az nekde u Lipna na hranicich s Rakouskem. Takze to tam mam stejne daleko z Prahy i z "moji" Sumavy na Klatovsku. Zavod je v nedeli brzy rano, protoze je to etapak na hromadak a casovku. Aby toho nebylo malo, v sobotu se jede dalsi hromadak a casovka v ramci JAL a nakonec se budou vyhlasovat vitezove ze vsech 4 jednotlivych etap! Trochu zamotane, slozite, sam mam problem se v tom zorientovat, o to vetsi vyzva, srdci rika, objedes to vsechno! Zkousim nalakat par lidi na vikend na Lipne ale nikdo si netroufne.
V sobotu brzy rano jedu na Lipno na prvni zavodni den, ktery chci pojmout jako rozjeti na nedelni SUAC. Rano je docela hezky, sice se zatahuje, ale teplo. Hlasi mozny dest az na odpoledne. Cesta na Lipno utece rychle, byl jsem tu naposledy jako dite takze si uzivam tenhle nadherny kout nasi zeme, i to k cyklistice patri, objevovat nova mista. Start prvni etapy je posunut o pul hodiny, coz mi vyhovuje, mam vic casu na rozjeti. Zjistuju ze primo kolem Lipenske prehrady jsou krasne cyklostezky, jezdilo by se tu nadherne. A je tu dalsi zmena, misto uvodni casovky do kopce na 18km se toto pojede hromadne! To nam to pekne zacina, propozice asi moc velkou vahu tady nemaji :) Na startu docela dost lidi, tak 70-80, profil vubec neznam, poradatel pred startem hlasi ze 13km rovina a pak 5km kopec. Je tu docela konkurence jak od nas tak z Rakouska. Po startu se jede nejdriv v poklidu pak se to ale rozjede a balik je roztazeny po cele sirce vozovce. Jede se docela agresivne, lidi se tlaci na sebe a tak se klidim do zadni casti baliku. Tim ale zustavam zavreny kdyz se najede do kopce a hned v zacatku stoupani chytam diru na celni grupu. Tu se mi uz nepodari stahnout a dojizdim nekde kolem 20. mista z cca asi 30vt ztratou na Bedu Pruchu. Skoda, cely kopec jsem mel celo na dohled a jel prakticky stejne rychle. Byl jsem trochu rozmrzely ze mi to ujelo, ale zhodnotil jsem ze jsem zaplatil novackovskou dan, ten najezd je opravdu potreba znat a byt vepredu, kdyz se odbocuje. O to vetsi skoda ze se prvni etapa nejela jako casovku jednotlivcu jak bylo puvodne v planu, tam bych mel vetsi sance na celkove poradi. Takze prvni etapa 18,5km, 350m prevyseni a prumer 33 kmh za mnou.
Nasleduje navrat zpet, cestou zacina trochu prset a ve sjezdu z vrcholu Svaty Tomas, coz je kopec kolem 1000mnm do Loucovic, coz je necelych 700mnm, trochu vymrznu. Tak jsem rad ze jsem zpet u auta, protoze sotva dojedu, zacne prset o neco vic. Pak ale dest prestava a otepluje se. Cekame 3h na start odpoledniho hromadaku. V aute se najim z mych zasob co jsem si privezl a dokonce na chvili podrimuju, v aute je prijemne teplo. Pak vedle ma na parkovisti zaparkuje auto a motorka PCR co nas bude doprovazet pri hromadnem zavode. Bavim se s nimi, o potizich s poradanim zavodu nic netusi, asi jiny kraj, jiny mrav :) Pak se jdu pomalu rozjizdet na hromadak, ale zatahuje se, zkoumam radar a ten potvrzuje ze neco prijde. A presne se startem hromadaku zacne slejvak a bourka. Vsichni jsou samozrejme zalezli v autech, pod stromy, u hotelu, kde se da. Start je tam posunut o 15min nez to hlavni prejde. I kdyz mam na nohou gumove navleky do deste, vubec se mi nikam nechce. Po startu jedu na konci baliku a neverim sam sobe ze jsem do tech sracek fakt vyjel. Po 1km mijime penzion, kde budu spat, mam chut to tam zabalit. Jenze uz i po tom kilometru mam v tretrach bazen navzdory navlekum, takze je to jedno jestli to otocim ted nebo po zavode, ktery ma mit kolem 60km v okoli Lipenske prehrady ve zvlnenem terenu. Jedu dal, uplne na konci baliku s odstupem asi 50m, za mnou uz jen sberny vuz :) Pak se zacne jet ostreji tak uz musim byt bliz k baliku, ale porad jedu uplne vzadu a jsem znechucen, rikam si PROC? Dochazi mi ze misto abych se setril tak tu jedu v zime a mokru, uschnou mi vubec tretry do rana, bude na pokoji fen, kterym bych je vysusil? A pak se to zlomi, prestane skoro prset, silnice uz jsou jenom mokre, netecou potoky vody a najednou je lepe! Ale taky se zacne zavodit! Mam co delat aby mi to neujelo, takze se pak posouvam dopredu, respektive v kazdem brdku par lidi odpadne a ja hakuji celo. Pak se sem tam objevim i na cele kdyz se zrovna nejede. Krajina je tu krasna, skoda toho pocasi. Zavodi se cim dal vic a mne to najednou i zacne bavit. Prichazi finalni brdky pred rovinatym navratem zpet. Nastup za nastupem a je nas tak kolem 20ti opet. V jeden moment se dokonce ocitam ve vedouci petce pokousejici se o unik, jsou tu i ti silni Rakusane tak si rikam ze by to mohlo vyjit. Ale balik nas sjede a tak se jde do spurtu pohromade. Toho se uz neucastnim v tom mokru riskovat nechci. Dojizdim kazdopadne s celem a v cili jsem rad, ze jsem to nezabalil. Byl to ale takovy Krusnoton 2010 v kapesnim vydani, trvajicim hodinu a pul. 64km - 450m - 40kmh, cisla druhe etapy.
Pak jedu hned do penzionu, kde se tesim na teplou sprchu, v ni si uzivam, je to nadhera, kdo jel v desti a zime vi. Pred vikendem jsem cistil kolo, ted ho muzu cistit znova, jde rovnou do sprchy, jen si davam pozor abych jim to v penzionu moc nezasvinil! Kolo po trose usili opet ciste, tretry davam na okno, fen v koupelne nemaji, ale vypada to ze ty navleky neco pochytaly, takze by to do rana mohlo trochu uschnout. Jdu na veceri a akorat stiham posledni porci dancich pecenych zeber, chleba, kren, horcice, k tomu si davam pivo a konecne mam trochu klidu, zaslouzena odmena za takovy narocny den! Vecer se pak jeste nacpu deluxe babovkou co jsem si nabral v cili a muzu jit spat. I kdyz, nehodlam opakovat sobotni fiasko s neznalosti trati a tak zkoumam na notebooku nedelni zavod, kudy se pojede. Beda zminoval nejakou stojku v Rakousku.
Nedele rano, slunce vykukuje, silnice sice mokre, k ranu jeste prselo ale uz by to melo byt dobre. Vydatne snidam, odhlasuji se z penzionu a jedu na start. Tam je o neco vice lidi kolem 80-90, dorazil balik SUAC! Konecne je tu tedy vic znamych tvari. A jedeme do Rakouska. Po sobotni zkusenosti volim jinou pozici v baliku na druhe strane, coz se ukaze jako lepsi a postupne se mi dari byt v prvni polovine a je to vice bezpecne. Tim setrim dulezite sily, obcas jsem i na cele, kde se moc nejede, jen J. Voracek to obcas zkusi, cerstve sily jsou znat. Ale balik nenecha nikoho ujet, Rakusaci si to hlidaji. Studim trati se vyplatilo, zhruba vim kde bude odbocka, kde stoupani, kde sjezd. Nejdriv stale stoupame, pak je velky a dlouhy sjezd. Tam se dost propadam, i kdyz jsem mel maximalku skoro 80kmh pod kopcem jsem na konci baliku. Nastesti se nejede tak jsem rychle zpet. Kazdy se setri na tu stojku v Rakousku. Cesta k ni vede krasnou sumavskou zvlnenou krajinou po rakouske strane, slunce sviti, zacina byt horko. A pak prijde ta stojka, 300m prevyseni na par km. Tezko to k necemu prirovnat, mozna ten nejprudsi usek Dlouhe Louky je tomu podobny, tady je to ale delsi a porad v kuse stejne prudke. V najezdu na kopec jsem tak 30m za Vorackem a Bouskou ze SUAC a opet chytam mensi diru kterou mam problem sjet. Celo mi tak opet ujizdi, jedu v cca treti skupince. Na vrcholu kopce ale par lidi predjizdim vc, Kamila Ackermanna, no mohl ten kopec byt jeste delsi. Za horizontem vidim osameleho B. Pruchu kousek prede mnou. Sjedeme se asi 4 lidi a pak sjedeme i Bedu. O kus dal je na dohled skupina s J. Vorackem. Nasleduje mirny usek z kopce kde nas buzeruje Petr Cirkl (asi nejaka mistni celebrita) ze netocime, jenze jedte z kopce na kompaktech to co on na vysokych karbonech, nektery lidi proste nepochopi. Az do cile zustava odstup podobny, cil je opet do kopce, ale uz mirnejsiho, zde opet nadava Cirkl ze z kopce jsme nejeli a ted jedeme a o co nam jde. Radsi nerikam nic! Ve spurtu zkusim nastoupit jako prvni, ale nakonec me z nasi skupinky vsichni predjedou :) Tady jsem s vykonem spokojeny, i kdyz taky jsem se mohl v zacatku kopce vic zmacknout a byt ve skupine s J. Vorackem, moc asi nechybelo. Celkove 52 km - 1070m - prumer 33kmh. Sice kratke, ale hodne tezke.
V cili zase zacne trochu prset a tak sjizdime opet ze Sv. Tomase do Loucovic v zime a mokru. Kolo opet spinave. Zalezam do auta a uz se mi moc zavodit nechce, je to uz vycerpavajici, ani ne fyzicky, jako mentalne. V aute se opakuje to same co v sobotu, snazim se rozmrznout, jim posledni zbytky zasob jidla, venku obcas zaprsi, v aute je krasne teplo a to svadi ke spanku. Ale je pred nami jeste posledni cast, casovka po rovine na 20 km. Podle prubeznych vysledku jsem kolem 12. pozice absolutne, kategorie tu rozepsane nejsou ale nekdo rikal ze se stejne vyhlasovat nebudou, z organizatoru SUAC tu taky nikdo neni, takze si odjedu casovku a pojedu domu, takovy je plan. 40min pred startem ktery mam az nekdy v 15:24 se zacnu rozjizdet ale vubec se mi nedari telo aktivovat. Nejdriv je mi zima, zkousim trochu intenzivne nejde to. Ja snad usnu i na casovce! 15min do startu a porad nejsem rozjety. A zacinam mit hlad, jenze zasoby mi uz dosly a tak beru to posledni co jsem v tasce nasel jsou smazene bramborove lupinky se slaninou! Normalne tohle vubec nejim, ani nevim kde se to v tasce vzalo, ale prekvapive jsem na to mel chut. A svete div se, docela me to nakoplo, trocha tuku a soli ma taky neco sebe, kdyz na to prijde! jeste jsem se na 5min rozjel a hned se citil lepe. Pred startem hlasili ze nejrychlejsi cas ma zatim Vlada Bouska 26:07 tak super, hned mam motivaci a vim na jaky cas jet! Posilneny lupinky se do toho opru a jedu. Prvni pulka mirne stoupa pak rovina. Postupne navysuju rychlost na 40kmh, pri otocce je nejdriv rovina, ale fouka trochu proti tak je to tezke. Konec je mirny sjezd. Dojizdim v case 26:19, porad velmi slusne, nakonec to staci na Jirku Voracka o par vterin. 18,5 km, 70m, prumer 42kmh.
Mam dost, 4 zavody behem 2 dnu staly hodne sil, k tomu pocasi ktere se stridalo ve stylu teplo, zima (bourka), teplo, zima (dest), teplo to udelalo jeste tezsi. Na vysledky necekam, protoze mi nekdo rika ze kategorie se vyhlasovat nebudou a ani si nemyslim ze bych se mohl nejak umistit. Jedu domu a prichazi mi sms ze jsem byl nekolikrat na bedne, no tak ot je neco! V jednotlivych etapach jsem byl v B treti, ctvrty, ctvrty, treti a celkove za oba dny dokonce druhy za Bedou! Tak to je sen, Risa Lobl mi bere medaile a poharek, jen vecne ceny propadly, ale to mi vubec nevadi. Byl to nadherny vikend okolo Lipna, poprve jsem si zazavodil v Rakousku a jako bonus jsem se i slusne umistil, nakonec z toho byl jeden z nejlepsich zavodnich vikendu vubec!