Dreamer –
Ledových 40 minut
Po stredecnich strevnich potizich jsem az do vikendu nemel na beh ani pomysleni, porad citim kycel po padu na kole, do toho ze ctvrtka na patek dalsi vyzivny firemni vecirek, ale cas nezastavis a vikend je tu, jak s nim nalozit, vyjde Ceskobrodska Vanocni desitka? V sobotu rano pred 8 se jdu v mrazu zkusit rozbehat, nakonec je to z toho 14 km, ale cas nekde kolem 6km/km neni uz ani kondicni, takze na jednu stranu vim ze to v Ceskem Brode zadny zazrak nebude, ale aspon vim ze to ubehnu a ze se tedy zucastnim. Jenze jsem predevsim cyklista a tak pres obed mi to neda a vyrazim na 2,5h na kolo, mraz trochu polevil, je sice zima, ale aspon sucho. Potkavam kolegu z prace, ktery se mi smeje ze mluvim jako "mental" tim jak mam zmrzlou pusu. Kdyz ale doma v sobotu odpoledne zapnu po delsi dobe Stravu a vidim co ten den davaji na kole ostatni, tak jeste radeji sednu na pul hodiny vytocit nohy na rotoped. Rychle do mesta nakoupit par darku a uz je vecer a zacinam "regenerovat" na nedelni rano.
V 9h uz me nabira Kocour s Profesorem a hlasi ze mel v noci vecirek do 2 do rana ze nedorazi ani Mira, Kure o Kolikacovi ani Camrdovi nemluve. Je to skoda, ale po vlastni zkusenosti vim, ze nechybelo moc a taky bych tu ted nesedel a nejel na zavod. Ke vsemu prisla v noci ledovka a silnice jsou namrzle, uvidime jak to bude v Ceskem Brode. Dorazime necelou hodinku pred startem, jako tradicne je po vystoupeni z vyhrateho auta hrozna kosa, registrace a protoze se mi chce na zachod, poprve se tam vydavam. Je tam navic prijemne teplo a tak tam stravim vic casu nez bylo mozna potreba, coz na za nasledek ze se zacinam rozbihat 15 minut pred startem. Stihnu tak nejaky kilometr, citim se docela dobre, odpocate, vyprazdnene, ale zrejme nedostatecne rozbehany.
A to uz stojim za McHammerem na startu, je tu vystrel a jdeme na to! Muj tajny cil je poprve pokorit 40min, tak uvidime. Elita vcetne Michala mi zahy utika a ja se zacinam propadat. Bezi se mi fajn, ani kycel neboli, zaludek v pohode, ale jde to nejak zase vsechno preze me. Kdyz me predbehne Vsid s Barbankem, tak je necham poodskocit ale pak uz vim ze musim zabrat, jestli chci myslet na zlepseni proti lonskemu casu 41 minut. Skupinka s nasimi borci je kus prede mnou, ale se mnou bezi Kapr jr. a dobiha par dalsich lidi, tak snad jsem zvolil rozumne tempo. Vypada to ze ano, pred otackou odskocim i moji skupince s Kaprem jr. a dotahuju se na Vsida s Barbankem. V lese je trochu namrznuto, ale boty mi nikde nastesti nepodkluzuji, jen to chce obcas menit stranu silnice po ktere bezim.
Po otocce mam dve moznosti, bud pockat na spojenou velkou skupinu Vsid, Barbanek, Kapr jr. a dalsi, nebo docvaknout dvojici kus prede mnou. Bezim srot abych se dotahl na ty dva. To se mi povede, za mnou docela mezera, rikam si ze jsem udelal dobre. Ale usili me stalo dost sil a tak v te nasi trojici zase trochu zacnu odpadat. To uz ale mijime 7.km a cil je tak blizko. Bezi se mi porad relativne dobre, nic me neboli, ale jen tam nejde hodit uplny takovy ten doraz, citim se jako rozjety diesel, no ale proc se vlastne divim? Je to jak to ma byt. Do cile chybi necely km, jde preze me jeden borec a citim Kapra jr. za sebou, ktery mocne finisuje, Barbanek taky neni daleko. Haknu se za toho borce co me predbehl a zase Kaprovi trochu odskocime, fakt uz si rikam ze dobehnu pred nim cil je na dohled, ale takovy famozni finis co Kapr jr. prevedl, to byl pro me zazitek pozorovat! V cili kolem 40min, asi lehce nad, mozna lehce pod, coz by byl sen, ale nechme se prekvapit az budou vysledky.
V ramci moznosti velka spokojenost, ze jsem se dal do kupy, dorazil, zucastnil se, videl se s kamarady a zavrsil tak cely tenhle paradni rok. Gratulace McHammerovi, Honzisovi, Barbankovi, Vsidovi, Kocourovi, Profesorovi, kazdy jsme si zda se zlepsili sve casy, ten tymovy duch dela divy, at chceme nebo ne. Vajecny konak na Vanoce na to!
Kocour –
nespat, chlastat a pak skoro osobák
Českobrodská vánoční desítka je tradice. Opět se sjelo spousta šlapek, bohužel nemoci v rodině, bloklej krk nebo dlouhodobá indospozice a absence zubu znemožnili přijet Kuřeti, Mírovi a Kolíkáčovi. O Camrdovi nemluvě, protože na to měl, ale nepřijel.
Každopádně poctivej rozklus s Barbánkem a Profesorem, pozdravit se s Čespou, Kaprovic rodinou, Vsidem, McHamerem, Lenkou, Honzou, Honzisem, Gejzou a dalšíma. Sázel jsem si na to, že Dreamer a spol to pošlou pod 40, ale o kousek to nevyšlo.
Já jsem vyrazil hbitě s cílem pokusit se o 42. Po společenské akci s alkoholem (narozeniny manželky) a ještě jedné předchozí probděné noci, jsem nevěděl jak to dopadne.
První tři km to šlo, pak jsem nějak blbě zpomalil a do obrátky mě předeběhlo asi 10 lidí, včetně známého Prchala. Přemluvil hlavu a šel do háku, což bylo dobré v tom, že jsem se opět vrátil do režimu 4:05-10/km. Nakonec jsem ale opět udělal chybu, ostatně jsem cítil, že běžím na hranici svých možností a nedokázal udržet stupňující tempo. Posledních 1300m jsem se vyvezl za nějakejma nabušencema a pak dva z nich před cílem ještě zařízl. Povedlo se to o kousek pod 42, což je paráda, protože to je můj druhej nejrychlejší čas na desítce a konkrétně v Brodě jsem se zlepšil skoro o minutu.
Rakeťáci za šlapky jsou stále hodně přede mnou, ale dnešek jsem si užil a pěkně prásknul. Kdybych to běžel ještě jednou, tak si od startu hlídám Prchala ( :) ) a třeba by toho byl osobák, tak možná jindy.
Profesor chudák měl křeče v břiše a protrápil se od 2km do cíle. Kaprovi vydrželo koleno a McHamer je hovaďák.
Jo a bylo to moc pěkný.