Dreamer –
Armadni cviceni se 14kg batohem
Tour de Brdy a posledni silnicni / MTB zavod tehle sezony, to byl muj program na prvni rijnovy den. Posledni zavod serie SUAC, zaroven ale zavod MTB Galaxy serie diky povrchu trate, ktera meri 64 km a vede byvalym armadnim prostorem v Brdech v okoli mestecka Strasice. Jak uz uvodni vety napovidaji, povrch okruhu je mix asfaltu, rozbiteho asfaltu s velkymi dirami, sotolinou nebo cestou v lese vhodnou jen pro MTB. Tenhle zavod jsem jel jen jednou pred par lety na silnicce, letos jsem si chtel zavod uzit bez strachu z defektu a tak jsem vzal dvanact let stare krosove kolo, ktere vazi skoro 14kg. V duchu ze vsechno je stejne o nohach jsem veri,l ze tezsi kolo az takovy handicap nebude, naopak jsem se na zavod o to vic tesil, protoze tohle kolo za celou svoji historii zadny zavod nejelo.
Do Strasic prijizdim pred 12h, rychla prezentace a jdu se rozjet s McHammerem a posleze i s Jirusem. Start ve 13h se ale rychle blizi a tak se stavime pod startovni branu. Nalada paradni, pocasi nam take preje na to ze uz je rijen. Po startu se drzim docela vepredu, za Jirusem a vedle Jirky Voracka. Vepredu tempo urcuje tradicne Sparta, Dukla a dalsi profi teamy, preci jen se jede o financni premie cca 10 tisic Kc, takze i kdyz je to posledni zavod sezony, o to vic se leti a nikdo se uz na nic nesetri. Po par km se Jirus malem srazi s jinym borcem, coz ma za nasledek pribrzdeni baliku, respektive lidi, kteri jedou za nimi. Jenze zatimco silnicari a bikeri s modernejsim kolem jsou schopni zrychlit a dolepit si mezeru na uplne celo, mne se to nedari, poprve zjistuju ze moje kolo nezrychluje stejne jako souperum. Ale to si jeste rikam, ze to je treba jen v nohach, preci jen ctvrtecnich dve ste km muze byt znat.
Bojuju, slapu co to jde a verim ze se dopredu taky jeste dostanu. Balik se ale vzdaluje a zacinaji me mijet dalsi mensi skupinky, obcas vidim zname tvare ze Suacu. Pavel Kopac, Cechura, Risa Lobl jdou preze me. A porad se mi nedari se jich zachytit. Predjizdi me i dvojka Candra + Dolezalova ze Sparty. Az tech se mi podari drzet, ale neskutecne to boli. Do kopce vzdycky nejdriv ztracim, pak cim delsi kopec tak se dotahnu a jdu prez ne, ale na horizontu a ve sjezdu mi zase zbytek skupiny snadno sjede. To uz vim, ze musim jet co nejvic efektivne a tak chytam hak za silnicari, jak to jen jde, jenze vzhledem k diram v asfaltce je lepsi si nechat par metru odstup. Sice mam cyklokros plaste 35mm, ale i tak nemuzu temi dirami litat hlava nehlava.
Odbocka v Obecnici a zacina dalsi kopec. Chvili se mi dari zustat ve skupince, ale duo Spartanu se mi pak v pulce nekompromisne zacne vzdalovat, to mi samozrejme na nalade neprida, ale neda se nic delat, at se snazim sebevic, i tahle skupinka je nad moje sily. Za sebou nikoho nevidim, ale je mi jasne ze me jeste nekdo dojede. A zahy se tak deje, prijizdi vetsi skupinka bikeru, ale i ta mi pak na asfaltu po rovince odjede a vzhledem k tomu ze uz v ni jsou jen prevazne lidi na MTB, vazne pochybuji ze to je jen v mem kole. Pred Padrtskymi rybniky me dojizdi dalsi vetsi skupina bikeru, je tam jeste asi jeden silnicar a jeden cyklokrosar. Az tahle skupinka nahle jede do kopce a po rovine tak, ze jim stacim, dokonce bych zvladl do kopce jet rychleji. Ale po te rovine a z kopce si hak musim opravdu hodne hlidat, staci chvile nepozornosti a moje kolo zase zpomaluje, vlastne je docela mozne ze mi ke vsemu jeste drhne brzdovy spalik o rafek, ktery jsem se tesne pred zavodem snazil vyladit.
Pred rybniky je sjezd po asfaltce a pak takove mega diry pres celou silnici, i na krosu jsem rad ze jsem to tam prezil bez uhony, i tak brzdim mozna az moc a musim skupinku chvili nahanet, ale tuhle uz pustit nechci. Pak nasleduji useky vhodne pro MTB / cyklokros kolo a vidim prvni lidi s defekty. Stoji tu i Jirka Voracek, nejaci Spartane, celkove ale vzhledem k povrchu vozovky je videt, ze se to dalo na silnicce projet. Kdyz to porovnam s Lawi Classic Tour, tak je to podobne, jen tady je vic der, ale zase vic asfaltu. Nasleduje sjezd po cervenem sotolinovem povrchu, tady se mi jede dobre a uz si bikery nenechavam odjet. Posledni tahly kopec po rozbite ceste, tady jedu ve skupince na cele, ale pak se opet sjedeme. 10 km do cile hlasa napis na silnici, po sjezdu nastupuje silnicar + cyklokrosar a poodjizdi nam. Zaverecny kilometr po kostkach ala Prasily a cilovy spurt, jeste jednoho borce dam a jsem v cili, kde uz asi 15min cekaji McHammer a Jirus.
Tour de Brdy jsem zamerne jel na krosovem kole, chtel jsem si vyzkouset jake to bude, coz se mi bohate povedlo a zkusenosti mam po zavode opravdu hodne. Tou hlavni je to, ze cas nezastavis a i kdyz mam svoje krosove kolo rad a v zime ho rad pouzivam na najizdeni, v lete na kompenzacni vyjizdky v lese (letos navic spojene se sberem hub), tak jeho zavodni premiera jej evidentne zaskocila a nebylo na takovou zmenu rytmu pripravene. V cili jsem tak na 73. miste ze 180 zavodniku. Rada lidi co si neprectou report si asi rekne ze jsem mel defekt, ale kdepak, ja to jel celou dobu naplno, jak jen to slo. A to je pro me to nejdulezitejsi, stejne jako po cely letosni rok, ten pocit, ze jsem v zavode nechal vsechno, co bylo v dany moment k dispozici. Mereno vydanym usilim jsem jel nekde v prvni dvacitce s kluky od nas a proto se mi i letosni Brdy hodne libily, byla to paradni rozlucka s letosni silnicni zavodni sezonou a s letem, ktere nas po cely dnesni den provazelo.