Mlhoš –
KHS Posazavi – Holky na BEDNE!
Tak zkusim prispet svou 1. reportazi z MTB zavodu KHS Posazavi. A nez se dostanu k par osobnim zazitkum (kam se mozna ani nedoctete ;-), tak napred prehled hlavnich udalosti.
- Tym holek (Dana, Mirinda, Vendu) udelal bednu a to hned druhy flek!
- Poznali jsme se s Martaskou, Danou a Alesem a vyzkouseli klubove pradelko
- Vendu, Zatopek (dalsi novy clen, ktery se snad taky brzo objevi) a ja jsme dojeli na start 5 minut po zacatku ;-( a dalsich 10minut stali v zacpe v prvnim kopci
- Zhruba v pulce trati jsem se chyt matadora Viktora (klubove kratasy tymu Sporky), ktery mi rikal, ze dojel na start 20 minut po, neb zaspal, pral to pekne a povedlo se mi uviset az do cile a diky tomu jsem vyjel 256. misto z cca 800 (a z toho fleku jsme zacinali), coz bylo z hlediska zvednuti sebevedomi prijemny, soupere jsme kosili ve velkem
- Na zaver jsem se jeste chytil v tombole a vyhral placaty repraky LG ke kompu (snad pulmetrovy)
- Trat byla krasna, oproti minulym letum pry hodne predelana, zustal jen tunel se svickami, teren zabavny, cca 6 brodu, a prevyseni navzdor propozicim 975 vyskovych metru
A nyni podrobneji:
V kategorii tymu zen skoncily Dana, Mirinda a Vendu na bedne a to hned druhe!!! Velke gratulace vsem, navic pro Mirindu a Vendu to byla prvni akce za slapky a vyborna premiera. A na bedne byly videt a poradatel jim tez venoval patricnou pozornost. S radou ?Holky neotvirejte to sampano tady!? se holky neparaly a sano hned bouchly. ?Holky, hlavne nestrikejte!?. Co myslite, ze nasledovalo? ?No jo, slapky, jak to nestrika, je to pro ne asi o nicem??, podlehl hlasatel. V podstate pri vyhlaseni teto kategorie se nic nez slapky neresily. Skoda, ze holky nebyly jeste v dresech, ale objednavku dam za chvili dohromady, aby bylo brzy vse v cajku. Par fotek z bedny (jen z mobilu) pridam, abyste videli, kdo ze to rozsiril vase rady.
Ted k tomu nestastnemu startu. Do Mnichovic jsme dojeli s Vendou a Zatopkem na cas pred 9.h, sli se zaregistrovat, potkali se s Martaskou a Alesem, pokecali, potkali Mirindu, pokecali, Vendu potkala kamaradku Petru Schiktanzovaou, nyni Pospisilovou (lonska vitezka Anlen cupu), tentokrat v civilu a s briskem v x. tem mesici, pokecali? Na parkovisti jsme se chystali v klidku, do 11 h. dost casu se jeste rozjet. Kdyz jsem se ale rozhlidnul, uplne me zamrazilo, protoze tam najednou nebyla ani noha. No a v tom jsme z dalky slyseli z amplionu ? ?Pripravte se, tri, dva, jedna? Start?. A k?a. Nastesti jsme byli uz skoro ready, gely do kapsy, zamknout auto a vyrazili jsme na start. Po ceste na nas kazdej druhej dobrak volal ? ?Uz se jede!?, byl jsem dost ve varu, pac start v 11. hodin byla informace od Vendu a i kdyz rikala, ze jsme si to se Zatopkem meli overit, padlo par nehezkych slov, ale uz bych to tu nerozmazaval, neb Vendu to urcite taky bude cist a urcite pochopite, ze tyhlety typy sporu s pritelkyni nemaji viteze, jen porazene? ;-) No nic, ani na startu nebylo po starostech, nebyl jsem si jistej kudy jet a uz se chtel vracet, ze jsme prejeli odbocku, ale hloucky rozchazejich se divaku nas nasmerovaly ? ?Jooo, tudy to jelo?? (s nechapavymi pohledy?) Po ani ne kilometru jsme pred prvnim kopcem (nic velkyho, ale uzkyho - 2 dny pred jsme to tady pekne cely vyjeli) narazili na stojici chvost pole, ktery stal. A stal? A stal. A pak do kopce sel? A sel? A sel? Jet se nedalo. 10:15 se divam na hodinky a mam ujeto 1km!!! A nadavam. I kdyz neni dulezite vyhrat ;-) Ale tim nastesti trable skoncily. Pomalu se to rozjelo a kazdy misto, kde slo predjizdet jsem se snazil vyuzit. No a pak uz to s vyjimkou par spuntu v kopcich s uzkyma cestickama uz slo v poho. Tunel (asi 100m dlouhej, tma, svicky) byl pohode, nikdo se prede mnou nastesti nezastavil, 1. a nejvetsi brod taky ok. Vtipne bylo, ze nejaky zoufalec se drasal s kolem pres kladu zamerne blokujici mostek a jakmile prelez, poradatel ho stouchal zpatky. Pak byl zajimavy vyjezd na kratkou strechu pred Ondrejovem (kde skoro vsichni v teto casti pelotonu tlacili a tak jsem si rikal, ze sem bych jeste porad patrit nemusel ;-), pak u obcerstvovacky 2 borci na tandemu (klobouk dolu!!!). No a pak mi stesti seslalo Viktora. V mirnem sjezdu sel prede mne, ale podarilo se mi ho chytit a podarilo se mi ho drzet v vsech kopcich az do konce. A Viktor to mastil paradne. Za celou druhou pulku tak pred nas nesel vubec nikdo s Viktorem jsme to kosili hlava nehlava do kopcu, po rovine, nikdo se nas dal nechytil. Ve sjezdech mi 2x poodjel, ale vzdycky jsem se zmackl, abych ho zas chytil, pac to za to stalo a to ze velmi ;-) Kdyz videl, ze furt jedu s nim, rek?, ze startoval 20 minut po zacatku, prijel pozde a prej proc jsem zacatek flakal, kdyz ted docela jedu. ;-) Sdelil jsem mu to jen strucne, moc dechu navic jsem nemel? ;-) Tak rikal, at jsem v klidu, ze nebude taktizovat (rozumej nastupovat, aby se me zbavil) a dokonce mi ukazoval velky diry ;-) Diky Viktore! Tesne pred cilem jsme pred sebou meli hloucek asi 5 bikeru a posledni prudsi brdek a nic moc sirokyho. Jen jsem na nej zarval, ze to uz bude konec (meli jsme to najety z nedele), ale zustal mezi nima, ja se na posledni chvili protah a pridal poslednich par mist k dobru. Trosku jsem mel blbej pocit, pac kdybychom dojizdeli ve dvou, urcite bych pres nej nespurtoval. Ale v cili mu to bylo uplne fuk, asi to moc zeru ;-) Tak jsem mu moc podekoval, potrasl pravici a mel dobry pocit, ze mi dnes na rozdil od uplneho konce Ceskeho raje nedoslo? Takze jsem se spokojene sklebil, az do doby, nez dojela Vendu a rekla mi, ze jsem spinavej jak prase ;-) Jak holky zajely uz vite, stat je delsi, nez jsem cekal, takze jestli jste docetli az sem, smekam? A budu se tesit zase nekdy.
Jo a diky za mile prijeti a lichotky ze Zakolan!!! At se vam to slape!
Vendu –
Za blbost se platí aneb všechno zlý je k něčemu dobrý
Za blbost se platí aneb všechno zlý je k něčemu dobrý
Mnichovice byl můj letošní 3. plánovaný závod, ale 1.dojetý ikdyž ne úplně bez komplikací.
Na maratón na Grand Canarii jsem měla horečku, tak jsem se jen flákala na vyjížďkách. 50Český Ráj jsme měli krásně natrénovaný (Mlhoš je poctivka a má rád, když si trať projede předem - což má spoustu výhod), ale v prvním sjezdu mě sejmul chlápek, který v cíli měl čas kolem toho, na co bych cca jela já, s odřenou a naraženou rukou, prasklou helmou a bouchlou nábou jsem po 30minutách nandávání zadního kola ztratila motivaci a závod nedojela.
Z Posázaví jsem měla trošku hrůzu - spousta lidí, pár sjezdů a psychický blok z Českého Ráje.
V neděli jsme s Mlhošem a Zátopkem vyrazili do Mnichovic projet si trať a zjistit její úskalí. V každém i sebemenším sjezdu jsem se klepala jak drahej pes a říkala si, jestli mám tohle zapotřebí... Když přišel tunel, ve kterým nebylo vidět lautr nic, byla jsem přesvědčená, že tohle fakt nemůžu ve zdraví přežít :)
Náladu mi výrazně vylepšila horní, sakra rychlá pasáž za Černýma Voděradama.... Konečné rozhodnutí bylo, pojedu, ale opatrně, další úraz mi za body nestojí... :) V tomto duchu jsem nabrífovala Marťasku a Mirindu, takže chudáci holky měly informaci - je to rokenrol, těžký sjezdy, hnusný tunel, fakt mazec... :)
1.5. jsme načas dorazili do Mnichovic, spousta známých tváří, slušná atmosféra, hafo jezdců a má paranoia z prvního sjezdu se začala paradoxně zvyšovat...
Po váhání, zda jet v krátkým nebo dlouhým dresu, jsme byli skoro ready a v tom nás Mlhoš zaskočil otázkou, proč na parkovací louce není ani noha... Po chvilce dohadování a stresování jsme uslyšeli 3-2-1- START a věděli, že start není v 11, ale v 10 a že čísla opravňující nás stoupnout si kamkoli, nám jsou platný jak mrtvýmuzimník...
(Jak celá ta minela vznikla, psát nebudu, neb tak učinil Mlhoš - jen na svou obranu dodávám, že jsem netvrdila, že se startuje v 11, jen že se ASI startuje v 11 a že si to ověříme v propozicích, což nikdo z nás neudělal, ani já ne, takže beru vinu na sebe :)).
Vyrazili jsme stíhat dav, "nevšímali" si udivených diváků, pokřikujících na nás, že už se jelo... pod prvním kopcem jsme dostihli poslední z posledních a tím pádem i dav, krásný pársetmetrový mírně technický výjezd jsme pochodovali cca 15minut, pár míst jsme, všichni 3, stáhli chůzí rychlejší než ostatní a prodíráním se davem...
Světe div se, první sjezd jsem přežila, ani nevím jak, nikdo mě nesestřelil a sebevědomí bylo zpátky a začala stíhačka... Tunel byl osvětlený, sice spoře, ale byl, nikdo v něm přede mnou nelehl... všechny brody byly úplně v pohodě (ale to my, co trénujeme v Zahořanech, kde jich je 15, máme zmáknutý :)), dlouhý výjezdy úplně parádní a sjezdy se daly přežít bez ztráty květinky.
Na občerstvovačku na Ondřejově jsme se přetahovali o pozice s partičkou starších pánů, oni mě šmikala z kopce, já je do kopce. Občerstvovačku jsem vynechala, jen do sebe hodila 1gel (ještěže jsem si ho hodila do dresu, ráno jsem nějak nestíhala snídani s tím, že do 11hod času dost :)), tím jsem poodjela "starým pánům" a začala spanilou jízdu. Po "lebkovém" sjezdu už čekala jen rychlá část, ve výjezdu do Voděrad jsem si mazala chlapy na chleba, taky tam zbyli jen ti, co jim došlo, nebo neměli najeto, ostatní dávno popíjeli pivko v cíli... a těšila se, že na rychlých lesních cestách se někoho chytím a pofrčíme... chyba lávky... frčela jsem, ale sama, velká placka, malý kolečka, zatavený nohy, 2.gel a modlila se, ať se někdo chytí a kousek táhne...
U Svojetic jsem dojela borce z CykloMorava, se kterým jsme střídali, tak jsem si řekla, teď můžu na krev, on mě kdyžtak odtáhne... ve výjezdu na Klokočnou na mě houknul, ať jedu sama... Jela a čekala, kdy se přeze mě začnou ve sjezdu valit pánové, dojel mě hubeňoučkej klučík, odmítl mou nabídku jet první v singeltrailu ( to se dost divím, protože zas takový technik já nejsem..) Pak nás čekaly jen 2poslední brody, výjezd ke kostelu a hadovitý sjezd po náměstí do cíle...
Průměrná rychlost nic moc.. průměrná tepovka 167.. zážitky nadprůměrné... poučení pro příště jednoznačné... ČÍST PROPOZICE :)
Kdybych byla bývala startovala včas a jela se závoďákama, nevypadala by tahle reportáž jako zpověď hvězdy...
Holčičí bedna, ke které jsem přispěla ze všech nejmíň, mi každopádně zvedla náladu, ale ještě větší paráda bylo setkání s ostatníma Šlapkama...
Na osobní shledanou se těší
Vendu