Dreamer –
Kramolinske peklo v novem havu
Tropicke leto pokracuje a s nim i serie SUAC, ktera si na tuhle sobotu naplanovala pokracovani v Kramoline, kde se konal rovnou mistrovsky zavod SUAC pro tuhle sezonu. Bylo tedy dopredu jasne, ze vsichni budou na dnesek ladit formu, co to jen pujde. Ja mel zrovna tyden dovolene, ktery jsem na Sumave bohate vyuzil po vsech (nejenom cyklistickych) smerech, ale posledni dva dny jsem se preci jen snazil trochu posetrit sily na Kramolin, ale ani tady dlouhy kopec neni a cely zavod ma necelych 70 km, takze jsem spis pocital s tim ze o vitezstvi nepojedu.
Na start to mam sice necelych 50km coz se nabizelo vyuzit jako rozjeti po ose, ale protoze byla moznost prehanek a bourek, radeji jedu na start autem. Je dusno, zatazeno, ale na dest to zatim nastesti nevypada. V klidu se rozjizdim a na startu se citim docela dobre, tak uvidime jak to dneska pujde. Startujeme oba baliky dohromady, takze je to slusna tlacenice. Nastesti jedeme hned do kopce, takze se to trochu roztrha hned po uvodnich kilometrech. Nasleduje usek, ktery jsem v minulosti vzdy nazyval motokrosem a to diky velmi spatnemu povrchu silnice. Letos je ale v danem useku krasny novy asfalt, coz vsichni s povdekem kvitujeme. Ma to ale i sve uskali, ve sjezdu se najednou leti vyrazne rychleji nez v minulosti a posledni pravotociva zatacka dost vynasi. V druhem kole zkousim jit do sjezdu v celni pozice, coz se mi sice dari, ale pak me zacnou ti nejvetsi odvazlivci predjizdet a mam co delat, abych sjezd v baliku nejak rozumne ustal. V dalsich kolech tak volim pozici spis na konci baliku, coz se ukazuje jako dobra volba.
Ve tretim kole je na cilovem kopci premie, kde se peloton docela nadeli a razem je nas tak 15-20 lidi, odpada rada lidi z Axonu vcetne Risy Loba a dalsich. Hned se tak v mensi skupince jede lepe, ale i tak se mi sjezdy dneska moc dobre nejezdi, respektive nemam odvahu jet je hlava nehlava, silnice jsou uzke, obcas v protismeru auto, misty sterk a diry, takze nic pro me. A tak kdyz v jednom takovem sjezdu poodjede Petr Novak ze Sportraces, Tomas Dudek exKolokram a Novotny z Weberu, muzu to jen sledovat z konce natazeneho hada, bez sance na to zareagovat. Nastesti cely SUAC je stale pospolu, tak se nic moc nedeje. V predposlednim vyjezdu kopce uz je videt, ze toho nekteri maji dost, ja se citim porad slusne a cilovy brdek vyjizdim s celem baliku. Na vrcholu nam poodjede Beda Prucha, ale protoze ostatni nejedou, tak se drzim ve skupine. A to je chyba, protoze krome odjete trojice nam odjizdi i samotny Beda.
Kamil Ackermann veli ke sjizdeni, ale prestoze je nas kolem patnacti, moc se netocime a vlastne ani moc nejedeme, cehoz je dukazem neustale Kamilovo mluveni cely posledni okruh. V posledni rovinate pasazi pred cilovym kopcem se sice rozjede slusne tempo, ale uz je jasne ze uprchliky ani Bedu nesjedeme. V ramci SUAC se tak v me kategorii jede v uvozovkach pouze o treti misto, protoze Novotny z Weberu je udajne take prihlaseny do SUAC. Jedu tedy ve skupine a setrim sily na spurt do kopce. Ten co nevidet prichazi a ja finisuju mezi nejlepsimi jezdci, sice nemam na Jirku Voracka, Vladu Bousku ani Kamila Koprnickeho, ale moc dalsich lidi prede mnou neni, takze v cili prevlada hodne prijemny pocit z dobre odvedene prace.
Kramolin v novem havu s castecne novych povrchem se tak stava velmi peknym zavodem, kde se kazdy muze uzit. Mozna by mu prospelo pridat jeste jedno dve kola, coz by balik nadelilo jeste vic, ale budme radi i za to jak je to nyni. Po zavode kratke vyjeti a hura zpet na Sumavu, kde mirim rovnou na zrekonstruovane mistni koupaliste, kde jsem v uplynulem tydnu taky natocil par plaveckych km, jaka to prijemna zmena k vsem tem cyklistickym kilometrum v techto tropickych dnech.