I have a dream ... V závodním důchodu, ale pár snů ještě mám a jeden si odškrtl 17.června na milované Sázavě. Ráno fouká jako prase, do poslední chvíle řešit jestli to má cenu pokoušet, ale jo, bágl na záda, vzít crossa a pokud možno cestou nejmenšího odporu dojet do Sázavy. Cestou na Nechybě schovávám bidon a foťák, na 27.km se budou hodit
Dojíždím celkem pozdě, ale tak přivázat kolo ke stromu a převlíct se zase tolik času nezabere. Do kapsy mobil co kdyby něco, mapu co kdybych bloudil a tyčku co kdybych měl hlad
Asi 300 bikerů se tísní na náměstí, já si v poklidu mačkám Garminy a když se to rozjede, tak se rozeběhnu vstříc svému snu. Úvod na Bělokozly - prvního beru koloběžkáře co tlačí už v prvním esíčku, pak v prudkém asi 20 bikerů - v keckách, pupkáči a tak. V terénu se to přelévá podle směru - do kopce mám výhodu, po rovině a z kopce samozřejmě ztrácím. Pár bikerů se mě ptá co běžím a já že zkusím na Nechybu a pak do cíle, ale furt ve skrytu duše doufám, že nebudu tak na sra*ky, že to dám celý
V Bělokozlech pozdravím Katku z práce a následuje delší seběh, kde mě berou skoro všichni, v hupu se ale zase blížím i předbíhám. Most v Ledečku, hlava v nebesích a Garmin hlásí 11km po 4:38/km
Trošku přepálený ... Podle vody, pak zase kopec, cupitám si a beru i ženskou na e-kole, Talmberk a asfalt. Musím říct, že asfalt mi nevadí, bahenní lázně v lesním úseku už míň. Naštěstí je trať ale krom pár krátkých úseků fakt vyschlá a jetelná i na crossu myslím. Další kopec na Mrchojedy, zase nechávám dva na kole za sebou. Bufáč - hurá! Rychlá pauza - ionťák, kus koláče, půl tyčky a fotka s lehce obézním bikerem, který mě hecuje že to musím dát celý! Musím? Nohy ok, pořád běžím pod 5/km, byla by škoda to pustit! V dalším hupu ještě prohodíme pár slov a já čím dál víc věřím v 40km! Seběh k Budínu, jedno místo s 10cm bahna - oops, levá Adidaska mění barvu, ale ok, nohy ještě fungují. Po brodu vbíhám na silnici a dávám se blbě vlevo. Ptám se regulovčíků kam a vracím se po půl minutě zpět, abych se vydal správně. Jediný kufr, trochu mě to rozhodilo, ale v následné stojce jsem se srovnal a naposled měl na dohled toho černého bikera co mě hecoval. V Radvanicích holčička podává kelímek s vodou - super, co když další bufet nebude (a nebyl). Už trochu okoralý dobíhám na Nechybu. Zdravím Katku, napiju se z bidonu a poprosím ji o fotku s cedulí. Na hodinkách přes 27km, teď už to přece nesmím vzdát a po 3min vybíhám směr Mělník. Zase do kopce a celkem fest, pak delší seběh, který už moc nechutná, pod Vlkančicemi v lehkém klesání tempo 4:30/km s pocitem "s prstem v nose" - yes! Nekonečný traverz k Pyskočelům, pouštím pár bikerů z dlouhé a načínám poslední zásadní kopec zpět nad Nechybu k Mělníku. Už to nechutná, chtěl bych se napít ale není čeho, cupitám a beru zpět bikera, nahoře dalšího
Dojídám Kitkat tyčinku a začínám se smiřovat s tím, že to bude trochu delší ... Sbíhám po louce, teď zbývají jen točky z Nechyby, krátký sešup a lávka přes řeku. 40km, v rámci možností jdu tempo i přes město, kde zdravím letícího Jiruse! Motám se po travnatých pasážích do kempu a s vítězným gestem mačkám v cíli stopky hlásící 41,4km a na časomíře svítí 3:22:40hod (od výstřelu). Tempo 4:53/km, tempo pohybu 4:47/km! Jsem kupodivu celkem ok, pokecám s Jirusem, pak se převleču a za 20minut už mám bágl na zádech a razím 31km domů. Stoupání na Nechybu moc nechutná, ale jedu hlavou a jen točím nohama. Nahoře naposled setkání s Katkou z práce - podá mi bidon, dolije svoji Poděbradku a já se loučím. Fotka a hodina cesty domů. Fouká jak prase, ale nohy kupodivu jedou, hlava funguje a nežene je do otáček. V Kouřimi poslední vítězné foto samospouští a už jsem doma. Schody dolů činí trochu problém, ale už se pomalu vkrádá myšlenka že by to šlo přece za rok ještě líp
Blizák po svejch