Tour de Brdy - trochu zvláštní kultovka s rozporuplnými vzpomínkami - když mi to jezdilo, 2x jsem doplatil na volbu jednice a skončil s defekty a rozcentrovaným Ksyriem, pak jsem jednou famózně vyhrál kategorii příchozích 30-39let silnice na GT s 28mm plášti, neb jsem nepíchnul. Taky jsem to jel na Schwinnu, ale nic moc. Letos jiná trasa - nový Contíky nebudu ničit, Madona rozebraná, zkusím crossa za litra z bazaru! Se znalcem Brd konzultuji obutí - prej v poho i na silničce, jen dávat bacha na štěrk. Dávám tedy na Authora Zenith sjeté 28mm Durano a dopředu nějaký 30mm slick s drátovou patkou. Krosové pláště jsem zavrhl, to je pak moc líný
Převody 1x9 - 42z převodník a 11-27z kazeta, řídítka seřízlá asi na 53cm, 12cm představec, posed "krutě závodní"
Strašice nás vítají zimou, větrem a přeháňkami, nálada na nule
Naštěstí vysvitá slunce, i tak je mi kosa a nechávám i blatník ze sedlovky, vezu 2duše a nářadí a doufám, že nic nebudu potřebovat! Start se mi zdá celkem ok, ve sjezdu se tam na prase procpu zleva, za vsí se zrychlí, ale nic drastického, Dreamera nechávám za sebou, cross valí slušně! Ve sjezdu mám občas s 42/11 problém, ale jsem tam až na 12km! Ostrá pravá, ihned vystupuju, jedu si svoje
A hle, Čespa, jdu před jeho karbonové BMC! Kopec nekončí, furt se to táhne a místy 42/24 a v nejprudší stojce i kašpárek 27z! Povrch se zdá ok, jen vydrolený asfalt. Stoupáme snad 6km, pak krátký sjezd a zas kopec a vidím Jiruse! No tak to je pecka! Kolem mě silničáři, třebas Standa Vohník, kterému to neskutečně lítá. Těší mě, že v grupě tahám a do kopců si připadám silný
\ Po ostré pravé odbočce stoupáme na Tok, kamínky, mrholení a mně to už moc nechutná. Následuje delší sjezd, kde se držím v grupě, je nás asi 5. Tahavé stoupáky mi nějak nechutnají, ale srdnatě bojuji s rovnými řídítky a váhovým hendikepem crossa. Na svoje poměry neskutečně točím kadenci
Makadamový sjezdík najíždím pěkně z první, paráda! Nicméně i tak mám hubu plnou bahna
Pak málem odpadám, to když na hrázi experti jedou při větru zleva pravou škarpu
Odpočítávám km, síly rapidně ubývají, stihl jsem se jen snad 2x napít jinak nic. Jedeme po rozdrbaném asfaltu, který je pokrytý listím, ale držíme se stále v kompaktní skupině. V kopci jdu na čelo, ať je trošku vydeptám, tohle je poslední kopec! Zezadu přilítá biker z Symbio BMC a pak následují nástupy silničářů v naší skupině, neb bojují o umístění v kategorii! Jenže s 11kg crossem se nástupy vykrývají špatně a neodpustím si připomínky! Ve sjezdu se místy taktizuje, konečně sjedeme osamoceného Jiruse, z čehož mám fakt radost
Ať už je konec, nohama točím jak večerníček, ale přeci si to nenechám odjet! Místy i tahám nebo dolepuju nástup. Ve Strašicích jedu z první a samozřejmě na kostkách se ihned vycedím dozadu, naloží nám oba bikeři. Mně to nějak moc drncá a už to nedávám ani psychicky. Škoda, prohrávám tak i se Standou Vohníkem, ale cca 20.místo absolutně a průměr 30km/h na 61km a 1200m na crossu je myslím důstojná tečka za letošní sezónou! Jsem špinavej jako snad nikdy - oranžové bahno je úplně všude, kolo nevypadá zrovna hezky a na záchodě si musím umýt aspoň obličej a helmu. Hned si dám guláš s polívkou a to mi udělá dobře. Když bych zariskoval silničku mohlo to být lepší, ale taky jsem si mohl nadávat - tenhle závod je hodně specifický, ale vepředu prostě jedou silničáři. Jenže varianta buď anebo taky může být dost drahá ... Moc mě těší, že jsem udolal Čespu i Dreamera a závěr s Jirusem byl za odměnu. Takže Brdy rozhodně z kalendáře nevyřazuji, jen kdyby bylo příště přívětivěji a sucho