Při cestě na Zlaťák se chlubím,že po dvouleté pauze bych rád zajel o víkendu závod,tento rok je pro mě co se týče kola lépe nakloněn než ty předešlé a já se cítím dobře! Z tohoto stavu mě ještě dostává Pepíno,který mě ve stoupání na Zlaté návrší wobloží,jen si říkám no ty woe co tam chceš v sobotu předvádět! Hluboká poklona před Pepínem a přání ať mu to takto jezdí co nejdéle!!!
A máme tu sobotu,od rána starťák jako howado,ještě,že se startuje až ve 13hodin a tak na přípravu věcí je dost času. Počasí de luxe a tak jedu na start Hornokrutské 40 na kole,byl by hřích cpát kolo do auta. Tento závod jsem v minulosti jel a start i cíl se proti minulým ročníkům změnil kvůli bezpečnosti závodníků což je fajn. Start jsem věděl kde je, při jedné jízdě s Malinou jsem si ho všiml. Myšlenka organizátorů byla startovat do kopce, kde se to rychle roztrhá a tím bude menší tlačenice což zní rozumě,takže jsem start přestal řešit. Zůstala tedy otázka jaký je dojezd do cíle. Beru batoh na záda kolo pod sebe a vyrážím směr Horní Kruty, je to něco okolo 21km což na roztočení nohou ideální. A už jsem v místě kde se ze silnice odbočuje k cíli,tento úsek je pro mě nový najíždí se na louku kde je vyjetá jakasi cesta která stoupá. Potom se dostávám k cestě chatové oblasti která je vysypaná drtí z cihle a šotolinou a stále do kopce kolo drnčí a to jedu v klidu. Dostanu se vrchol cesty která vede mezi poli,tam se jede chvíli po rovině, kde se cesta napojí na silnici kde byl start. To už je z kopce na náves Dolních Krut a za pravotočivou zatačkou se to zvedá do cílové rovinky což je takových 240 metrů tam to asi štípne do stehen! Tak cíl mám také vyřešn a říkám si v duchu jak se mi celý tento úsek nelíbí!
Vlastně tento závod není nijak technický,ale rychlý a jsou tam tři dlouhé stoupání kde musí člověk vydržet.
Dostávám se na místo prezentace raději dříve než později,vyzvednout číslo s čipem a pěkně ho připevnit. Pozdravit se s pořadateli a koukat kdo nám to sem najíždí. Pár es tu bylo Roman Mašín -(Slavie), Franta Novotný a Aleš Komberec -(spinning Hradecký),Miroslav Pohl - (Lokomotiva Nymburk) Jiří Procházka a Venca Šuser (Euro Bike) Libor Miškovský (CSC Brod) Martin Vedral (Bikerental) a Tomáš Bohata snad největší znalec místní tratě.
Jediný kdo letos jel na cyklokrosce byl Aleš Komberec. Když vidím ty vyšvihané těla a kola z kosmického materiálu je mi stydno,jsem tu se svým pupkem,který maskuji dokonale zatažením,ale to mi silně znemožňuje komunikaci a tak se občas musím nadechnout a panděro znovu vystrčit
a tak raději sedám na své RB z materiálu AL 7020T6 a jdu se po vzoru Dremera projíždět čas ještě mám. Batoh odevzdám v restauraci na hřišti a popojíždím po okolí. Nakonec to z 21 km hodilo 29
A už jsme v místě startu,stavím se v popředí,ale tím jak to najíždí ze předu propadám se tak do páté řady,po tak dlouhé době jsem úplně zapoměl jak to při řazení chodí
Na staru je i Luděk ten den slaví krásné 70té narozeniny a jeho kamarádi ze Zásmuk mu připraví překvapení,že s velkým transparentem přichází kde bylo napsáno. Klaníme se sborem jsi nám sportovním vzorem! Velká parta cyklistů jedou s ním celou trasu a zbytek přátel čekají na něj v cíli,byl to silný okamžik! Stát se něco takového mě,tak se rozbrečím dojetím a nevyjedu,fatk to mělo sílu a chytlo to člověka za srdce!!!
A už tu máme startovní výstřel 100 bikerů se dává do pohybu, rychle se z orientovat a bezpečně se promotat k předním pozicím a snažit se odjet s čelem vše vychází podle plánu jsem někde kolem 4 místa a borec z kellys týmu který byl v předu přestal šlapat a rozhlíží se kolem sebe co se bude dít! No a pěkně se to začalo sjíždět,na tohle já nemám ,myšlenka organizátorů byla v tu chvíli pryč. A tak po vzoru Kolíkáče a Jiruse vyrazit vstříc velkým objektivům ať je dres co nejlépe vidět beru tuto roli na sebe a zvedám prdel,jenže to bych musel jezdit ty velké mega závody, aby mě někdo fotil v popředí,tady prostě žádný fotograf není
Tak krom hodně zvednutého tepu nemám žádnou památku. V hlavě si říkám ty howado tohle blbnutí tě bude mrzet,ale splnilo to svůj účel a začalo se jet. Borci mě sjíždí a od té doby se do pedálu šlape fest. Zabuduji se v balíku který má tak 20 hlav, letí se rychle. Docela se střídá a já se koukám kdo tu je a kdo ne. Když vidím i Martina Vedrala,tak si říkám s tím bych mohl jet. Absence závodních kilometrů je hodně znát a mě to nechutná začíná se to natahovat a pomalu ztrácet jezdci. Při jednom dlouhém stoupání Procházka z euro bike rozjíždí takovou kaši,že si říkám už to musí skončit to není možný,jenže když mu vystřídá Venca Šuser a začal nám odjíždět, říkám si pěkná taktika hezky mu to rozjel. Tempo neustává a naháníme Vencu,povedlo se a po zbytek závodu už tam nebyl. Procházka setrval. Sjezdy jsou příjemné ve výjezdech má vyhodu cyklokrosař,ten nestřídá jezdí si jen na sebe!! Máme tu další výjezd a já nestíhám říkám Martinovi ať jede,že už končím nemám na to. Skupina mi odjíždí,ale v hlavě zmatek co se děje nechci jet sám a tak se začínám mačkat bolí to hrozně moc pomalu se přibližuji před horizontem jsem u nich to už je skupina 10 lidí. Následuje další sjezd trochu odpočívám a snažím se být někde uprostřed což se daří. Rovné a mirné zvlněné pasáže uvisím což je fajn,ale máme tu poslední dlouhé stoupání. Snažím se tam držet co to jde,ale síla ostatních je veliká a k mému překvapení odpadá se mnou i Martin. Hezký, vymalováno,pozoruji jak se skupina vzdaluje.Jdu před Martina a říkám mu pojd to ještě zkusit a tak začínám dupat do pedálů bolest šílená jak tohle dopadne. Jedu tempo a začínáme se pomalu přibližovat. Martinovi odpočinutí v háku pomohlo a jde mi odstřídat, opět před horizontem jsme u skupiny. Božský pocit opět se snažím dostat ke středu at nevlaji na konci a sotva se to narovná a já trochu vydechnu nastupuje Bohata,jdu po něm vím,že zanedlouho jsme u 3km sjezdu a tam chci být v předních pozicích daří se,ale i na můj nástup borci reagují a tak sjezd opět pohromadě. Nevím kde se ve mě bere ta jistota,že když jsem v této skupině ve sjezdu který nás vyplivne na silnici před Vlkánčice,tak mě na silnici newobloží! Je to tady, jsme na silnici a jedeme směr Vlkánčice silnice stále do mírného kopce. Vůbec nekalkuluji a když na mě příjde řada jdu na špic. Zrovna v nejprudší pasáži serpentin ve Vlkánčicích jedu na co mám nevadi mi to. Jsme v nejvyšším bodě Vlkánčic a nastupuje cyklokrosař, na špici se neukázal,ale zatápí zle. Jenže tahle skupina sice už 9 členná je silná a sjíždíme ho! 8km po silnici utelko rychle a blížíme se k odbočce na již zmiňovanou louku v začátku. Bohužel si to neohlídám Mašín,Novotný,Pohl,Skůček a Vedral nastupují a ujíždí ,už na to nemám jsem na deváté pozici před sebou mám Bohatu,Procházku a Komberce na cyklokrosce. To budou dlouhé tři kilometry. No tak budu v první desítce, také úspěch. Jak se po louce blbě jede vidím,že se přibližuji k Bohatovi,nemilosrdně jdu přes něj je vidět,že ten už zlobit nebude. Přijíždím na šotolinovou cestu,kde se přibližuji k Procházkovi,když jsem viděl jeho záda jak tahal v lese tu pekelnou špic ze které mi nebylo dobře,řekl jsem si,že na jeho záda se už dívat nechci a tak jdu také přes něj. By člověk netušil,jakou sílu do žil dodá předjetí dvou soupeřů
Jsem sedmý,mám ze sebe radost. V dálce už vidím jen cyklokrosku,jedu stále ku předu a ten magnet mě táhne, opět to bolí a mám tě,zrovna v nejlepším místě. Rovinka a příjezd k silnici kde před hodinou a nějakou minutou bylo odstartováno. A já mám v hlavě jasné tři věci,tomuhle pánovi neodstřídám,nebudu se přizpůsobovat ve spurtu jeho tempu a v cíli si dám pivo!!!
Nájezd na silnici a letíme dolů na náměstí Dolních Krut,pravotočivá zatáčka a silnice se zvedá,zvedám se já,zvedají se tepy přes mojí maximálku cíl je na dohled cca 240m do kopce. Jdu přes Komberce který mě začíná nahánět. Své RB rozhýbávám ze strany na stranu a dupu do pedálů a křečovitě držím gripy,stále je za mnou,nohy točí ale nezrychluji,hlavu mám úplně uvařenou. Chce to zařadit něco těžšího a tak povoluji pravou ruku v křeči a prsty cvakám do páky,skočilo to o dva pastorky níže jinam už to nešlo a v tu chvíli tam mám to nejtěžší z převodů. Přišlo mi jako když narazím do zdi! Jenže kinetická energie mých roztočených nohou je v tu chvíli velká a opírá se do pedálů a RB zrychluje! Projíždím cílovou čáru,jsem šťastný,že jsem tuhle válku vyhrál
Chvilku se vydechnu a jedu k cíli podpořit další co dojíždí. A když už tam tak zevluji zeptám se slečny u časomiry,jak jsem na tom. Koukla do pc a řekla gratuluji ve vaší kategorii první a celkově šestý,to jsem věděl,ale ,že první v kategorii to mě překvapilo moc. Bohužel nemám odhad na věk lidí kolem sebe
A tak jdu vyřešit poslední věc a to pivo
Vyhlášení jsem si užil,pohárek a láhev sektu paráda a tričko na památku také potěšilo.
Byl jsem rád,že jsem vyrazil a zůčastnil se a mohl ukázat náš překrásný dres!!!
Za ty tři kilometry jsem na prvního ztratil 18 vteřin,ale nemrzelo mě to, vždyť jsem první byl
Byl to závod plný zvratů pro mě a byl jsem rád,že jsem to zvládl a vždy se vrátil,nechápu kde jsem tu energii vzal.
38,21km za 1:13:14hod a nastoupáno 459metrů v průměrné rychlosti 31,3km/h informace pro Honzu B.
Cesta domů byla pak za odměnu s batohem na zádech plný krasných věcí a hlava v oblacích plná pěkného zážitku