Akce Prosenice 2007

Akce Prosenice patří do kategorie DA-BA. Datum: 2007-05-08.

Nejdelší varianta má délku 78.4 km.

Propozice :: Mapka a profil :: Diskuze :: Celkové výsledky :: Report :: Fotografie :: Fotografie Honza Krpata

Historie: 2006

• Kolíkáč – Mladá oranžová krev
  
  Na moji premiéru v poháru DA-BA jsem se těšil, konečně zase nějaký hromadný závod, už jsem měl těch časovek až nad hlavu . Šlapky se tam chystaly taky v hojném počtu a podle diskuze byla naše "mladá oranžová krev" i správně nažhavena
  Ráno se probouzím za hustého deště, věřím však předpovědi na medard-online, na závod by to mělo být bez vody. Kolem 8 hodiny přestává pršet, zapínám mobil a přichází mi SMS od Maliny: "Na Dabu nejedu prsi jak hovado.ze bych tam musel byt za kazdou cenu.to tolik se zase nenudim. Malina". No to snad ne, to si dělá srandu chlapeček, takhle vyměknout ...okamžitě mu píši odpověď, ať se obléká a v 9hod. ho nakládám do auta a už si to šupajdíme do Prosenice. Asi jsme v tu chvíli ani netušili, jak to bylo pro Malinu šťastné rozhodnutí.
  Místo startu a cíle je romantická vesnička, která se ale přeměnila v místo velkého závodu, silnici lemují bariéry s reklamou, trať je chytře označena na křižovatkách sloupkem se šipkou a i s praporkem, podle kterého je krásně vidět, jakým směrem zrovna vane vítr. A že si ho dneska užijeme ... po registraci kecáme se Šlapkami a obhlížíme soupeře, z KPO je tu silná sestava v podobě Vítka Černého, Ondřeje Sedláčka, Staříka (Honza Krpata) a Petra Švece. Jen ten Marhi chybí .
  Je odstartováno, je to hromadný start všech kategorií, po sjezdu přichází první hup, který vylítneme, ale hned nás uzemňuje následující pohled, před námi se tyčí stěna, šílenej brdek, všichni jedou jak protržený, koukáme nevěřícně na sebe s Mirkem, mizí nám snad úplně všichni, Malina, Kuře a Vyhup jsou už nahoře, v půlce kopce je už Diablo, když my nastupujeme do úvodních metrů ... nahoře je to už roztrhlé na cucky, ještě k tomu protivítr, naštěstí se formujeme do skupinky, Mirek, Diablo, Stařík, Petr Švec, DA-BAák a ještě asi 3 kusy a začínáme to trochu střídat, před námi ještě asi 2 odpadlíci a hlavní balík asi tak 200m před námi. Na dojetí nemám šanci, čelo stále odjíždí, nechápu jaký šílenci to tam táhnou
  Překvapuje mě Diablo, jede neuvěřitelně aktivně, tahá hodně špici, to my s Mirkem při představě 8 okruhů spíše kukáme v závětří a jen občas taháme. Aktivita se bohužel Diablovi stává osudnou a v jednom nástupu odpadá, po 5 kolech jsou v cíli veteráni a my ještě kroužíme dál. Jeden okruh si s námi ještě tréninkově obkrouží Vyhup, který nám sděluje, že dojel druhý za Petrem Svobodou. Teď už se plně zapojujeme do střídání i s Mirkem a určujeme tempo skupinky, sjíždíme taky jednoho odpadlíka, z kterého se vyklubal Ondřej Sedláček z KPO, Víta Černého taky potkáváme, ale prý má defekt ... takže už jen ve čtyřech kusech, zvoncem nám ohlašují poslední okruh, i když je to náš teprve sedmý, před námi se ztrátou asi 30 sekund jede Petr Novák (BikeTeam), tak to by byl ještě cenný skalp, ale jakmile nás zpozoruje ve stoupání v zatáčce, tak začíná mizet ...
  S Mirkem se domlouváme, že tu naší skupinku musíme vyhrát a setřást naše dva soupeře, což se zadaří, nejdříve neuvisí Ondřej Sedláček (KPO) a pak před cílem Michal Weis, který jede snad na starém favoritovi s páčkami, ale jede velmi dobře.Tak a je tu cílový brdek, zkusíme spurt, ale mám plíce jak ve svěráku, tep na 180 a nejsem schopen se ani zvednout ze sedla. Prostě ty spurty to chce ještě hooodně potrénovat ... gratuluji Míro !
  Ještě, že jsme jeli o okruh méně, a máme jako na dlani spurt čela, přijíždí zaváděcí auto a za ním vedoucí dvojice jedoucí loket na loket, probůh, není to vpravo Malina ? Jo je to, to je nářez, řvu z plných plic: " Malinááááááá !!!!!!!!!!" Ono to snad pomohlo , on vyhrál ! A třetí dojíždí Kuře ... no tak dnes jim to tady ta naše mladá oranžová krev pěkně zabarvila ... a k tomu ještě matador Vyhup, jako již tradičně, oranžověl na 2. místě, takže pohled na bedny bral za srdce. Díky kluci !
  
  
  
• Kuře – Z ptačí perspektivy
  
  V neděli ráno jsem rozlepil oko a při pohledu z okna na provazy deště začal pochybovat o účasti na Prosenici. Když tu píp-píp Malina píše, že to balí. Rozhodnuto- budu se flákat!
  Když už jsem vzhůru, dělám snídani. Dojídám a k mému milému překvapení přestává pršet. Říkám si, že to zkusím. Narychlo balím a na kole na vlak. Na mokrých tramvajových kolejích trochu boje o život a vjíždím do haly Hl. nádraží. Vtom vžžž.. a kolo mi zmizelo! Ležím na krovkách a pojmenovávám hladkou dlažbu. Nástup do vlaku. Ještě zkouším zlomit Malinu a lámu-jede:). Mraky už se trhají.
  V Bene vystupuji a vyrážím proti větru směr Prosenice. Nejede to. :( Když dorážím, tak všichni už jsou tu. Vidím, že Šlapek je dost :). Vidím i jiné známé tváře borce z KPO, Česyku, samozřejmě Dabáci a i jiní. Trochu nervozity ve mně vzbuzuje borec ve žlutém dresu rozjíždějící se na válcích- uvidíme. Volím camel na záda a ukáže se jeho výhoda-ať si silničářští puritáni říkají a myslí, co chtějí- hlavně v prvních kolech ve větším balíku, můžu pít a přitom mít obě ruce na pákách.
  Startuje se. Z kopce dolů, ostrá pravá, mírný brdek, rovinka- už se zrychluje- přichází největší kopec v závodě (trhací), (zatím v poho, ale v dalších kolech se ho naučím ze srdce nenávidět)rovina, lehce z kopce, lehce do kopce(koukám že už jsme prořídli, vidím Malinu a Vyhupa,další od Nás ne :( oba vypadají, že jedou piánko) pravá, esíčko, kopeček(hnusnej bočák), pravá, rovina, lehce z kopečka a kopec do cíle(zkouším trochu poškádlit ostatní a vyrážím rychleji-nikdo se nechytá:() kopec dolů a zase dokola.
  Postupně v trhacím kopci ztrácíme další. Občas tahám špic, Malina i Vyhup taky a v jednu chvíli jsme tam všichni tři:)
  Další kolo. V trhacím kopci už mi není tak hej, ale likviduji pokus o trhák Petra Bartoše( ten je vůbec v závodě asi nejaktivnější a i díky jeho nástupům ztrácíme další skupinku)
  Další 4. kolo. Brdek zkraje už je nepříjemný a v trhacím kopci jedu vedle Vyhupa. Začal řadit a spadl mu řetěz. V tu chvíli jsem si pomyslel, že mu bedna uteče. :( Ještě nejsme nahoře a Vyhup už je vedle mě. Jak to sakra udělal! :) Jsem z toho tak mimo, že za pár vtěřin bojuju o holé udržení ve skupině. Chytám se až na konci následující rovinky.(tohle mi Vyhupe nedělej :)). Jěště 4 kola-to nemůžu vydržet. Malina jede jak lokomotiva, je dost aktivní a Koloděje ho naučili pohybovat se ve skupině.
  5. kolo. Závěrečné kolo Rakváčů:). Trhací kopec bolí (shazuji na malou). Jsme v šesti plus Vyhup a Svoboda. Nabízím Vyhupovi rozjetí špurtu, ale odmítá se slovy a úsměvem:"Já nejsem spurtér." Lehce se zvolnilo a Vyhup nás varuje, že nás dojíždí ti, co jsme je urvali. Diktuji tempo a povzbuzuji ostatní. Nesjeli nás. Do cíle vyráží Svoboda a Vyhup pro druhé místo:).
  6. kolo. Ani nevím co se dělo. Ale na konci jsme ve čtyřech Malina, Bartoš, Brzobohatý a moje maličkost( to mi hlava nebere, ale varovné světélko bedna slabě bliká)
  7. kolo. V trhacím kopci mohutně nastupuje Bartoš. Uklidňuji ostatní, že se vyšťaví a ať ho nehoní (hlavně jsem sám nemohl). Po půl kole ho dojíždíme. Zkouším ho hned urvat, ale nic! Zbavuji se camelu a nechtěně trefuji Vítka Černého z KPO
  8. kolo. V trhacím kopci jsme ztratili i Brzobohatého. Ale i kluci mi poodskočili a těžce je doháním. Pak se ještě jede chvíli zostra. Poslední 2 kilometry se trochu zvolnilo a taktizovalo.
  Je mi jasné že oběma klukům zbylo víc sil než mě a tak je zkouším překvapit. Ještě v mírném skopečku ze zákuku středem vyrážím, co to dá. Ale už se zakusuje mrcha křeč-balím to! Řvu aspoň na Malinu. Mizí mi z dohledu. V cíli se dovídám, že ten bourák Bartoše zaříz. Ten kluk má potenciál!!!!
  I ostatní jeli určitě hezky, ale neměl jsem je na očích. Závod byl super zajištěn, počasí nakonec fajn, žádné pády. Raduju se, že to tak vyšlo!!
  Byl to fajn oranžovej den. Jen houšť a větší kapky!!
  
  
  
  
  
• Malina – Ve třech se to nejlíp táhne...
  
  Počasí v noci před závodem nenasvědčovalo tomu, že to bude Prosenická Da-Ba na sluníčku a suchém koberci. I když na druhou stranu buďme rádi že po měsíci suchých dnů spadlo na zem trochu vody. Vstávám ráno v 4:30 budí mě silný vítr bušící do oken a déšť, tudíž se smiřuji s tím, že závod padá. O co bych přišel!!! Ráno kolem 8 ovšem vylézá sluníčko, lezu z postele a měním plán dne, jen sehnat odvoz V podobě Berlingo konečně pořádného kočáru a s Kolíkáčem razíme směr Prosenická Lhota. Už během jízdy se nám ozývá Diablo a Kuře, takže Šlapky budou ve slušné sestavě. Na místě startu už se točí pár lidiček, cyklistice zasvěcených. Po čase se objevuje celé VŠ komando: Vyhup, Kuře, Kolíkáč, Diablo, Malina a Mirek Zbuzek. Mám celkem obavy s žaludkem, kvůli absenci snídaně. Na startovní čáře přibližně 50 lidí. Mezi nimi předem recenzovaní favorité, Svoboda, Brzobohatý...Start tradičně od podlahy, mírně do kopce Ihned si dávám velkou pilu, kterou jedu opět celý závod:) Následný sjezd se snažím prokousat blíže špici, na každým je vidět počáteční rozechvělost a emoce. Do popředí hada se dostávám za zatáčkou směrem na Suchdol, zde přichází celkem nepříjemný brd. Je ale opravdu krátký tak 50 metrů ale v 7-8 kole to už nemusíte tak slavné...Horizont... a před námi se otevírá scenérie, kde se stehna lýtka zapálí, plíce zadýchají, tepáky zapípají. Kopec do Suchdole je nepříjemný na pohled i pocit, takový stejnoměrný, pořád šplhající stejným směrem a procentem, zde mi moje Sigma vynadá poprvé:) Jedu vedle Vyhupa, který si skoro medí, mám v uších jeho: "rozhodně kopce, jedno jaké!" Jede tu i Petr Svoboda, který si ho samozřejmě hlídá. Po výjezdu dost výživného kopce zjišťuji, že v okolí není Míra, Kolík ani Diablo no to byl fofr...Je tu ovšem Kuře, který jede na můj vkus suprově:) Jeho Camelbak na zádech mě dráždil, hodně dlouhou dobu závodu, k tomu se dostanu i později. Jeho druhé místo na nedělní Solenici určitě není jen tak pro nic za nic. Skupinka hodně prořídla, přichází 2. brd, který je mírnější ale fouká tu neskutečný bočák ti co jedou na špici musí jet skoro naklonění, aby ten vítr nějak ukočírovali. Jsme v Klimětici, kde mává regulovčice, že můžem tudíž to pouštíme s kopci v nohách směr k rybníkům, jedou se už celkem kule. Špice se hodně střídá občas si tam vlezu ale pak přichází problém zachytit posledního v balíku, takže nebudu moc provokovat nebo mě urvou! Odbočujeme směrem na Luhy a Solenickou Lhotu, zde fouká bočák zase na levý bok. Jsme vyskládání do Terezína po celé šířce silnice, kde se nevejde má smůlu pojede pěkně za své. Můj případ, když už tak už! Jedu teda na špici a přidávám na rychlosti. K mému úžasu to hned všichni registrují a zrychlují se mnou, hm paráda! Místem startu se vždy projíždělo trochu rychleji než normálně, asi abychom ukázali těm málo divákům co tam stojí a fandí, že teda závodíme:) Kola jsou celkem stejné. Vytržení ze stereotypu přichází až ve 4 kole, to je předposlední pro M40. Vyhup leze se Svobodou na špici a nastává peklo na zemi, balík se natahuje jak harmonika a v kopci do Suchdole mi cca prvních 10 ujíždí. Nééé! Dodrtím to ze všech sil na rovině mezi kopci, ale následný megamagneťáček mě uzemňuje podruhé...hrabal jsem jak magor, nakonec jsem je uvisel, blééé. Říkám si že s tou snídani je to jedno, stejně bych jí tady měl na řidítkách. K mému úžasu jsme ovšem už jen v 8, ani Vítek Černý, žehrající mašina z PRSu, neudržel tohle tempo. Následné kolo jedeme hlavně tak, aby nás někdo zezadu nedojel, i když o vysoké tepy není nouze. Kuře se pěkně vybarvuje! Špici už točí hlavně Šlapky, nezřídka jedou Vyhup, Kuře, Malina na prvních 3 místech, kéž by to tak bylo i na bedně! Na konci kola odjíždí Vyhup a Svoboda. Být kopec do cíle strmější nemá Da-Bák šanci, takhle nemá šanci Vyhup. Kluci si vychutnávají pásku. Já si vychutnávám třetí místo:) ale k tomu musím ještě odkroutit 3 kola:(. Začínám s Kuřetem spolupracovat, špice je víceméně naše. Do kopce se trhne většinou zastupce Da-Ba týmu ale následně na větru ho doklepáváme, Radek Brzobohatý ovšem na brdcích nepatrně ztrácí ale také nás vždy dojede. Nevím v kterém kole jsme urvali 2 další. Zbytkový balík ve složení Kuře, Malina, Brzobohatý, a vyvolený DaBa. V 7 kole ovšem Da-Ba odjíždí už o dost, snad nechce být 1 a půl kola v úniku? Mozek už je tak vymletý, vyfoukaný, vysolený, že přemýšlím které kolo jedem nebo jestli uprchlík nemá špatně spočítáno, pro jistotu se optávám Kuřete. Závodní skleróza není ještě taková, opravdu jedeme 7 kolo. Taky můj slepičí mozeček začíná přemýšlet o tom, že když jsme tu už jen ve 4...že by bedna???:) Před Luhami dojíždíme desertéra a Kuře hned nastupuje, snaží se ho následně urvat. Seknout za krk. Kdepak jede jak pila hned se zakukává nakonec a tiše trpí naše tempo. Vjíždíme do posl. kola, odhazuji prázdný bidon na start a pouštím se do sjezdu hlava-nehlava jako první. S Dabákem tady ujíždíme o cca 20metrů, nic nezkouším, on si to určitě myslí, ale do kopce najíždím v poklidu. Kuře se rve přede mne, hned se za něj věším a pádíme nahoru, nahoru, nahoru. Koukám že bratříček se nechal inspirovat, jeho poznávací znak Camelbak je také dole. Koněčně vypadá jako závodník:) Nohy už pálí, tepy vysoko nad 180. Ovšem úkol urvat Brzobohatého se uskutečňuje, zůstává 50metrů za námi, ještě trochu přidáváme. Tak a teď jen o bednu mezi námi třemi! Na tom větru nás nemůžu dojet, taky že ne. Dojíždíme doprovoďák, hlasí z lampače, že jedem do cíle, cca 2km. Rovinku na Luhy jedu celou na špici, těšně před nimi se poroučím dozadu. Jsem celkem smířen s 3.místem, fakt nohy bolí dost a od kopce do Klimětic jedu celou dobu nad 175. Kuře vyráží, Dabák za ním, já za Dabákem. Kuře ale po 20metrech záběru, odpadává.Tahá celý závod a pak tohle! Tedy plánované třetí místo se přesouvá na druhé. Jdu ze sedla konkurent taky ale hned si sedá asi má křeče. To snad ne! Začíná to smrdět prvním místem, cedule 500m, zabírám ještě víc jedeme teď vedle sebe. Když vidím lidičky v cíli jak očekávají náš příjezd, tak mě to docela nakopává, no co vám budu povídat.....prostě jsem tu čáru projel první:))) Ještě nějaké vítězné gesto, aby se neřeklo, a hned pryč zajíždím k autům na plácek, kdy si lehám na krovky. Gratulace od všech nádherný pocit vůbec jsem to nečekal. Bednu si s Kuřetem užíváme (teda nevím jak on, když je tam každý týden já rozhodně), krájení dortu....fakt paráda, doporučuju vyzkoušet:) Opět se ukázalo, že se s VŠ musí počítat, Vyhup jel svůj kratší závod skvěle, s Kuřetem byla radost jet a spolupracovat. Myslím že ten ať vleze na jakoukoliv trať, tak se neztratí! Jen škoda, že jsme si to o to první místo nerozdali my dva. Snad bude ještě příležitost. Z 6 bednových míst, 3 pro šlapky, no není to super!?!
  
  

Fotografie