Kolíkáč –
Videohra Jan Irt
Tradiční úterní JCL, leje jako z konve a u školy v Železnici na prezenci se scházejí 4 Šlapky. Nikde ani noha, stoleček se startovní listinou chybí, koukáme na web, ty wado přeloženo na středu. Bomba!
Útěchou je, že si nezaprasíme kola a krásně pokecáme s výhledem přes stěrače. Večer ze záznamu shlédnout famozního Hirťáka na Giru a přeložit akci u nás na webu na středu. Taška s komboškou a připnutým číslem JCL hozená v předsíni, nějak se mi nechce ani vybalovat, co kdyby mně ve středu znovu jeblo a já se tam vydal.
S Lukem zvažujeme všechny varianty, a nakonec místo válení se i Gira dáváme znovu přednost okruhu přes Černý Most. Spojím to i s převozem auta do Doks, tak aspoň nějak tu cestu využijeme. Středeční Železnice už je osvícena sluncem a barevnými postavičkami v dresech. Valíme na Kumburk! Trochu se rozjet v úvodním stoupání, Luke mi v pedálech odjíždí a nějak s tím nic nemůžu udělat. No pěkné vyhlídky. U auta ještě odhodit podsedlovou brašničku a jdeme na to.
Čumím na waťák a chci to dnes přes 300. A překvapivě se to daří a mně to jede, NP furt přes 350, tak kdy to půjde dolů? Do Ploužnice se to plouží, pak se to konečně srovnává, a dokonce jedeme z kopce. Tak tady asi budu pěkně ztrácet. Ale hned tu je brdek zase nahoru, který solidně tahá za nohy. A watty letí vzhůru! Vzpomínám na včerejšího Honzu Hirta a hraju si v duchu jeho virtuální hru Jan Irt, Jan Irt!! Prolétnout technický Ždár u Kumburku a ohlídanou křižovatku u Klepandy. Final climb, poslední kilometr, silnice nahazuje … Jan Irt, Jan Irt!! Zvedám se ze sedla, protijedoucí Petr Zajíc řve, to je ještě brzy, ještě 600 metrů. Posílám tam, co ještě zbylo, NP průměr nad 320, to by mělo klapnout!
Cílová lajna, vletět na rozbahněnou cestu za cílem a málem si ustlat. Ztěžka se vydýchávám a jedu za orange kamarády kontrolovat svoje budíky. Hele, asi na to vyhlášení bychom měli počkat…
A je tu TOP10, stále nečtou moje jméno, až je tu 4. místo celkově, vítěz veteránů … jó! Konkurence dnes slabší, ale na to se historie ptát nebude. Body jsou doma, tak vytočit nohy přes Rváčov s Lukem a Pepanwagnem. Příjemný pokec a výhledy, romantická to středa!