Dreamer –
Lopatarna se Stybarem
Prisel cerven a objizdeni Sumavy na chvili skoncilo, preci jen dvoukila jsou fajn, ale par zavodu nakonec letos bude a tak je zahodno ziskat trochu zavodni intenzity. Protoze mam UCI licenci, kde hrozi, ze ji letos vubec nevyuziju, vyuzivam konstelace hvezd a vyrazim na uterni Lopatarnu. Proti lonsku zmena v organizatorovi a misto stredy je utery, jinak je vse pri starem, krome vyssiho startovneho a prodlouzeni na 60 kol, z cehoz mam trochu strach. Je docela horko, coz je docela kontrast proti tomu, jak jsem v nedeli zmrzl v desti ve sjezdu z Pancire v 5st. Na startu stari znami z Axonu, Beda Prucha v novem teamovem dresu a objevi se i Z. Stybar, ale samozrejme je mi jasne, ze nejbliz jsem mu byl pri prezentaci, pri samotnem zavodu ho uz neuvidim.
Balik ma zase kolem stovky lidi a protoze neni mozne rozjet se dopredu, tak jdu do zavodu nerozjety. Takze zacatek lapam po dechu, prvnich par kol na konci baliku, ale nakonec to dam a neujede mi to. Uff, to bych fakt nerad, aby mi to ujelo po par kolech. Pak uz telo prepne z objizdeni Sumavy do zavodniho tempa, vzpomene si na minule roky a uz je mi lepe. Slunce sviti a zavod zdarme ubyva. Jezdim prevazne na konci baliku, jinde to tady neumim, je to tu relativne bezpecne, ale o to vic to boli, kdyz je balik natazeny a obcas nekdo odpada. Diky tomu se ale vyhnu karambolu par lidi nekdy v pulce zavodu.
V te druhe dokonce na chvili zahlednu na obloze mesic, coz zminuji proto, ze jinak jsem celou hodinu a pul drzel riditka za dolni uchyt, na computer se nepodival ani jednou a napil jsem se asi tak trikrat. Jinak je proste potreba porad v tech skoro 50kmh sledovat deni pred sebou a nenechat si to ujet. Ale presne proto mam Lopatarnu rad, ten prubeh je tak unikatni a odlisny proti ostatnim zavodum, at jsou to ty kratke, nebo maratonske. Prvni zavod sezony se tak vydaril, az cestou do Prahy se u Berouna najednou zatahlo a prisla skoro bourka. Zavodni sezono vitej!