Počasí je neskutečné a kumpáni ze Šlapek jsou neutahatelní. V pátek roztočit nohy s Mlhošem, HonzouB a Lukem v málem závodním tempu a načít tak víkendový etapák. Počítal jsme tedy s tím, že to budou 2 etapy, ale nakonec to byly 3.
V sobotu do Žíželic, užít si pozvání od Jardy Hradeckého, který sype z rukávu vzpomínky na všechny maratony se Šlapkami, a že jich bylo. Pak si zalézt za jeho zaváděcí auto a pustit se do boje s Polabskou rovinou. Do Týnce nad Labem úřaduje především bočák, takže trochu schovávaná v pravé škarpě. Snažím se být vepředu, ať mám přehled o všem, co se šustne. Ale jsou tu Chvaletice a nenápadná odbočka ve městě doprava a před námi se vynořuje nepříjemný magnet. Najednou už nejsem vepředu, a to je chyba! Zvedá se náš Karl, za ním jako stín ještě jeden borec.
Tak teď Šlapky svěsí, ale opak je pravdou. Luke s Camrdou se zvedají taktéž a jdou po borcích, kteří se snaží docvaknout Karla. Já se tak nějak motám nerozhodnutý co dál dělat, a to je další chyba! Zvedá se totiž i Kapr a pomalu mizí. Jak mě ty intenzity bolí a nechce se mi do nich! Navíc plné dutiny mi vůbec nepřidávají potřebný impulz hákovat bráchu. A teď ho přeci sám nebudu sjíždět a táhnout za sebou další. Tak jen čekám, kdo se toho ujme, ale jsou tu jen ojedinělé nástupy a zase svěšení nohou. Takhle již nikoho nesjedeme, to chce kolotoč a společný zájem!
Najíždíme na hlavní, orange Kapr je ještě na dohled, ale je to marné. Je nás asi kolem 6 lidí, je tu Igor, Basko, Pepa Komárek z Cyklovrakoviště. Za Morašicemi nabíráme borce v černém, co měl asi defekt a ten rychlost slušně navyšuje. Esovitý sjezd před Svobodnou Vsí klopí Basko jak na ploché dráze, ale vše ustojí a valíme za tím borcem dále. Skupina před námi je zase vidět, což dodává potřebný impulz. Horušice a další stoupání, kde hákuji toho borce s defektem, který má výrazně lepší nohy než zbytek grupy. No pěkně se gumuji, ale stejně mi na horizontu odjíždí. Huba plná hlenu a vzteku, tohle jsem měl dát s ním, on si do grupy s Kaprem doletěl.
Já tu mám ale ještě jednoho borce, se kterým se snažíme točit. Ale je to marné, ten správný tah tam nemáme. Navíc je tu prasárna v Týnci nad Labem, kde trať vede po úzkých kostkách vedle schodů v příšerné stojce. Já demotivován to jdu pešky, grupa zezadu si mě sjede, tak teď už jen transport do cíle. Ale za Týncem ve škarpě Kapr s kolem vzhůru nohama. Defekt! Tak to mi seslalo samo nebe, dojedu to s ním a v cíli se mohu holedbat, jak jsem pomohl kamarádovi
Naštěstí tu je i mechaničák Cyklovrakoviště, takže výměna zadního kola je dílem okamžiku a můžeme mazat dál. Sjeli jsme si Baska a v týmovém opojení míříme do cíle. Dáme vzpomenout dojezdu Ineos na letošní TdF. Ale bylo to jen tak tak, jelikož za námi se již hnala hladová grupa s Pumpičkou a Pavlem Prchalem
Pěkné to bylo, výsledkově propadák, ale lepší to už se mnou asi nebude. Ale co, závod je nejlepší trénink, tak teď jen regenerovat, aby to v neděli mohlo na Klikáčích vybouchnout!