Po sobotní týmové parádě v rovinatém Polabí začít hledat motivaci na nedělní vrchařský očistec kolem Berounky. Nakonec v autě jen Dreamer, ale u prezence překvapivě Ryba, Pantáta a vt. Podle webu připíchnutá stálice Strejda samozřejmě nechybí, jen chudák Oťas má nějaké rodinné problémy. Chtěl bych závodní kombošku, ale nestačila po vyprání uschnout, navíc je nějaká větší zima než včera, tak dolů krátký a nahoru dlouhý. Dreamer se zatepluje, jak kdyby jel na Pancíř. Nový Dům žije cyklistikou, konkurence se sešla navýsost skvostná! Starty za zaváděcím vozem jsou ošidné, navíc když je dole v Městečku jen letmý start.
Takže nic nepodcenit a jet pěkně vepředu. Jede se mi neskutečně bezbolestně, sebejistě, takhle se cítit, to chci vždycky! Zvládnout překopy ve sjezdu, kostky a ostrou pravou a jde se na to! Jsem sice v TOP 15, ale stejně to chtělo být ještě více vepředu, za přejezdem je tam díra a dědkovská elite nechytatelně odjíždí. Šrot na ikonickém segmentu
"Městečko – Malá Buková", který většinou rozhoduje na Klikáčích! Zkoušet hákovat pomocné body jako je třeba Pepa Vejvoda, ale je to bez nároku. Stále čekám našeho Snílka, který někde zůstal za mnou, ten by mohl pomoci se tam pak na rovině zkusit vrátit. A už je tu, chvíli se přisát, ale tohle je moc! Bezradně koukám, jak mi metr po metru odjíždí. Ale musím bojovat, žádné čekání na grupu za mnou, navíc při pohledu dozadu je tam nějaké velké prázdno. Tak jsem tu zůstal na ocet, Dreamer už je ve skupině odpadlíků z čela, konečně se to narovnalo a já mám motivaci a snahu si to sjet. Ale ta skupina přede mnou je hodně vypečená, tohle nejsou Dobrovice, kde jsem si dojel Kapr-group. Bohužel, tam prostě nepatřím! Ale co to, někdo od nich odpadá, otáčí se a jako by čekal na mě. Laco Šindelář! Tak aspoň něco, točíme! Točíme! Dreamer-group je stále vidět, ale jede v 5 lidech, tohle asi nebude mít úspěch. Navíc u Panošího Újezdu nás dolítne mohutná grupa zezadu, kterou táhne borec jedoucí snad na koze. Tak teď trochu pošetřit, tuhle skupinu musím vyhrát
Prvním vrchařským testem jsou
"Skryje-křižovatka U suché jedle", najet si dopředu a určovat tempo. Venca Cafourek a Laco, ti vypadají v kopci nejlépe, oba jsou v UAC, s těmi to musím na posledním kopci zkusit! Trochu jsme skupinu zredukovali, ale stále je nás přes 10 lidí, tak teď to jen bez problému přežít do Zbečna a v tom segmentu
"Zbečno-Požáry" nechat všechno. Začíná foukat proti, teplota stále nic moc, a tak se těšit na magnety kolem Broum a Karlova, které zahřejí
. Konečně padáme do Zbečna, já raději s bezpečnostním odlepem, ale na mostě už se zase cpát dopředu a nic nepodcenit.
Nohy jedou, žádná únava se nekoná, safra to jsou zase pocity. Vlézt na špic, vzpomenout na Romanov, kde se taky vždy rozhoduje. Laco a Venca kolem mě a za námi ďoura! Tak se přetahovat o špic a drtit pořádnou wattáž! Vysoká kola pomáhají a letí v přijatelných sklonech, musíme jim zmizet z dohledu! Píska a pravá, otočit se a zjistit, že jsou stále na dohled! Přestávám věřit, že se to povede, jsme už všichni na limitu. Ale doskakuje si k nám Jirka Halamka a to nám asi vlilo novou krev do žil. Točíme! Točíme! Vždyť za námi už jsou taky určitě na hraně a ten horizont prostě musíme jet!
Myslel jsem, že to bude do cíle nějak blíže, ale čeká nás ještě 10 kilometrů pořádné roboty. Ve 4 kusech roztáčíme kolotoč, evokuje mi to včerejšek, ale dnes to není s týmovými kumpány. Ale stejně je to tak opojné, když člověk cítí, že tohle bude mít šanci na úspěch, za námi za chvíli nikdo není vidět! Jedeme jak o mistra světa, tohle má náboj, kvůli tomuhle to všechno kolem má cenu podstupovat. Blíží se cílová lajna, jsme na tom všichni stejně, nikdo se neflákal, tak to tam můžeme poslat! Jako první se zvedá Venca, zkouším se za ním vyvézt, ale je hodně silný a výbušný, musím se před ním sklonit a pogratulovat! Ale i tak euforie, parádní trať, parádní zabezpečení, parádní závodění! Tenhle víkend jsem si dokonale užil!