Normálně reporty z časovek nepíšu, ale tohle byl spíš výlet s časovkou, tak tedy:
JCL aneb Jičínské Cyklo Lázně! Je libo víkend v úterý? Není problém. Napsat Kolíkáčovi, že když bude pěkně, jedem po ose. Ze Sojo, aby se to stihlo? Nebo? Však ono to nějak půjde. V půl druhý sraz v Netlukách, leckdo se diví, že chci jet tam i zpět na koze. Ale na trati časovky mi přece koza pomůže a v cestou tam je to rovina a tam určitě překážet nebude. Do Netluk to pěkně letí, tam chvíli shánět Prófu, pak naložit Kolíkáče a hurá do Sojovic.
Koza jede krásně, jen doufám, že mě z toho nebudou bolet záda, nebo tak něco. Ale zatím dobrý, většinu času v tom není třeba ležet, takže pohoda. V Sojovicích Bobek, Kapr a Prófa a vyrážíme směr Pleskoty. Nejdřív nic moc asfalt, ale jak najedeme na starou Mladoboleslavskou, zaleháme do nástavců a začíná pěkný tóčo. Síla skupiny je neskutečná, 40 na rovině vypadá tak bezbolestně. Cesta tam tak hodně rychle uteče, Bobek ukazuje výhledy okolo Čížovek, parádní zpestření. A všude pěkný asfalt. Až za Sobotkou to je místy horší, ale to už jsme na startu. Rozjetej jsem až až, ale kluci chtějí ještě projet aspoň kousek trasy. Starťák začíná, a tak to nedáme celé, ale to nevadí. Hlavní je mít dost času sundat několikakilovou wobjížděcí brašnu a na startu nechat vše nepotřebné.
No… pak není moc co popisovat, prostě časovka, bolest od začátku do konce, mám pocit, že jsem mohl jet trochu líp, ale to mám poslední dobou pořád. Nakonec ale hezkej čas a zlepšení oproti loňsku o minutu a půl. No laťka z loňska asi nebyla moc vysoko. Pak zpět na start a trošku se zakecat, nabrat vodu ve studánce a můžeme vyrazit. Po hezkém asfaltu přes Rytířovu Lhotu. Pak najet na hlavní a valit na Boleslav. Bobek vyhrožuje měřeným segmentem, tak se snažím jet tempo, ale nikdo se k většímu peklu nepřidá, tak zas úplně neblázním. Přijde mi, že to za mnou musí být v tom šlapavém sjezdu hroznej veget, tak si žádám vystřídání, ale zdání asi klame a nikdo se na špic nehrne. Až Kapr mi nechá trochu vydechnout, abych pochopil, že to za tou kozou asi úplná hitparáda není.
Než ale zkalibruju příjemné tempo, začíná dost nepříjemně pršet. Útěk do zastávky a kontrola radarů, dvojitá duha a spousta vtípků. Ale vody je tolik, že když vyjedeme, budeme hned mokří. Premiéra Velotoze návleků úspěšná, sice nemám mokrý nohy, za to mám pak tretry zakydaný od pudru s kterým to dodali... Jinak se snažím vyhýbat háku, tak ani nejsem moc mokrý. Zima mi není, jen se musí jet. Naštěstí v Boleslavi už je zase sucho, a tak se dá. Sobecky se cpeme s Kolíkáčem do tepla k ohni, zbytku stačí závětří. Domlouváme skreč posledního P, do Sojovic to dnes bude stačit. Sakra, to teda mělo šťávu! A hrozně mě to bavilo