Barbánek –
JCL Žeretice
Z Okřínku na JCL časovku Žeretice
ve čtyřech 😊po dobré kávě👌v Kněžicích na nás v cukrárně čeká Bobek, tak si s ním dáme jeden dort se šlehačkou než přijede Gurt😅. Pak pospícháme na start, čas hrozně letí 😅 až přejdeme prezentaci, kde na nás čeká Jíťa 😅Na prezentaci slyšíme, áááá Šlapky jsou tady může se začít 😅
Příjemná cesta to byla 👌
Časovka JCL Žeretice
Já nemůžu mít klid žádné úterý, minutu po mě startuje Kolíkáč a tak stres od ranních hodin 😅😅 Schválně nechám radar blikat ať ho červená lucerna vábí 😅😅 Popřejeme si všichni hodně štěstí a už se držím startovacího zařízení a sledují hodiny jak mi odpočítávají čas 5,4,3,2,1 Start, opouštím prostor a snažím se roztočit kliky a snažit se nahánět nějaké vteřiny. První zatáčka mě překvapila, uf. Vítr opět nepříjemně lomcuje s celým tělem. Absence intenzit je znát a v rudých číslech jsem hodně rychle 😅V hlavě stále probíhá co noha, jedu s bandáží a modlím se ať vše vydrží. Vůbec se neotáčím, nechci vědět co se děje za mnou 😅Jak jsem si před starém říkal, že 8km je paráda, tak po pár km už mi to tak nepřipadalo😅 Máme tu závěrečný brdek, který štípne do stehen a provětrá plicní sklípky, po něm za odměnu sjezd k cíli, který možná bolí ještě více než ten brdek 🙈Po projetí cílem se rychle otočit a jít sledovat kamarády. Na vyhlášení čekáme, protože to máme do Okřínku jen 32 km, tak si necháme utéct vyhlášení Jíti a Gurta za krásná 1 místa 👌👌 Dnes to opět bavilo i když to bolelo 😅
Z časovky JCL Žeretice do Okřínku
tohle bylo cykloporno, žádný provoz, příjemná teplota, překrásný podvečer a mezi tím jede Orange expres 🧡 Díky Šlapky 🧡
Bobek –
Tahoun skrz všední peripetie
Měsíc utekl jako tlak z galusky po zimě a oranjes se po 14 denní pauze opět ukázaly na startu ve Slatinách. V Kněžické společenské cukrárně v 16:15 usedám k dortu a hlásím platbu dohromady s kolegy. Ti dorazí zanedlouho a poroučí cukrářské speciality. Adam, kterému nad koleny přetéká 5kg wattů, si střelil z Kolína vlastní čásu kvůli zapomenutému číslu, o bednu stojí se vším všudy, zaslouženě. Za to Smolda si dal jen malý dortík, jakoby se necítil.
Odkolíbáme se ke startu přes cukrářsky známé Slavohostice a už ladíme podpisy do prezenčky a můžeme na start. Je nás tu 5kluků a jedna dívka. Dokonalé plánování nás přivedlo 5 min před začátkem, tak jsme krásně rozjetí a stačí se jen rozdýchat. Adamova analýza trati prokázala jasnou potřebu hrubé síly, pouze v závěru si je potřeba pohlídat kratší přibližně 8% brdek. Trať byla jedna z kratších, 8km, velmi přehledná s kvalitním povrchem, až na jednu táhlou pasáž relativně ukrytá větru.
Na horizontu se schyluje k napínavému podvečeru, dojíždí Jíťa v očekávání bedničky podobně s Adamem. Čas je ale pokročilý, dálkový vlak nečeká, i když se vítr tváří příznivě do zad, je potřeba počítat se 2,5h návratu, tj 20:30. Zatímco se družstvo věnuje závěrečné společenské události, do 20h s příznivým větrem dorážím na centrálu v Polabí a hned si je možné užívat radosti nad online výsledky.
Díky za krásné úterý, které se snad nikdy neokouká a bude dlouho tahounem skrz všední peripetie.