Všechno to začalo už ve čtvrtek, kdy mě Kolíkáč dráždil jakýmsi únikem v Drahlovicích po ICQ. Říkal jsem si cosi o horečkách a mdlobách, ale poté co jsme se s Alánkem přesunuli na Zbraslav a dorazil i Kolíkáč, začalo to nabírat na reálných obrysech. Říkal jsem si že asi má pořád horečku.
Cesta do Haloun probíhala celkem v poklidu, dvě cyklokrosové vložky prošly bez remcání a tak jsme v poklidu ve složení Kolíkáč, Alánek, Fáfi, Technik, já a ještě jeden z Favorit Brno dorazili do Haloun. Poslední kopeček ke hřbitovu dal tradičně zabrat, říkal jsem si že se aspoň v té ranní zimě zahřeju.
Potom už podepsat na list, pozdravit se se spoustou známých a okouknout konkurenci. No konkurenci, spíš jsem si říkal jak se asi pojede, když je tu Voklouhlický, team Scot&Hadget, Beeda, Prochajda, Malina a mnoho dalších. No pojede se asi už od začátu, pod prvním kopcem si vysoupim, jak jinak
Takže sjezd na start, klepání zimou a veselé pošťuchování, vyslechli jsme si instrukce kdy se letos nepojede objížďka Bykoše. A je tu start. Hned od začátku vidím někoho v pokusu o únik, takže se jede kaše od začátku, jedu na max a doufám že se Kolíkovi ten nápad o pokus o únik rozleží v hlavě. Jsem zašitej poblíž Roberta asi v první 1/3 pelotonu, vidím ceduli Drahňovice a on se Kolík vážně sune ke kraji. Do prkvančic, on to fakt myslí vážně!
Snažim se nějak probojovat za nim ke kraji, vidím před náma Mirka Zbuzka a taky leze ke kraji, no to je v háji, to bude můj konec A je to tu, Mirek se ohlíží, vidí nás a vyráží. Jedu šrot, za Robertem, jsem tak 20metrů před čelem a pokoušíme se to točit, Mirek odstřídá, Kolík odstřídá, dřu jak mezek a za chvilku střídám, Mirek jdem přede mne a Robert nikde. On si to v klidu zalez zase zpátky do balíku
Tak to z Mirkem rozpouštíme, krásných pár vteřin na výsluní
Chvilku tam ještě větrám poblíž špici, vidím Beedu na druhé pozici a raději se propadám někam dozadu. Stálo to hodně sil, ale miniúkol jsme si splnili Jak na závěr podotkl Kolíkáč, "ůkol jsme si splnili, jde to, příští rok to vyjde"
Potom už sjezd do Lážovic, pod Housinu, pořád před sebou vidim Malinu a říkám si že tu není něco v pořádku. Aha už vím, přijde kopec, už nemůžu, proseju se dozadu, vnímám Honzise jak se sune vpřed, Kolíkáč, ale toho se snažim hákovat. Moc to nejde, na vrcholu mám už nějakou ztrátu, ale Bykoš a Koněprusy a jsem u něj, uff, to bolelo Ve sjezdu se už přicucávám, potom lehký štěrk v ostré pravé a už to svištíme směr Liteň. Ta parádní stojka mi letos nepřijde tak hrozná, jsem pořád v kontaktu s Alánkem, Kubajzem a Kolíkem, máme za sebou i Technika, na jeho první závod jede náramně!
Sjezd a lehce v bočáku ke hlavní, bohužel musíme ještě doprava proti větru, fouká hodně, ale s Kubajzem, Alánkem a Kolíkem točíme kolotoč, jede se celkem svižně a tak jsme pod Housinou cobydup. Možná až moc brzo, nejsem moc v pohodě a po nájezdu do lesa odpadám. Moc bych chtěl zrychlit a potrápit Kolíka, ale není už z čeho brát. Postupně tam nakládám až kašpara, točim tempo abych nepřišel do křečí a jedu nahoru. Za sebou slyším nějakou lokomotivu, on to Technik, koukám jak vrána, jede parádně.
V poslední zatáčce fandí Pavlík a Petruška, povzbuzuje že to nemáme daleko, tak se snažim vyždímat co to jde z nohou, rvu to do Bykoše, ale Kolík a jeho grupa jsou už daleka, sakra, nechybělo mnoho. Hulákám dozadu, že makáme, že to zkusíme dojet, ale dostává se mi od Technika něco o křečích. Zkouším ho povzbudit slovy" to nevadí, jedéém" ale nějak to nefunguje
Promiň
A tak nahoru na Koněprusy a na Liteň, jedeme ve 3 s jedním zHICu a ještě s jedním, to si nevybavuju. V Litni si jedu svoje tempo a nahoře koukám mám náskok tak 30metrů. Tak jo, já to teda zkusim dojet sám.
Myslel jsem si že si kluci pomůžou a sjedou mě, ale i při nájezdu na hlavní jsem sám, nikdo za mnou a vítr do zad. Po chvilce dojíždím někoho z CKKV, ale je bez čísla a jak mě v cílovém kopci ujišťuje, nastupovat mi nebude. To by klidně mohl, beztak bych se nezvedl ze sedla
Jsem totálně KO, dojíždím asi 2 minuty za Kolíkem a jsem rád že jsem už v cíli
Následuje pozávodní mlha a vzpamatovávání se, úklid k Paviánovi, povídání se Šlapkama, pojídání vynikající buchty od Barči, mňam, vyhlášení a hurá domu. Ještě bych chtěl vyzdvihnout pekárnu v Mokropsech, to byla krásná tečka na závěr.
Děkuju všem za milou společnost, gratuluju všem přeživším a těším se zase příště
