Trochu nervy s počasím, ale asi bych jel, i kdyby sněžilo, natěšený jsem byl převelice
. Navíc trasu znám jak svoje obnošený tretry, hlavně neudělat nějaký fatale errore hned na začátku a dopravit se bez zbytečného plýtvání watty pod Vodslivy a tam se děj vůle boží... to byla moje poučka, kterou jsem si mlel furt do kola. Začátek poklidný, jen Honzis zkouší trochu popohnat to stádo, největší favoriti Néža a Zahrada někde hluboko v balíku, v bahenní lázni u Doubku odskakují asi 3 borci, po chvíli za nimi startuje Dreamer a to už vydráždí i další střelce. Já si stále hlídám svoji pozici, před kruhákem v Mukařově už jsme zase po kupě a do magnetu do Struhařova si najíždím na druhém fleku. Tak to bychom měli, na špici se jen ukázat a zase se zašít, z našich je tu asi jen Technik, není moc radno se otáčet, ale Choseho ani HonzuB nějak nevidím. No jestli vypadli, tak je to teď musí pěkně bolet, protože nás určitě vidí a v hlavě jim hlodá červíček, že by nás mohli sjet. Za to my v balíku jedeme pohodu, klídek, užívám si to, vždyť kolikrát jsem to zažil?
Ani Ondřejov se nejede moc zhurta, i když na špici už největší čarostřelci, sletět do Chocerad, vzpomínám na Léňu, jak tu minulý rok odjel, letos to zkoušíme s Technikem, on je skvělý sjezdař ještě mi s jedním odjíždí, ale pod Vodslivami jsem na 3. fleku a hlavně vyhlášení vrchaři jsou za mnou
. Ale hned první procentové esíčko mě dokonale odstřeluje, okolo mě jako motorky proletí Néža, Zahrada, Víťa, Dreamer, sakra toho přeci musím háknout, ne vůbec nemám nárok, Honzis, hmm, tak tady se taky bohužel nechytám, no ještě další 3-4 lidi jdou přese mne a já nejsem schopen akceptovat jejich tempo
. Černé myšlenky trochu zahání Technik, z kterého udělám stojící patník, ale jen na chvíli! Jaké je moje překvapení, když po pár metrech za sebou slyším pravidelné oddychování naší podzimní hvězdy! Konečně se sklon trochu narovnal a můžeme vyhodnotit naši situaci. Tak před námi na dohled je Veloservisák Tomáš Faltus a před ním jeden v dresu Favorit Brno, jinak pusto a prázdno
, no a za námi se zformovala asi 3 členná grupa. Technik si pochvaluje moje pravidelné tempo a pomalu se přibližujeme k růžovému dresu Tomáše, Favorita také za chvilku spolkneme a za horizontem pod dálnici se můžeme radovat, bude to hromadný závod se vším všudy, zezadu přilítl Michal Běhounek, Ondra Teplý a Miloš Tóth.
Roztáčíme kolotoč a před Divišovem spolkneme sladký bonbónek v podobě Michaela Somra, s ním jsem jel před týdnem Klikáče. Hlásí nám, že 4 lidi jsou kousek před námi, cítím tam Dreamaera i Honzise, jóóó ty kdybychom sjeli
. Technik trochu skučí, že to nemůže s námi vydržet, že bude mít křeče a já nevím co, ale ve sjezdech jede jak Emerson Fittipaldi a kopec ze Šternberka si užívá na velkou! No prostě hovaďák! Ale jsem rád, že tu je, každý závod v blízkosti Šlapky je něčím emotivnější
. Pořadatel nám i hlásí časovou ztrátu na čtyřku před námi, je to kolem 40 sekund a dokonce na vrcholu stoupání je vidíme, ale je to v té nejprudší části, takže to hodně klame.
Líbneme Zalíbenou a po horším asfaltu letíme do Ratajů, na kostkách konečně Technik shazuje, mně se nejede vůbec dobře, jsem nějaký nesoustředěný a furt mi to ujíždí
. Ale do údolí k Talmberku se zase vrháme všichni po kupě, začíná úřadovat Michal Běhounek, který na výhupu na hlavní silnici pod Nechybou odjíždí a naháníme ho pak až někam za Sázavu. K tomu se přidává deštík, snažím se něco polknout a vypít, kostky ve Skalici jedu zase naprosto odevzdaně a chytám pěknou díru, ale naštěstí, než se všichni na začátku údolí porovnají, jsem zase zpět. A začíná znovu čarovat Michal Běhounek, rozjel ty svoje vysoké ráfky a roztáčí kolotoč ke 40km/h. Kdo na špici nemá, je hned seřván a poslán dozadu, jede se pěkná kaše, neskutečné řemeslo! Michal se dostává do úplné extáze a začíná houkat jako Pendolino a do toho zase sakrující Technik
, pro tyto chvíle to všechno má cenu, to je zážitek! Začínám i chvílemi věřit, že bychom čtyřku před námi mohli sjet a vyhlížím je za každou zatáčkou, občas bleskne světýlko naděje, ale jsou to jen VIP borci, kteří startovali v 10h. Přelítneme Vyžlovku a tankodromem se probíjíme k cíli, Masojedy jsou vypečené, konečně pěkný asfalt před Přišimasy, Ondra Teplý to zkouší, ale tady je to marné, stejně rozhodne cílový brdek, jak jsem se poučil minulý rok
. Ostrá pravá, auto v protisměru, trochu na brzdy a pak již vypustit zbytkové watty, ale dnes to nebude moc slavné, boj o zlato vzdávám moc brzy, Michal byl prostě lepší, nedá se nic dělat a gratuluji! Ale že mě zakousne i Technik, no tak to teda skvěle potvrzuje to svoje V.C.S.M.D.S.N.S., tedy Vychcan Co Se Musí Dycky S Někym Svézt!!