I přes radarové varování,že to bude výživný a narážky manželky,že jsem se zbláznil,balím do tašky návleky na ruce,nohy a boty.V dešti nakládám kolo do auta a v oknech vidím pár nechápavým obličejů,no alespoň si budou mít o čem povídat.
Celou cestu prší a vnitřní hlásek hlodá,abych si vzpomněl na Rampušáka,když jsem říkal už nikdy více a otočil to zpět k domovu.Konejším ho,že horší než na Rampovi to být nemůže a s tímto pocitem jedu až do Ondřejova.Jdu se zaregistrovat a akorát vychází Bobek s Kajmanem.Nejsem tu od nás jediný blázen,paráda.Trochu doufám,že pořadatel díky počasí trať o kolo zkrátí a při malé účasti se udělá jeden balík.
Sedím v autě a vůbec se mi nechce obléknout a vyrazit do té zimy a deště.Stále nevím zda brát návleky či ne,ale nakonec je beru.Že jsem udělal dobře mi ukazuje sjezd na start do Chocerad,kde mi computer ukazuje teplotu pod 12 stupňů.Moc lidí tu není a tak stále doufám ve variantu zkrácení a jednoho balíku,ale bohužel se ani jedno nekoná a tak se řadím do druhé lajny svého balíku na start.
Díky kočičím hlavám je start klidný a rozvážný.Jede se rozumně a v klidu,nikdo se nikam necpe.
Však pouze do okamžiku,kdy dlažba přešla v asfalt.Hned se za to bere a já se opět jako vždy cedím do zadu.Už na první části kopce mám díru a za mnou skoro nikdo.Představa 95 Km na samotku mě donutila se zmáčknout a chytit se borce(myslím,že to byl Pumpička),který mě předjíždí.Díky němu sjíždíme pár lidí a ještě než přišly kostky v Ondřejově tak jsme se přiblížili k dalším,které nahoře docvakujeme.Vytvořily jsme malou skupinku asi ze třech příchozích a ze čtyřech z UACu.Jednoho borce poznávám,jelikož jezdíme při závodech hodně spolu.Je to Kot Josef ze SOSu.Takže jsem za tuhle skupinku rád,ale bohužel v ní není Pumpička,asi odpad na kostkách v Ondřejově. Docela jedeme a spolupracujeme,ale příchozí nám dělají před odbočkou ve Struhařově slušný terezín.Bočák jako prase a oni jsou nalepený u kraje.Odbočka nás vysvobozuje a my letíme po pěkným asfaltu do Jevan.Jsem úplně mokrý a nasáklý jako houba a k tomu ten písek ze silnic co ho mám už teď plnou pusu.Malinko lituji,že jsem neuposlechl můj vnitřní hlásek.Přesně nevím kde jsme nabalily další dva korálky,ale do kopce v Hradci už jeli s námi.Byl to pro mě první test,jestli je to skupinka pro mě.Nahoru v nejprudších úsecích jedeme stále okolo 17-18K/h a já jedu stále s nimi a docela v pohodě.Opět nevím kde jsme nabraly další korálky.Jsme slušná skupinka,se kterou v pohodě obkroužím další kolo.Těsně před nájezdem do třetího kola nás sjíždí druhý balík.Snaha jim chvilku uviset nás roztrhala.Bohužel nás dojeli v kopci do Hadových Střilemnic,takže většina z nás nedokázala dlouho jejich tempo udržet,ale ve Třemblatech je naše skupinka už opět pohromadě a ve stejném složení.Z nebe někdo lije snad tu vodu z kýblů.Prší jako prase.Přes brýle toho moc nevidím a kolo naprosto odmítá brzdit.Písek v kalhotách dře kůži,no zkrátka paráda.Má to jednu výhodu,člověk se napije aniž by vytáhnul bidon z košíku,protože tolik vody co kola borců přede mnou zdvihala ze silnice jsem ještě nezažil.Rampušák byl v tomto jen slabý kafe a můj hlásek se mi směje,že když ho neposlouchám,tak ať si to teď hezky vyžeru až do konce.Naše skupinka vydržela pohromadě až Hadových Střilemic,kde mě v kopci opět křeče vyřazují z jakéhokoli boje v cíly.Na kostkách v Ondřejově mi ujíždí i poslední odpadlík z naší skupinky už výše jmenovaný Kot Josef a já točím to nejlehčí a ta potvora kouše,že mám chuť zastavit.Naštěstí je tu konec kopce a už jen se vydrápat k hvězdárně.Začíná to pěkně ostře a já nechávám trochu těžší převod,ale jen chvíli.Opětovný zákus mě vrací zpátky a točím.Kopec povolí a já bohužel díky dešti co smyl šipky na silnici odbočuji vlevo cestou co vede k nějakému ústavu.Tam dojedu až nakonec a zjišťuji,že cíl nikde.Sakra,rychle se otáčím a jedu zpět.Cestou se ptám nějakého houbaře,kde je ta hvězdárna.Krčí rameny,že není místní.Pokračuji až k té osudné křižovatce a tam vidím nějakého cyklistu s číslem.Ptám se jako blbec,kde je k sakru ta hvězdárna.Odpovídá s udiveným výrazem,že asi sto metrů támhle nahoru.Měl pravdu,opravdu jedna zatáčka a hned vidím cíl.Trochu naštvaný projíždím cílem v čase 3:07:05 a dle výsledků mé sjetí s trasy mě stálo tak asi 5 minut,takže můj čas by byl někde okolo 3:02:00,ale na bednu by to stejně nebylo,takže taková tragédie to zase není.Příští rok,jestli závod nebude zrušen,budu vědět sakra dobře,kde se nachází v Ondřejově hvězdárna
\